Dva roky odtemnění – co všechno nám ukázal registr smluv?

Už dva roky mohou občané najít všechny smlouvy státu na internetu. Existuje totiž centrální registr smluv. Obsahuje víc než 1,3 milionu platných smluv o celkové hodnotě skoro 8 bilionů korun. Ty jsou teď pod veřejnou kontrolou.            

Registr smluv se podařilo prosadit až po 3 letech snah, a za svůj krátký život čelil zákon o registru smluv mnoha pokusům o vykostění. Přitom je to nejlepší obrana proti předraženým zakázkám, zbytečným nákupům nebo nevýhodným prodejům státního majetku.

Registr smluv dnes obsahuje víc než 1,3 milionu platných smluv o celkové hodnotě skoro 8 bilionů korun. To všechno jsou peníze daňových poplatníků, které se díky registru dostaly pod veřejnou kontrolu. Motivace vkládat smlouvy do centrálního registru je jednoduchá: nezveřejněná smlouva je neplatná. Odtemnění, které nastalo, tak má obrovské rozměry.

Registr je bohatým zdrojem zajímavých informací pro občany i pro investigativní novináře. Díky němu odhalili třeba to, že nemocnice účtují pojišťovnám k proplacení částky včetně bonusů, které jim farmaceutické firmy poté vrací zpět. Dalším objevem bylo, že stát stále obchoduje s řadou neprůhledných společností. A nedávno díky registru smluv vyšlo najevo, že státní zemědělský fond posílal peníze určené malým a středním firmám také holdingu Agrofert a dalším velkým zemědělským koncernům.

Nezveřejněná neplatí

Registr byl přesto dlouho „nechtěné dítě“. Zatímco na Slovensku přijala vláda Ivety Radičové obdobný registr během 3 měsíců, v České republice se zákonodárci o registru hádali 3 roky.Klíčovým momentem se stal listopad 2015, kdy Senát vrátil do Sněmovny návrh zákona znetvořený k nepoznání.

Skupina senátorů tehdy navrhla, aby veřejné instituce platily symbolickou pokutu, pokud smlouvu nezveřejní. Ano, čtete dobře. Státní instituce měla platit státu pokutu za to, že nechce svým občanům ukázat, jak nakládá s jejich daněmi. Protikorupční platforma Rekonstrukce státu tehdy zmobilizovala všechny své síly a přesvědčila poslance, aby zákon fungoval na principu “nezveřejněná smlouva je neplatná”.

Plošné výjimky pro státní firmy

Za svůj krátký život zažil registr další bitvy a útoky – třeba návrhy, aby se na některé subjekty zákon vůbec nevztahoval (takovou výjimku má od počátku ČEZ), nebo stížnost senátorů u Ústavního soudu. Z plošných výjimek pro státní podniky nakonec sešlo a dílčích výjimek se dočkaly státní pivovar Budějovický Budvar, veřejnoprávní Česká televize nebo třeba státní podnik Explosia. Některé firmy se díky registru naučily kreativitě: emitují dluhopisy obchodovatelné na burze, aby se zveřejňování vyhly úplně (jako třeba ČEPS).

Jiné firmy ve své snaze skrýt obsah smluv tak úspěšné nebyly: jedna nemocnice například místo černé fixy použila zvýrazňovač a tak ještě upozornila na bonusy, které získávala od farmaceutických firem. Ministerstvo dopravy ve smlouvách poctivě začernilo dodavatele služeb, ale pak ho v registru pojmenovalo Alza. Inu, tak snad příště.  

Přetahování o registr - Piráti vs ČEZ

Veřejná kontrola umožňuje odhalovat dotační pochybení i rezervy v hospodaření, ale zároveň pomáhá povinným subjektům udržovat data v pořádku, a nemít v „těch smlouvách“ slušně řečeno nepořádek. A tam, kde je vše v pořádku, pak registr může pomoci zvýšit důvěru občanů ve fungování veřejné správy.

Současně se však někteří politici rozhodli vrátit ke kořenům registru. Rekonstrukce státu už na začátku prosazovala, aby své smlouvy zveřejňovali úplně všechny veřejné instituce včetně státních a polostátních firem. Piráti se teď rozhodli zrušit výjimku pro polostátní ČEZ či společnosti ČEPRO a ČD, které aktuálně nemusí zveřejňovat v centrálním registru vůbec nic. Piráti argumentují tím, že žádná společnost nemusí v registru zveřejňovat nic, na co se vztahuje obchodní tajemství. Ať už bitva o ČEZ dopadne jakkoliv, doufáme, že nepodnítí další „kreativní zákonodárce“ k tomu, aby se opět pokusili zákon o registru smluv vykostit.

Co nám tedy opravdu registr smluv za dva roky existence ukázal? V prvé řadě to, že prosadit u nás transparentní stát není lehké. Někteří lidé budou stokrát tvrdit, že ve chvíli, kdy úřad strávil mnoho desítek hodin zpracováním smlouvy, zahltí ho nutně prací registr, neboť musí posledních 5 minut celého martýria věnovat vložení smlouvy do registru! V druhé řadě to, že pro veřejnou sféru není problémem otevřenost, pokud tedy nemá co skrývat.