Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kouzlo časů minulých: my zme Valaši, jedna rodina...

Valašské království spadlo do propasti v níž poletují jako ostatně všude kolem nás bankovky všech hodnot a sranda se vytratila tak jako Bolek Polívka z farmy v Olšanech. Ale my Valaši jsme ještě tu a "hrajem a zpíváme vždycky vesele...."

Klobúk, košulu, brunclek, gatě, krpce a v zimě i župicu jsem na sebe navlékal od čtrnácti let na každé vystoupení Valašského krúžku, kterého jsem byl členem. Nejdříve to bylo pod  prof. Kubešou, který měl v krúžku hlavně tetiny kolem padesátky, kulaté až běda a chtivé tance jako koza drbání. Jejich chlapi rádi vyměnili nepřítomnost své ženy za vlastní přítomnost v hospodě a po celodenní dřině jim do tance nebylo. A právě my, ogaři v patnácti letech, které profesor Kubeša na měšťance učil dějepi, jsme je nahrazovali. Mladých cérek bylo díky jejich starostlivým matkám jako šafránu. V tomto krůžku jsem vydržel až do konce měšťanky a vysloužil si dvojku z dějepisu a dobré základy valašských tanců.

Na krátkou dobu jsme založili krúžek i ve vlastní dědině a ujišťuji vás, že kroje, které máme na sobě, jsou vesměs naše vlastní, i když jsme v nich v té době už běžně nechodili a oblékali jsme je pouze na vystoupení nebo při významných událostech, jako byly valašské bály, církevní slavnosti, o pouti a nechyběl ani první máj.

Brzy jsme však zjistili, že se bez odborného vedení z dědiny nehneme a my samozřejmě měli hlavu v oblacích a chtěli se vyšvihnout mezi soubory, které vystupují alespoň po celém kraji. A tak jsme přešli do konkurenčního krúžku, který vedl Miloš Kašlík, učitel a později ředitel muzea ve Valašském Meziříčí. Jeho bratr Václav byl hudební skladatel, dirigent a režisér Národního divadla. Miloš se tedy měl o co opřít a tak jsme s jeho krúžkem procestovali skoro všechna větší města na Moravě. Děvčat bylo hodně a jedno pěknější než druhé.

Každý národopisný soubor měl v té době zpravidla lidového vyprávěče, který kromě tance a písní vkládal do programu nějaké to veselé vyprávění. Třeba: "Tož víte i, že sa praví, s poctivosťú nejdál dojdeš. Není to dycky pravda. Naša Mařena s ňú došla akorát na kraj lesa." A takovým vypravěčem jsem byl v krúžku já. Měl jsem se od koho učit. Lidových vyprávěčů v rozhlase i na různých vystoupeních byla celá řada.

Možná vzpomenete na Jozéfka Melhobu a strýca Křópala (Haná), Zdeňka Galušku (Slovácko), Vaška Mlýnka z Kuželova /Horňácko/, který byl uznávaným králem lidových vyprávěčů a znal jsem jej osobně. Jednou jsme jej pozvali na vystoupení ve Vsetíně a já ho čekal na nádraží. Viděli jsme se poprve a přesto během minuty jsme si padli do noty. Šli jsme do restaurace na oběd a Vašek sypal jednu historku za druhou a řeknu vám, že nemít tak dobré "držáky", byl bych mokrý nejen ve tváři od smíchu, ale i trochu níže.   Samozřejmě vyvrcholením každého roku byla návštěva Strážnických slavností, kde jsme sice nevystupovali, ale učili se a hltali každý pohyb a každou notu. Podmínky pobytu byly pro učinkující a jejich "nohsledy" náročné. Stravování u stánků, nocleh ve vojenském stanu na slámě, o nějakém honoráři nebyla ani zmínka. Už dříve jsem se seznámil se zpěvačkou Jarmilou Šulákovou, která prodávala gramofonové desky v prodejně Supraphon u nádraží na Vsetíně a dodnes zpívá se skupinou Floret valašské písně. Ve Strážnici jsme se potkali a protože jsem neměl kde spát, pozvala mne do jednoho z oněch vojenských stanů a já se vyspal mezi dvacítkou nocležníků do růžova. Osud tomu chtěl, že jsem se s ní potkal před devíti lety na Vizovickém trnkobrání, kde Bolek Polívka jako Valašský král pasoval z naší Expedice oksroN v Norsku žijícího emigranta Juhaňáka "honorovaným" konzulem Valašského království. Jarmila mne sice nepoznala /což jsem se nedivil/, ale pěkně jsme si popovídali.A tak jsem v těch padesátých letech prozpíval, protancoval a prokecal skoro tři roky. Později jsem se k této činnosti nakrátko vrátil. Dnes, když mám volnou chvilku, pustím si Jožku Severína a mačkám slzu v oku.

Autor: Jaroslav Kašíkjaroslav | pátek 6.2.2015 15:57 | karma článku: 19,33 | přečteno: 660x
  • Další články autora

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kdo jinému jámu kopá....aneb...--Babiš gaunerem.

Před půl rokem by mně ani nenapadlo, že půjdu k volbám s volebním lístkem hnutí ANO. Jen okrajově jsem sledoval frontální útok na jeho předsedu, přemýšlel o presumci neviny a divil se čím dál víc. Včera mne kampaň dorazila.

1.10.2017 v 10:46 | Karma: 22,08 | Přečteno: 1483x | Diskuse| Zlín

Jaroslav Kašíkjaroslav

Expedice oksroN 2017: první stovky kilometrů.

Tak pokud jste jeli také autem do Petrohradu, nic moc nového vás nečeká. A pokud se k tomu chystáte, dobře děláte. Konec konců vám o pěti dnech pobytu v něm povyprávím příště.

25.9.2017 v 7:46 | Karma: 4,82 | Přečteno: 129x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kudy, kam?

Nejenom psaním živ je člověk, ale i prací na zahrádce a k tomu je jarní a letní období přímo ideální. A není od věci připravit i povyražení, za které cesty do Norska považuji.

22.9.2017 v 5:41 | Karma: 5,52 | Přečteno: 209x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kouzlo časů minulých: kubánská padesátka.

Být na Kubě v době, kdy k vám dorazila padesátka bylo fantastické. A když k tomu připočítáme pobyt na pláži Santa Lucia nelze než pochopit, že jsou na ni nesmazatelné vzpomínky.

30.4.2017 v 7:44 | Karma: 12,21 | Přečteno: 233x | Diskuse| Cestování

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kouzlo časů minulých: v náručí Santa Lucii

Vím, známější je Varadero, my však dojeli na atlantické pobřeží na překrásnou pláž Santa Lucia, kde lze šnorchlovat u největšího korálového útesu na světě. Tak pojeďte s námi.

23.4.2017 v 8:16 | Karma: 11,21 | Přečteno: 214x | Diskuse| Cestování
  • Nejčtenější

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život

31. května 2024  13:12,  aktualizováno  18:49

Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony

31. května 2024

Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...

Zákon proti úhynu ryb. Všechny trubky svedené do řek se budou zapisovat

2. června 2024

Premium Rybáři si všimnou úhynu ryb v řece. Hasiči, zatímco havárii likvidují, na webové aplikaci vidí,...

Náš Den D. Jak se Čechoslováci v srdci Francie postavili divizi SS

2. června 2024

Premium Byla to nerovná bitva. Proti hrstce partyzánů stála elitní německá divize SS Das Reich na tancích...

Australský stát jmenoval tajemníka pro „pro změnu chování mužů“

1. června 2024  20:18

Guvernérka australského státu Viktoria Jacinta Allanová jmenovala poslance Tima Richardsona jako...

Papež se sešel s Čaputovou a matkami dívek, co zemřely při nehodě autobusu

1. června 2024  20:09

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se v sobotu setkala ve Vatikánu s papežem Františkem. Na...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 194
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 385x
Jsem hoch jehož životem prošli všichni prezidenti tohoto státu. Tím pádem nemusím blíže uvádět svůj věk, Sudičky mně do života vložily optimismus, chuť k psaní a cestování. Všech tří darů jsem využil a využívám dosud. A tak se batoh se vzpomínkami naplnil vrchovatě a když se do něj sáhne, je tu článek pro blog coby dup. Tak občas zkuste otevřít můj blog.

Seznam rubrik