Tak vás zase zdravím z Itálie, kde už je levněji než u nás!

Jak tak koukám, uběhl přesně rok, co jsem napsala poslední blog. Je to ostuda, já vím, ale měla jsem k tomu své důvody.

Do dnešního dne mě vlastně ani nenapadlo otevřít počítač na iDNES, abych zkusila něco napsat. Až tedˇ kolem mne proletěla nějaká múza (možná to dělá ta Itálie) a já si řekla, že se pokusím přihlásit na svůj účet – jestli si ještě pamatuju heslo. No a tak jsem zase tady, snad jsem za ten rok neztratila všechny své čtenáře.

Sedím na balkoně, koukám na jezero přes kostelní věž, která mě každé ráno budí svými zvony a užívám si přítomnost. Je tu krásně, až moc krásně. Občas si připadám jako bych vlezla do nějakého romantického italského filmu. Kamenný domek s velkou zahradou plnou olivovníků a červených muškátů, který obklopují hory a jezero. Kam se podíváš, tam je co obdivovat. Ať tu sedím ráno, odpoledne nebo večer, vždycky je to nádhera. Zdá se mi, že koukám na obraz, který je plný jasných barev. Blankytně modré nebe, sytě růžové oleandry a kolem ty zelené kopce. Jezero se jemně vlní a vítr na něm prohání bílé plachetnice. Všechnu tuhle krásu jsem objevila v městečku Castello (hrad, zámek) na jezeře Garda.

Miluju Itálii a všechno v ní, ale čím jsem starší, tím mě to vedro tady víc zmáhá. Loni touhle dobou jsem letěla na Sicílii (kvůli práci nemůžu v jiném termínu). Chtěla jsem si ji za těch dvanáct dní trochu prohlédnout, ale když jsme v Catanii vystoupili z letadla, bylo to jako vlézt do pece. A tak jsme většinu času trávili u moře.

Letos jsme raději zvolili sever Itálie s nadějí, že tu nebude takové vedro. A musím říct, že teď nechápu, proč jsem každoročně tak chvátala k moři, když jsme projížděli okolo jezera Garda. Vždyť tady je všechno jako u moře. Nádherná městečka, která mají svoji historii, vynikající jídlo a pití, průzračná voda i usměvaví lidé. Jedině ta slaná voda tu není, ale ta mi nechybí, protože z ní mám vždycky po týdnu vlasy jak cukrovou vatu. Oproti střední a jižní Itálii tu také není takové vedro, za což jsme oba moc rádi. A oproti Sicilii je tu i dobrá kvalita ovzduší. V Taormině mě totiž loni Meteo stále upozorňovalo na velmi špatnou kvalitu ovzduší. V době našeho pobytu si mamma Etna (jak jí říkají lidé ze Sicílie) totiž denně odfukovala.

A tak, když tu tak sedím v tom tichu a koukám na tu nádheru, napadlo mne tohle místo vřele doporučit milovníkům Itálie a klidné dovolené. Spousta z vás už u jezera Garda byla, i my jsme tu každoročně jeden či dva dny cestou k moři trávili, ale Brenzone sul Garda je oproti jiným městům na jezeře opravdu klidná oblast. Obzvláště jeho část zvaná Porto a Castello. Malé oblázkové pláže, pár barů a restaurací, málo lidí (hlavně dětí), apartmány v kopci, ze kterých je nádherný výhled na jezero i na hory a jediný kdo tu dělá ,,hluk,, jsou zvony na kostele, chechtající se racek a cikády.

Riva di Garda, Malcesine a další městečka jsou krásná, plná zajímavostí a dobrého jídla, ale pro nás jenom na výlet či na nákup a večer zpět do téhle oázy klidu. Pokud si budete chtít vařit sami a nakoupit vše potřebné, zajeďte si do Riva del Garda. Tam najdete supermarkety jako je Eurospin či MD, které mají skoro o polovinu nižší ceny než malé supermarkety v Porto, Assenza, Malcesine atd.

Pro mne byl ten letošní nákup docela překvapení. Zjistila jsem, jak máme v Čechách strašně drahé potraviny i nápoje, oproti Itálii. Když jsem v Itálii žila, připadalo mi tam jídlo vždycky dražší než v Praze a to nemluvím o restauracích. Poslední roky co sem jezdím na dovolenou, byl nákup v supermarketu cenově podobný jako v Čechách. Ovšem letos jsem v šoku. Když pominu ryby, sýry, víno a těstoviny, které jsou o polovinu levnější než u nás a podívám se na výrobky, co nejsou typicky italské, tak je to stejně tristní. Nejraději bych vám vyfotila ten účet.

Vody, džusy, mléko, máslo, kafe, pečivo, míchané saláty (které tak miluju a denně si je kupuju) – všechno je tu levnější. Michal nevěřil svým očím, když jsem házela do košíku všechny možné druhy sýrů, zeleniny, ryb, melounů, vína, čerstvých těstovin i masa v krabičkách (bez těch savých podložek, které mi u nás tak vadí). Prý tak velký nákup snad nikdy nedělal a na dovolené už vůbec ne. Ale já prostě to italské jídlo miluju i ráda připravuju. A tak si jdu uvařit špagety s mušlemi, pak budou s krevetami a cuketou, snad stihnu i špagety z útesu (allo scoglio). To bych mohla jíst denně!

Mějte se zatím moc hezky a užívejte každého dne, ať už jste doma nebo na dovolené. Arrivederci!

PS: Snad se mi tu vrátila paní múza a já zase budu psát – třeba i o tom, proč jsem rok nepsala ;)