Pěkně jste mě přenesla do dětství a vybavila ty krásné vzpomínky, týkající se babičky, která pro mě byla ta z nejmilejších a je pevně uložena v mém srdci. I slzička ukápla. Moc děkuji

.........tak to jsem moc rada, opravdu.

Jo jsem starý, protivný a zapšklý. Některý by řekla, nojo, typickej chlap a ve věku vhodném leda na kontrolu ledniček.

Ale rozněžnil jsem se při čtení této vzpomínky a sám zavzpomínal. Jistě, kdysi bylo vše lepší a prý hlavně pro to naše mládí. No může být. Ale občas se mrknu na Dvořáka s Bohdalkou v Televarieté, bydlel jsem v Táboře a viděl naživo i "Kouzelníka" a mnoho dalších věcí, Miluji starého Cimrmana a chodil jsem na něj. Pány Voskovce, Wericha, Horníčka, Šimka a Grosmana, Menšíka, Brdečkova Limonádového Joe, padoucha Kopeckého v tolika rolích ...

No a teď mi ukažte někoho ze současnosti, kdy si při vyslovení jména začnete promítat hodiny zábavy, je symbolem zábavy, ale zvládne i drama, někoho kdo vám roztáhne líc když se na Silvestra jen objeví na obrazovce a vy s napětím čekáte, jak to začne, pomalu se stupňováním, nebo to rovnou odpálí a pak drží?

Jo bývali jsme prý méně nároční na zábavu, ale nevím, já hodiny trávil v knihovnách a byl jsem zatraceně náročný než si půjčím a přečtu celou knihu, do kin jsem chodil na kdeco, ale na máloco podruhé, i divadlo jsem rád navštívil a občas chodil i vícekráte a ocenil alternaci v kousku, který za něco stál - no fakt to nebývalo drahé a kdybych nešel tak moc neušetřím (jak divadlo, tak kino, knihy zadarmo nebyly, ale člověk si bez problémů půjčoval a ověřil si, zda za to stojí).

Díky za kouzelné vzpomínky, zrovna před pár dny jsem vzpomínal na všechny co tu nejsou a stále by měli co dávat v porovnání na ty co se nemuseli ani narodit, protože nejen že jen berou, ale druhým zakazují nabídnout si taky (obrazně).

Rozněžnit zapšklého chlapa, tak to jsem teda dobrá  Je fajn, že je nás tolik, co rádi vzpomínáme. Občas si připadám ,,jiná" s tím vším vzpomínáním. Ale když vidím, že to tolika lidem zahřeje srdíčko, budu psát o vzpomínkách s radostí dál. Jedna holka ze skupiny Italky mi napsala, že díky popisu nábytku, vybavil se jí byt u tety, na který už dávno zapomněla. A já si zrovna u toho nábytku říkala, zda to psát či ne  Vidím pane Oldřichu, že jste kulturní člověk - já jsem pravý opak.Jen párkrát v divadle, nečtu, studovala jsem málo. Proto mne komentář od člověka jako Vy moc potěšil. Děkuju

Já mám úplně stejné vzpomínky.  Ještě si dobře vzpomínám na pocit bezpečí a jistoty, který mi dnes velmi chybí.

Taky jsem to zažila...

Ach, ta nostalgie. Je to milé, milé...! 

Tyhle časy se už nevrátí. Nu, taky jsem si jich užil...

Paní Karlo, moc hezké a dojemné vzpomínání. Díky a .

Moc děkuji pane Jiří. Myslela jsem si, že to pro čtenáře moc zajímavé nebude, ale když píšu ty ,,paměti" - musí tam být vše.Na babičku Boženku ještě zavzpomínám. Měla jsem ji ráda Vám moc děkuji, že čtete mé blogy a píšete mi do diskuze, to vždycky moc potěší

Kájo, je to vzpomínka jak "přes kopírák". Jen jsme se sestrama nikam nechodily, a takto trávily Silvestra doma. Připadá mi neskutečné, že ty pořady, o kterých píšeš, jsou "na pořadu dne" v ČT (a nejen) pořád. Opakují se do zblbnutí. Naštěstí není člověk na tv závislý. A co chlebíčky? Nezkoušela jsi je naservírovat Italům?

Hezký blog. Těším se na další.

Když je něco dobrého, tak lze na to koukat i opakovaně. Takové duo Dvořák - Bohdalová je nesmrtelné. Jdu si pustit Duhovou vílu, a kdo si chce odpočinout od politické masírky a vyčistit hlavu, doporučuji totéž 

Silvestr u babičky, vaječňák, chlebíčky a Menšík. Také můj Silvestr v dětství:-))

Akorát babička bydlela v paneláku přes ulici.

A nesměl chybět Bohouš, pochopitelně

  Na youtube jsem u nádherných písniček šedesátých, sedmdesátých i osmdesátých let v poslední době také každou chvilku. Těší mě, že dokonce i mladší ročníky se tam vyznávají z toho, že se jim líbí. A co hrajeme a zpíváme, to jsou většinou skladby jen z těch dob.