Kazde leto u babicky na vesnici, byl tam spinavy rybnik a u neho cela vesnice a jeji okoli. Ale ja ne. Vstoupila jsem tam jednou, nohu zaborila do bahna a hned jsem byla venku a uz me tam nikdo nedostal. A to jsem byla mala holka... Ale ja vlastne kvuli tomu jsem se ani nenaucila plavat. Nejsem na to pysna, ale stareho psa novym kouskum nenaucis, a tak uz jsem to vzdala.

To bláto mi taky vadí fůůůj A to jste Ivanko neměli ve škole plavání? Já sice dostala z plavání želvu, vůbec mi to nešlo, ale pak to nějak přišlo samo - základy jsem měla. Stejně jako v autoškole, tam mi to taky nešlo a v Itálii jsem vozila lidi do Říma. Třeba ještě není pozdě

Hrome a co vám vlastně na tom blátu vadí? Máloco je tak příjemné jako šlapat bosýma nohama do bláta. Cítit jak se nohy boří do té mazlavé měkké hmoty, jak se to poddává pod chodidly a prolézá mezi prsty. Jako kluci jsme tohle úplně milovali a na rybníky se jezdilo právě proto, že tam bylo bláto. A že jsme si schválně dokázali najít místa, kde jsme se bořili po kolena nebo i do půle stehen. A ocitnout se v bahně po pás, i taková místa se dala najít, tak to už bylo docela dobrodrůžo se z toho potom vyhrabat ven. Kolikrát se dělaly bitky bahnem anebo jsme se v tom jen tak vyváleli a lítali pak po břehu "na černochy". Jo, to bývaly časy. Je s podivem, kolik holek má za to, že bláto je hrozně fuj, ale když se toho předsudku potom zbaví, tak najednou zjistí, jak je to bezva.

Fůůůj Asi to bude tím, že jsme holky a taky, že jsou v blátě pijavice Mně vadí už to, jak mi to vjede mezi prsty

Tím to asi nebude. Na vodě nebo na vandrech jsem měl možnost potkat dost holek, kterým se šlapání bosýma nohama v blátě líbilo zrovna tak. A to už byly dospělé a zpravidla aj vysokou školu studující. A úplně nejvíc právě ten pocit, jak to prolézalo mezi prsty. Ke všemu to není jen příjemný, ale je to i zdravé. Kamarádka co se chtěla specializovat na kožní medicínu vždycky říkala, že bláto je jak plastická pemza a ty tvrdší částečky pěkně čistí pokožku. Když si představím, že za mládí našich babiček se běžně chodilo bosky třeba i při kydání hnoje ve stáji, tak to bych nechtěl vidět, jak by se mnohé dnešní slečny tvářily až by jim mezi prsty u nohou neprolézalo bláto, ale produkty zažívacího traktu hospodářských zvířat.

Fůůůj Díky Bohu v jaké době jsem se narodila