Je to všude stejný... V ideálním případě si ten, po kom chcete, aby dělal svou práci, jde stěžovat a prů...švih máte vy. Ale to co popisujete mi připadá jak z oddělení psychiatrie.

Taky jsem si tam tak připadala...

hezky jste vybuchla Zlaté nase sestřičky.

Mě bylo líto těch sestřiček, které byly skvělé. Bylo jich málo, ale byly.

Asi jste mela smulu, ze jste se dostala zrovna do nemocnice v postkomunisticke spolkove zemi.

Asi ano. Ti, co tam leta pracovali, byli asi celkově vyčerpaní a vyhořelí, tak se možná není čemu divit...

Jojo... oni to na vás prostě zkoušeli. Moje zkušenost z východního Německa - oni to zkouší. Nesmí se to brát osobně, je to národní sport. Oni prostě takoví jsou.

Člověk se nesmí dát - takovou sestru dořvat na tři doby (východoněmecká povaha vyžaduje prušácké chování). Drsné ale účinné. Byla jste na tenhle systém moc měkká, proto si s vámi pohrávali jako kočka s myší. Snad se to časem zlepšilo, doufám pro vaše minulé já.

Já si teď zpětně vybavuji vpodstatě jen ty hodné sestřičky. Když si te ́d po sobě čtu ty dopisy, zažívám chvílemi docela zvláštní pocity, že jsem spoustu událostí potlačila a nemít je takhle sepsané, možná bych si na ně vzpomněla jen velmi matně. U některých zážitků to není špatné:)

Takže stejné jako u nás ? Nebo u nás to bylo lepší?O něco ?.To, ten váš N.je na východě, vypadá to stejně i ve starých spolkových zemích ?

Karma. Co mě ale těší je to, že naše sestry jsou skvělé .Alespoň byly před 24 lety,kdy jsem ještě pracoval ve špitále. Zlaté holky.

A já myslela, že tam jste pořád :-)