Jsem ráda, že jsem mohla rodit ve dvacátém století. Hezky v nemocnici proč se vracet do doby kamenné. Prvorozená dcera měla štěstí. Když se narodila nedýchala a srdíčko nepracovalo. Měla by šanci doma přežít? Těžko. Takže za blog

Śance na přežití by byla podstatně menší, a o to jde...Nerozumím tomu, proč je potřeba to někomu vůbec vysvětlovat. Zdravím dceru a Vám

Já vím ,že jako chlap do toho nemám co kecat, ale jako táta třech dětí z nichž dvě se narodily hodně předčasně císařem jsem pro porody v nemocnici. Vždycky bych chtěl pro mámu svého dítětě, nebo vnuka tu nejlepší lékařskou péči a tu dostane jen v porodnici, o tom jsem přesvědčen. Za blog jednoznačně jste rozumná ženská.

Naopak, názor chlapa na tuto problematiku si velmi cením. Děkuji a zdravím

Ještě jednou k porodu. Na Fcb to radši psát nebudu,nebo by mě uklovaly:-) Jsem z těch,které braly porod jako nutné zlo,na jehož konci čeká odměna a chtěla to mít co nejdřív za sebou. Příjemný personál byl takový hezký bonus. Nic vic,nic míň. Nazdar:-)

Když jsem čekala Toma,napsala jsem o porodu blog. Teď jsem si ho zpětně přečetla a trochu mě z toho zamrazilo. Psala jsem o vyšetření plodove vody,jak jsem ho podstoupila,protože jsem chtěla vědět,zda mé dítě bude zdravé. Ono vlastně bylo...A ve třech letech jsme zjistili dětský autismus. Na to je i amnocentéza krátká.

Knížecí rada, ozvěte se, když se vám něco nelíbí, by mě skoro dojala. Ozvu se na poště nebo v krámě, ale nemocná nebo rodící v nemocnici/porodnici mám trochu jiné starosti než diskutovat se zdravotnickým personálem, že mi něco nevyhovuje.

A pokud jde o porody, nechť si každá rodí, kde chce, někdo v nemocnici, někdo doma, jak to komu vyhovuje.

... a pro děti do osmnácti let zavést, že zlomeniny se také léčí doma nebo jak to komu vyhovuje? Však co, je to vaše dítě a nikomu do toho nic není, jestli mu sroste noha křivě a ono bude do smrti kulhat...

Nenapadlo vás nikdy, že u porodu nejde jen o vás?

No, četla jsem dole ten jeden ukázkový diskusní příspěvek a nemám slov. Teda slušných ;-)

Za sebe můžu říct, že jsem rodila 2x v porodnici a nikdy jinak (když pominul zdravotní rizika, tak už jen pro tu pohodu, že ten...řekněme nepořádek po vás uklidí někdo jiný :-)) zkušenosti dobré, všechny byly milé (samé ženy) jen mi ty sadistky nechtěli teď při druhém porodu dát epidurál hned po příjezdu a pak bylo pozdě :-)

Jinak evidentně dohoda s některými lidmi je prostě marná, protože o ni vlastně nestojí. Ani o diskusi, jen si chtějí pohonit ego. No koneckonců je to vidět i tady na idnesu u různých témat, tak proč by měly být výjimkou zrovna porody ;-) Ale fakt vám to nepřeju, číst podobné výlevy.

Děkuju. Jsem opravdu ráda, že se v diskusích setkávám i s podobnými názory, jaké mám já, opravdu si cením, že je někdo napíše, protože touhu reagovat mají většinou ti, co nesouhlasí. Já se zveřejněním tohohle článku dost váhala, právě proto, že jsem očekávala další vlnu nenávisti a nebyla jsem si jistá, jestli na ní zvládnu reagovat. Jsem opravdu nesmírně mile překvapená, kolik pozitivních reakcí jsem dostala. Děkuji za tu Vaší

Kateřino, díky za otevřený popis vaší zkušenosti. Zní to teď asi divně, ale myslím, že není třeba se trápit (ono to moc nejde) skupinou "biomatek". Jeví se mi, že jejich hlavní vlastností je velmi, velmi hlasité přesvědčení, že jsou jedinými majitelkami patentu na pravdu.

Společnost je vůbec nějak splašená, všechny skupiny se dožadují absolutních práv s nulovým vnímání vlastní odpovědnosti. Je to samé "státe zařiď". A bezpečí u porodů stát prostě nezařídí. Doma vůbec, v porodnicích se o to snad aspoň nějak pokouší a nese odpovědnost.

A za mne by to o tom mělo být. Tedy "milí rodiče, stát Vám nabízí tento způsob zajištění bezpečí porodu vašeho dítěte". Nechcete? Dobrá. Zařiďte se jinak. Ale sami a na vlastní odpovědnost.

Sama jsem, ač už je to dávno, pracovala v porodnici a na neonatologické JIP a ty zvraty ve vteřině dobře znám. A fámy o zlých porodinících a pediatrech mne vytáčejí do dneška. Ano, mnohé se zlepšilo, mnohé ještě může, ta situace je hrozně citlivá.

Což ale za mne není důvod vystavovat sebe (rodičku) a dítě nebezpeční vzniklému z časové tísně při komplikacích. A kdo chce, nechť převezme svá práva. S plnou odpovědností za další vývoj.

A pořád platí - ráda si k vám chodím číst.

Napsala jsem to už paní nad Vámi, budu se tedy opakovat-ale opravdu si cením toho, že to někdo vidí podobně, jako já. Ono to totiž jinak v těch diskusích vypadá naprosto beznadějně. Člověk má dojem, že už to nemůže říct srozumitelněji a stejně je to málo. Jsem taky ráda, že jsme se takto přes diskusi poznaly:)

Měla jsem rizikové těhotenství, čtyři měsíce v nemocnici - od pátého měsíce (porod 1992). Zkušenost nezapomenutelná, syn se narodil s celkovým levostranným rozštěpem. Porodit ho doma, by zřejmě znamenalo mnohou komplikaci.

Přesto chápu ty, které to chtějí jinak - je to jejich cesta. Ony se musí samy rozhodout. Snad nebudou litovat...

Ano, také se snažím protistranu chápat, po mém druhém a třetím porodu jim dokonce v některých věcech dávám za pravdu. Smutné je, že z jejich strany je velmi velmi málo pochopení. Vám

Děláte dobrou věc. I když to stojí dost síly, to věřím. To proto, že jste z gruntu hodná ženská.

Tyhle typy nesnesou jakoukoliv diskuzi.

Jedna část z nich to dělá kvůli kšeftu a straší budoucí rodičky pohádkami a příšerném chování v porodnicích - a ta druhá část jsou přespříliš sebevědomé, zato neznalé a hloupé hysterky, které se šíleně bojí píchnutí injekce nebo pohledu na bílý plášť. A tak si vymýšlení nejrůznější nesmysly a obrovské logické kotrmelce, jen aby si ty svoje strachy odůvodnily.

Kdysi mi moje bývalá šéfová řekla jednu krásnou větu: "Wissen Sie, Frau Tenzler, es gibt Zeiten, da WILL ich einfach NICHT diplomatisch sein..." I já to tak mám. I já mám témata, kdy prostě nechci a nebudu diplomatická. Je to v momentech, kdy někdo vyšiluje a odnášejí to malé nevinné děti.

Nemůžete na ně být hodná. Ony o to nestojí. Stojí o to, zašlapat vás do země. Neberte si to osobně. Co taky čekat od lidí, kterým je vlastní pocit nadřazenosti a vlastní ego důležitější, než zdraví a život vlastního dítěte?

Jediné, co můžete udělat: můžete psát. O tom, jak se věci skutečně mají - a korigovat tu (povětšinou internetovou) hysterii. Někdo to dělat musí.

Dobrý den paní Dano. Děkuji velmi za povzbudivý komentář. Myslím, že jste to tou německou větou vystihla. Já jsem se teď před pár dny takhle neudržela kvůli článku o epidemii spalniček a přestala být diplomatická a u některých to vyvolalo šokový stav. Děsivé je, jakou moc a vliv mají tyhle typy na ostatní. Vám

Čtyři v tom nesleduju a asi u toho i zůstanu. Nevím, zda se jako bezdětná vůbec smím k tématu vyjadřovat, ale co jsem slyšela od kamarádek i sestry, je v českém porodnictví co vylepšovat. I od povolaných jsem slyšela, že v případě, kdy se komplikace primárně nečekají, je lepší volit menší porodnice než "továrny na děti". Ač některé důvody "domarodek" dokážu pochopit, domácí porod považuju za příliš velké riziko. Jenže tyhle typy fanatických propagátorek nám ty ne úplně povedené domácí porody nepředvedou, vždycky jen happy maminu s miminem. Je smutné, že to v TV udělali tak tendenčně!

Ano, určitě je v českém porodnictví co vylepšovat. Vždyť i já sama jsem to po vlastní zkušenosti několikrát veřejně přiznala. Ale ty zatvrzelé odpůrce neuspokojí ani tohle. Přijde mi, že i kdybych vyvěsila bílý prapor, budou střílet jak smyslů zbavení....