- k tomu netřeba žádný komentář.

Vy jste úžasná retro vzpomínková žena. Vzpomínám též silně a hluboce na šťastný mladý život, který bývá krásný za každého režimu, alespoň tedy tady u nás, v České kotlině. 

Na straně druhé-Den štěstí  při tom marasmu co je rozeset tady i po celém světě mne, tak ten mi přinesl jen trpký  úsměv :-( na rtech. Tomu  já štěstí neříkám. Nikdy jsem nevěřila, že bych se jednou  takového světa dožila.  

Lituji a bojím se o  naše děti.

Vaše vzpomínky sdílím plně, váš optimismus už ne. .

Děkuji však za to, že jste, pěkně se to čte.... 

Je to provoněné právě tím kouzelným  dětstvím a šťastným mládím.

Karlo to máte naprostou pravdu  Já se o ten optimismus snažím, protože jinak by se mohl člověk dostat do blázince. Zapnu zprávy a tam  je to sama valka, nasili na ženách, mrtvé děti - hrůza. Už je raději neposlouchám. Někdo řekl, že každý člověk by se měl snažit dělat dobro ve svém okolí, protože to, co je ve světě on neovlivní. Já mít děti, tak se taky strachuju mnohem více. Je to fakt síla co se děje. Ta Italka, co uřela v Tunisu, ta jela po třiceti letech na dovolenou, předtím furt jen dřela a dřela. Prý zasloužená dovolená, odpočinek - Bohu žel na věky 

Často vzpomínám na dobu ,,malin nezralých" a cítím takový krásný, sentimentální nádech bezstarostného mládí. Pak se ale uvrhnu zpět do reality a je mi líto, že to co bylo už tu není, že ti se kterými jsem prožíval naše lumpárny už tu nejsou buď vůbec, nebo je čas rozvál do dalekých končin. Vzpomínky jsou to krásné, ale čas  nikomu nic nesleví, Díky za ně.

Díky Vám za nádherný komentář