Expedice oksroN: malé velkoměsto.

Rychle sáhněte do paměti, představte si cestu do Norska suchou nohou přes Berlín, Hamburk, Kolding, Kodaň, Malmö a Göteborg a jste tam. Turistický průvodce v  kapesním vydání vám nabídne tolik zajímavých příležitostí seznámit se s Oslem, že vám na to nebudou stačit ani tři naplánované dny, kdy jste se tu chtěli zdržet. Procházka, kterou vám nabízím, bude spíše projížďkou se zastávkami a potkáte se s osobnostmi, které vám při vyslovení názvu Norsko vyvstanou na mysli. Tak nastupte a držte si kloboučky, pojedeme z kopce.

Omlouvám se skalním Norům, že jsem jejich hlavní město Oslo s 650 000 obyvateli nazval malým velkoměstem. Brzy to nebude pravda, protože každým rokem přírůstek obyvatelstva staví toto město do pozice nejrychleji se rozvíjejícího se velkoměsta v Evropě.  Takže máte už představu, kterou ještě umocním následující fotografií.

Pukud přijedete autem, budete mít Oslo jako ma dlani s jeho přístavem, cihlově červenou radnicí, vpravo zátoku s muzei i konec Oslofjordu. A u radnice se zastavíme. Musíte ovšem dávat pozor, kde zaparkujete. Neznalost norštiny nám v roce 2003 nadělila pokutu, která nás dostihla až doma. Celí nažhavení na očekávané zážitky jsme zaparkovali u budovy, která byla sídlem ředitelství policie a už po 100 metrech jsme při odchodu viděli policajta, jak nám za stěrač vkládá lístek s pokutou. Ignorace se dočasně vyplatila, ale neunikli jsme. Doma jsme solili skoro tisícovku, protože bychom se jinak dostali na "černou listinu" a v příštím roce bychom mohli přijít o daleko větší sumu.

Když se u nás řekne Oslo, skoro každému se vybaví každoroční předávání Nobelovy ceny míru a to se děje právě v této budově. Kdo by se nechtěl podívat do jejího interieru. Ani my jsme nebyli výjimkou. Vchod je z druhé strany mezi dvěmi věžemi, za zády máme přístav a všude spoustu vysázených květin, které si ve zdejším prostředí libují a dávají to svým hábitem jasně najevo. Než jsme obešli budovu, tak jsme si vyslechli několik pouličních muzikantů, prohlédli výstavu obrazů rozestavěných na plošině před Informačním centrem a pak už jsme vzhlíželi ke vchodu do budovy.

   Je už k večeru jak ukazují hodiny a tak není žádný cvrkot. Hodiny jsme si prohlédli před chvílí a odhaduji, že mají tak 5 m v průměru. Ukazují čas, datum a postavení slunce a měsíce. Ovšem na Staroměstský orloj nemají. Vpravo i vlevo jsou stěny ke vchodu zdobeny krásnou keramikou, kterou jsme už prohlédli a nyní se chystáme na návštěvu interieru radnice. Bavíme se o vysoké míře přistěhovalců z mnoha zemí světa, především z Azie, Afriky ale i z Evropy /Švédové, Poláci/ a tak nás nepřekvapilo, že naše hostitelka nás v Lilleströmu pozvala na nákup zeleniny k Turkovi. Z dnešního pohledu početná komunita muslimů /kolem 80 000/, kteří jsou soustředěni ve čtvrti Grønland, kde se nachází rovněž převážná většina z 12 městských mešit, začíná budit oprávněnou pozornost původních obyvatel.

Je s podivem, že vstup do radnice je už dnes volný . Před deseti lety se ještě platilo vstupné. Nablýskaná hala působí impozantním dojmem a nenechali si ji ujít ti, kteří se k jádru Expedice "přifařili" a tak já jsem tu byl již třikrát a stále je čemu se obdivovat. Při prohlídce je možno vidět spoustu nástěnných maleb a výjevy ze života obyvatel města. Najdeme zde i norské panovníky a světce.

Když se tak dívám na levou stranu haly vyvstane mně na mysli skutečnost, že soutěže na výzdobu radnice v roce 1936 se zúčastnil i slavný norský malíř Edvard Munch, jehož muzeum jsme před pár leta rovněž navštívili a nebude od věci, abychom se tam spolu někdy příště rovněž podívali.

Tady jsem si vyšlapoval po schodech do prvního patra s výhledem na přístav. V celé budově je možno navštívit skoro všechny místnosti včetně zasedací. Fotografové a lovci s videokamerou si přijdou na své.

Abychom se mohli podívat, jak vypadá předávání Nobelovy ceny míru, vypújčil jsem si snímek z Googlu. Tuto cenu získalo od roku 1901 mnoho zemí, tedy jejich příslušníků /74/, nejvíce USA 24. Bylo mezi nimi i Norsko, slavný průzkumník Arktidy Fridtjof Nansen, o kterém bude určitě v tomto seriálu ještě řeč.

Zvonkohru s 38 zvonky, umístěnou v jedné z věží, jsme v poledne neslyšeli. Její melodie trvá pár minut a ve zkrácené verzi je možno ji slyšet každých 15 minut. A tak vám vyzvánějí zvonce, že jste se dnes dočkali konce. 

Fridtjof Nansen (10. října 1861, Store Frøen - 13. května 1930, Lysaker) byl norský průzkumník, vědec a diplomat.

Je po něm pojmenován měsíční kráter Nansen.^[1][2]