Hoj ty Štědrý večere, ty tajemný svátku, zase jsem si půjčil. Po vánocích budu splácet. Je to na oprátku.
Pěkně vypasení tlouštíci, ti malí, kteří vystrkují hlavičky z vašich schránek na poštu, přes ty větší, kteří za statisícový peníz se na nás sladce usmívají z obrazovky až po ty s puncem renomovaných bank, ti všichni se vemlouvají do naší přízně a tvrdí, že za tisíc korun můžeme mít statisíce. Korunu tomu nasadili už snad třetím rokem v tomto předvánočním období a horempádem nabízejí půjčky na vánoční dárky. A že nachytají další desetitisíce a možná statisíce těch, kteří ve škole v matematice buď často chyběli nebo chytali lelky o tom není žádných pochyb.
Nedivím se tomu. Mají zářný příklad v deficitu hospodaření našich vlád, kdy si "konečně" ověříme, s kolika nulami se píše jeden bilion. A konec konců jde jen o pokračování zakulacování částky zadlužení našich obyvatel na bilion a 250 miliard /pane bože, nemýlím se?/.
Takže vážení neuvážení spoluobčané. S chutí do předvánočních půjček, abyste svým bližním udělali na dva dny radost a případně jim v budoucnosti poskytli možnost poznat,co je to žalost a exekutor. Trochu vám pomohu prolistováním útlé knížečky s názvem Česká přísloví.
"Opatrnost, matka moudrosti" ovšem na druhou stranu "Risk je zisk". Pravda "I mistr tesař se utne" a pokud si myslíte že "Těžko kozla dojiti" pak vám připomínám, že to exekutor dokáže obouruč. Pak bude "Dobrá rada nad zlato" a "Pozdě bycha honit"." Nějak bylo a nějak bude" zbude jako slabá útěcha a z "Holaj duša, pekla není" se vyklube pravý opak.
A může se vás také týkat:
Jediná věc, kterou lze dělat bez peněz, jsou dluhy!!!
„Půjč mi deset milionů.”
„Na co potřebuješ tolik peněz?”
„Na zaplacení dluhů, chci s nimi skončit!”
„Pane exekutore, slitujte se, vždyť já už nic nemám!”
„Nedá se nic dělat - trenky dolů!”
K Novákům zavítal exekutor. Při zabavování majetku se z vedlejších dveří vykloní sousedka a volá: „Nezapomeňte jim vzít ty housle!”
Šťastné a veselé!
