MDŽ za socialismu, v Itálii a dnes aneb Pánové, ženy si zaslouží víc než jen rudý karafiát

Mezinárodní den žen není komunistický svátek, jak často slýchávám. Jak tohle dnes ještě někdo může říct? 

Ženy si tento svátek zaslouží už po staletí, protože většina z nich měla (má) andělská křídla, která ale nejsou pod náporem každodenních starostí vidět. Mají celý život na svých bedrech tolik povinností, často i stesku či zoufalosti, ale to si mnoho chlapů vůbec neuvědomuje. 

Slyšela jsem od mužů mnohokrát, že MDŽ je komunistický svátek, že oni ho prostě slavit nebudou. A navíc, že už máme Den matek. Ale pánové, né každá žena je matka, i když jí některá třeba hrozně chtěla být. A komunistický svátek? Zajímavé, že v té době vám nevadil a slavili jste ho víc než vaše manželky. Ženy si ho rozhodně neužívaly. Vy všichni víte, jak ráda na mé dětství vzpomínám a kolik čtenářů rádo vzpomíná se mnou, ale o oslavách MDŽ v době socialismu, neslyšela jsem jedinou chválu. Tenkrát takovej hlupák donesl domů ženě polámanej karafiát a myslel si, jak tím vyžehlí, že přišel pozdě a nametenej.

Prý se tehdy ve většině podniků dělala na MDŽ oslava pro ,,soudružky." Nakoupilo se chlebíčků, vína a karafiáty do vázy, které se pak ženám rozdaly společně s kazetou mýdel nebo balíčkem kuchyňských utěrek. V menších podnicích si takovou oslavu dělaly ženy samy pro sebe. Z podnikových peněz dostaly pár stovek, za to se nakoupily suroviny a víno. Chlebíčky se udělaly za provozu, aby si každá žena mohla po práci posedět, pokecat a odfrknout. Jenže pánové se po práci - ve své práci, rádi přidali (když už bylo vše na stolech). Ať v malém či velkém podniku, všude bylo 8.března prostřeno, tudíž mnoho mužů v ten den, popilo s jinou ženou, než s tou svojí a přišlo domů po večeři - pod parou. V ruce rudý karafiát a kouskem opadávajícího asparágusu, který vzali ve váze před odchodem z podniku. 

Vyprávěla mi jedna pětasedmdesátiletá kamarádka, že její manžel 8.března přislíbil, vyzvednout jejich dcerku ze školky. Jenže té mé kamarádce to nedalo, při druhém chlebíčku a první skleničce Sklepmistra, rozhodla se jít raději domů, měla to z práce pět minut. Doma nikdo. Běžela tedy do školky, kde našla uplakanou dcerku s paní uklízečkou. Manžel se vrátil až večer, s ,,opičkou" za krkem. Místo omluvy začal nadávat, od koho dostala tu kytku a zákusky, že za ní určitě chodí nějakej šamstr. Marně mu žena vysvětlovala, že zákusky jsou od tchána, tudíž od jeho otce, který bydlel a dvě patra výš. Všechno letělo jeho rukou do uhláku! 

No řeknu vám, stát se tohle mně, tak letí do uhláku on. Nebo ven z bytu. Jenže tenkrát byla jiná doba, nebyla taková rovnoprávnost jako dnes. Ženy chodily do práce, ale braly menší platy, doma dělaly všechno, od praní v neckách, po odnášení ze stolu a ještě musely poslouchat ty své ochmelky a tchýně. 

I když, moje máma, ta tátu uměla srovnat, pokud přišel lízlej. Seřvala ho na tři doby - ve dveřích, když procházel kolem kuchyně a nakonec i v ložnici. Jen s tchýní, s tou si ani ona neuměla poradit. 

Vůbec ty tchýně, to byla tenkrát síla. Co mi vyprávějí mé kamarádky 70+ a co mi vyprávěla mamina, byl to doslova očistec, bydlet s tchýní nebo jí nablízku. O nás děti, starala se babička i děda sice pěkně, ale těm našim maminkám, těm to dávali tchánovci pěkně sežrat.  

Ale zpátky k MDŽ. Já ho za komunismu nezažila, znám ho jen z vyprávění a z filmů, takže si ráda přečtu vaše komentáře pod článkem, ale o italském svátku žen, o tom vám ráda napíšu. 

8.3. už kvete po celé Itálii nádherně žlutý strom jménem Mimóza, jeden z prvních kvetoucích stromů. Mimóza nejen krásně voní, ale také dodává radost, protože hlásí příchod jara. Pohled na její žluté kuličky s blankytně modrým nebem je nezapomenutelný. Celý den ji rozdávají v barech, v kadeřnictvích i v obchodech a všude, ale úplně všude je ve vázách, aby ženám připomněla jejich svátek. Většina mužů si v květinářství nechá uvázat kytici. Například rudé růže proložené žlutými kuličkami jsou nádherné. Kdo nekoupí kytici, koupí dort Mimóza, který v tento den najdete v každé cukrárně a baru. Italové jsou štědří a na svých ženách nešetří. Moc dobře ví, co pro ně jejich polovičky dělají. Takže k těm nádherně žlutým kuličkám, které je teda lepší koupit v průhledné fólii a nechat tak i ve váze, protože pyl máte druhý den všude a nejde vyprat, koupí muž své ženě vždy ještě něco, od bonboniéry, přes parfém až po kabelku.

Všechny restaurace byly v Itálii 8.3. rezervované a po osmé hodině plné žen, od náctiletých až po ženy středního věku. Muži se ten večer postarali o děti, poklidili, uvařili večeři. V Itálii se dopředu moc nevaří, jako u nás. Guláš a omáčky Ital nemusí a ohřívané těstoviny? To by vám nesnědl ani za zlaté prase.  Ale každý italský kluk si umí už od mládí pastu (těstoviny) udělat sám a na mnoho způsobů. Ti svobodní, vyrazili pak (po desáté hodině) do restaurací, barů a klubů. Věděli, že ten večer bude všude spousta žen. 

Byla jsem na takové akci s holkama, za ta léta strávená v Itálii, jen jednou. Jely jsme z Massa Martana (kde jsem tenkrát bydlela) do Bastia Umbra (70 km) na diskotéku. Dostaly jsme uvítací drink, mimózu (květinu i zákusek) jako pozornost podniku a večeři o několika chodech (jak je v Itálii zvykem) za  jednotnou cenu (to je při hromadných akcích či v Agroturismech také zvykem). Naproti té diskotéce jsem pár let potom bydlela, ale nikdy už jsem na ní nešla.

Spousta mužů namítne, že ženy by se měly oslavovat celej rok, takže MDŽ slavit nebudou. Stejnou připomínku mají u svátku svatého Valentýna. Jenže málokterý muž nosí své manželce, partnerce, milence či dceři, celý rok květiny a dárky, obzvlášť po letech soužití. 

A proto, nebuďte lakomci a lenoši, ale ukažte se jako gentlemani s fantazií. Nemusíte přece nosit pugét jakej svět neviděl, stačí malá kytička, třeba sněženek (teď je prodávají i v květináči).  Nebo něco, čím ženu překvapíte. Objednejte domů večeři a prostřete romanticky stůl, kupte jí to, co má ráda, ať už je to dobrá bonboniéra, kvalitní víno nebo kniha. A pokud vás nic nenapadá, kupte třeba andělíčka a darujte ho se slovy:,,Vím, že jsi můj anděl, který mi ve všem pomáhá a moc tě miluju." Uvidíte, jak mile ji překvapíte. Něco si prostě vymyslete, vždyť den matek už dnes také většina z vás slaví, tak proč ne MDŽ nebo svatého Valentýna?