- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
To mate docela kliku, ve Svycarsku, Kanade a USA byste musela obhajovat.
Nejenom lekari, i zdravotni sestry.
Ano,já obhajovala. Jestli tedy myslíte řeč. Psala jsem už v jedné diskusi pod jedním z minulých článků. jazyková zkouška byla velmi přísná, prošli jsme jen dva. Ono jde pak spíš o to, jak se sami vnímáte, v té cizí řeči. Mě samotnou překvapovalo, jak mizerný pocit jsem ze sebe měla a naopak okolí nic nevnímalo. Souvisí to určitě s povahou a celkovou náturou.
Mluvíte jako moje děti, to je krásné přirovnání.
Mě se to taky strašně líbilo, já si díky tomu uvědomila, jak se asi děti při učení mateřštiny cítí. Jak kolikrát jen tak koukají a mlčí a mě nikdy nedošlo, že vlastně proto, že nerozumí,nebo nemůžou najít to správné slovo, co by chtěly.V tomhle je ta zahraniční zkušenost naprosto úžasná. Kdykoliv teď se svými dětmi mluvím, tak si představuju, jak přemýšlí a tvoří z toho mála, co zatím umí, ty správné výrazy. Hodně se v nich poznávám:)
Jakom obvykle pochvala a nebudu rusit.
čeština má plno slov odposlouchaných z němčiny a potom trochu počeštěných a tím zkomolených. Třeba často používaný výraz je to v p... nemá podle mne nic společného s vulgárním pojmenováním ženského pohlavního orgánu, ale vyvinul se z německého je to v bryndě(Patsche). To samé "měl jsem kliku" nemá nic společného s klikou ale s Glück, nebo něco zprasit mohlo vzniknout z verprassen. Chtít se naučit cizí jazyk dokonale, to připomíná Sisyfův úděl, ale u němčiny je to zajímavé soužení.
Dokonce se domnívám, že i český výraz pro roucho/oblek - kvádro mohlo vzniknout odposloucháním z rychle vysloveného německého slova Gewänder.
Člověk prostě musí hodit za hlavu nějaké mindráky - jít a udělat co je potřeba. To se cení.