Jak za starých časů
Píše se rok 2020, je konec března a venku svítí sluníčko z blankytně modré oblohy. Já sedím v kuchyni, ve svém jedna plus jedna, vedle mne dvě andulky ožírají noviny a v obýváku pochrupkává u televize můj přítel. Ven nemůžeme, je vyhlášena karanténa.
Už dva týdny nechodím do práce, takže každé ráno, když otevřu oči a opláchnu si obličej ledovou vodou, otevírám současně i počítač. Mám teď home office a díky za něj, ale pro obchodního zástupce s prořízlou pusou ve znamení Střelce je taková karanténa fakt trest. To třeba moje kamarádka účetní, ta si libuje. Nemusí se ráno oblékat, česat a malovat, nejezdí půl hodiny do kanceláře, jen si natáhne župan nebo tepláky a ještě si u té své práce uvaří i vypere. Já bych se nejraději rozjela do terénu mezi lidi a klidně bych si vzala na sebe i to, co jsme nosívali na základních školách v dobách socialismu při cvičení CO (cvičení, jehož téma bylo zamoření rozsáhlého území radioaktivním spadem). Ale stejně bych v tom terénu zjistila, že čokolády v tuto dobu nejsou to nejnutnější, i když by určitě kvalitní čokoška mnohým pomohla k lepší náladě (nejlíp ta s pravou brandy).A tak teď dennodenně sedím u kuchyňského stolu a učím se psychologii prodeje, plánuju nové trasy za zákazníky napříč republikou a doufám, že tahle karanténa brzy pomine. No není to pech, když konečně po x letech najdete práci, která vás strašně baví a naplňuje, jenže po pár měsících, kdy vaše klientela, obraty i výplata letí úžasně nahoru, přijde něco neviditelného, co vás zažene do klece stejně rychle, jako já každý večer zaháním andulky.
Vím, je to pro naše dobro a spousta lidí je na tom mnohem, mnohem a mnohem hůř, takže si nestěžuju a poslušně sedím v té klícce už čtrnáct dní.
Je to podobné jako s těma andulkama. Celé roky mají dennodenně otevřenou klec (nemohla bych mít zvíře, které nemá volnost), ale když chci otevřít okno, zaženu je, aby mi neuletěly a neumřely. Teď jsme my zahnáni ze stejného důvodu a naštěstí si to většina z nás uvědomuje. Když se podívám na mé kamarády a známé v Itálii, tak to jsme na tom s tou karanténou ještě dobře. Můžeme si dojít na nákup kdy se nám zachce, můžeme si zajet do lesa, kde nikoho nepotkáme, abychom se nadýchli čerstvého vzduchu a života z přírody. Z té přírody, která teď díky naší karanténě tak spokojeně odpočívá a regeneruje se. Už to holka potřebovala!
I tak si připadám, jako bych byla zase malé dítě a měla domácí vězení. Jako bych se vrátila do starých časů - do časů let osmdesátých. Hranice máme zavřené, dovolená bude letos v naší krásné vlasti. Snad se zatím po dobu té karantény řeky a rybníky trochu vyčistí, stejně jako moře v Kalábrii, kde lidé z oken apartmánů na pobřeží pozorují delfíny, kteří si ve skupinkách hrají kousek od pláže. Možná i hoteliéři přizpůsobí ceny našincům, když k nám turisti nepřijedou. A kdyby ne, krásných kempů a chatiček máme u nás v Čechách dost. Alespoň si i v létě na dovče zavzpomínáme na staré dobré časy našeho mládí. Já už si tři roky užívám lesů, hub, táboráků, kytar i českých rybníků a stále mě to láká víc než týden na pláži u moře.
Vršovický byt mi teď taky připomíná dobu, kdy ještě žili naši. Ráno sedím u stolu v kuchyni a učím se. Michael má také home office, takže jsme si rozdělili ,,kanceláře" - on obývák, já kuchyň. Nikam nejezdím, jen jednou týdně na nákup se soupisem věcí a jídelníčkem v hlavě. Začala jsem zase péct chleba, koláče a vařit jídla, co vařívala moje mamka. Koukáme na filmy z osmdesátých let, hrajeme doma večer na kytaru, nejspíš dojde i na kostky nebo karty. Jíme společně třikrát denně a v neděli se ten můj chlap natáhne na gauč s lahváčem, stejně jako to dělával náš táta. Mám z toho radost, protože u nás zatím (podotýkám zatím) vládne ta pravá rodinná pohoda. Na Facebooku vyskakují staré černobílé fotografie mých známých a přátel. Většina z nich sedí doma stejně jako my, takže z dlouhé chvíle a možná tak trochu i z nostalgie, publikuje jednu fotografii za druhou. Najednou je Facebook plný rozesmátých dětí, ať už u vánočních stromečků, u necek na zahrádkách nebo s rodiči na výletech a každý kdo někoho ztratil u těch fotografií vzpomíná a dojímá se.
Je to tu teď opravdu jak za starých časů ... jako bych se vrátila do dětství ... jen naši mi tu schází! A protože vím, jaké to je ztratit milující rodiče, chtěla bych vás poprosit - buďte doma!!!
Buďte doma, ať se toho neviditelného nepřítele brzo zbavíme, ať lidé zase můžou chodit do práce a naši podnikatelé pokračovat v tom, co dlouhá léta a horko-těžko budovali. Ale hlavně proto, ať vaši rodiče, prarodiče a nemocní lidé přežijí v co nejlepším stavu tenhle nikým nečekaný a těžký čas.
Buďte doma, ale nakupujte jim a dennodenně volejte. Když je karanténa těžká pro vás, ať už jste ve dvou nebo celá rodina, uvědomte si, jak musí být těžká pro ně. Oni vědí, že jsou riziková skupina, že by neměli chodit ani na nákup a teď víc než kdy jindy se bojí toho, aby nemuseli s čímkoli do nemocnice nebo na vyšetření. Když budou v pohodě psychicky, tak jim bude lépe i po fyzické stránce. Mluvím ze zkušeností, protože jsem několikrát zažila na vlastní kůži to, jak psychika doléhá na fyzické zdraví všech věkových skupin. Plánujte s nimi léto, ať se mají na co těšit, přiveďte je nějakou vtipnou historkou na jiné myšlenky, dělejte s nimi videohovory. Myslím si, že po tom všem, co pro vás v životě udělali, je to z vaší strany to nejmenší co můžete (musíte) dělat.
Děkuju za ně i za sebe, protože tentokrát jsme v tom všichni spolu!
Karla Šimonovská - Slezáková
Mám trošku problém ...

„Nežer a cvič,“ říkám si často, když čumím do lednice a hledám co bych si dala. Jenže to se lehce řekne, ale mnohem hůř udělá. Já silnou vůli mám, to jó, ale ne pokud se to týká jídla a cvičení.
Karla Šimonovská - Slezáková
Když byla zima tužší a tráva zelenější

Tak vám nevím, byly ty české vodní toky v dobách socialismu čistší nebo jsme bývali větší čuňata? V letech osmdesátých, koupali jsme se v létě kdekoli. V řekách, v rybnících, dokonce i v potoce. Dneska bych do Sázavy nevlezla.
Karla Šimonovská - Slezáková
Už nechci řvát

Štěstí a radost, to by chtěl mít každý a nejlépe denně. Avšak tahle dvě slova představují pro každého z nás něco jiného. Pro mne třeba návraty do osmdesátých let.
Karla Šimonovská - Slezáková
Pohlaď svoje tělo

Taky se sami občas hladíte? Ne? Tak to zkuste a podívejte se na své tělo alespoň někdy jako na zázrak.
Karla Šimonovská - Slezáková
Nekritizuj

,,Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc," zpívá se v jedné slavné veselohře, kterou všichni znají, ale mnozí by si ji měli pouštět každé ráno při probuzení. Pak by se možná chovali k druhým jinak.
Další články autora |
Novým papežem se stal americký kardinál Prevost, přijal jméno Lev XIV.
Sledujeme online Novým papežem se stal americký kardinál Robert Francis Prevost, oznámil z baziliky sv. Petra...
Nekontrolovaně k Zemi padající sovětská sonda se zřítila do Indického oceánu
Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu ráno kolem osmé hodiny...
Rusy rozzuřil hořící Kreml na ponožkách českého zmocněnce. Darebák, zní z Moskvy
Řádnou vlnu emocí v Rusku vzbudil český vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný....
Cizinec zaplatil za jízdu taxíkem v Praze přes 200 tisíc, zjistil ráno s hrůzou
O více než 200 tisíc korun málem přišel v Praze cizinec, který se v noci vracel na hotel taxíkem,...
VIDEO: Turecké letadlo škrtlo v Praze ocasem o ranvej. Modleme se, vyzýval pilot
Napínavý pokus o přistání si prožili cestující na palubě letu TK1771 společnosti Turkish Airlines z...
Jsem pyšný, že jsem ještě naživu, ostatní už pochcípali. Saudek bilancuje svou práci
Fotograf Jan Saudek oslavil 90. narozeniny a v pražské Central Gallery při té příležitosti...
Muž, který vydal zatykač na Netanjahua, odstoupil po obvinění ze znásilňování
Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan dočasně odstoupil ze své funkce v...
Trpký dárek USA k summitu NATO: už letos chtějí jednat o odchodu vojáků z Evropy
Spojené státy začnou ještě letos jednat s evropskými spojenci o snížení počtu amerických vojáků v...
Macron nebo Leyenová jako batolata. Na evropském summitu řval sál smíchy
Netradiční způsob přivítání zvolila v pátek Albánie na summitu Evropského politického společenství...

Vyhrajte balíček stylových doplňků na svačiny od Hollandie
Poctivé jogurty, to je Hollandia. Věděli jste ale, že vyrábí také skvělé jogurtové nápoje a osvěžující smoothie? Zapojte se do soutěže a vyhrajte 5...
- Počet článků 268
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3458x
Co mě baví? Žít, snít a vzpomínat na dětství!
Zpátky do osmdesátek se dostanete s mou knihou Zrzavé dětství v socialismu.