Kájo Tomášek byl do dvou let zlaté dítě, jako miminko byl snad nejhodnější ze všech miminek v okolí. A teď je to vzteklej smrad Ale jsem ráda, že ho mám, udržuje mě v duševní a fyzické kondici:-)

Ahoj mamino, byla jsem na horach, tak se omlouvam, ze odepisuju az ted. Moc Ti preju, aby ho to s vekem preslo Ale na fotkach je Tomasek andilek.

Těžko říct, jak bych vychovával děti dnes. Nevím jestli to bylo věkem dětí nebo se něco změnilo ve mně, ale od nějaké určité doby mi přišlo hloupé je praštit a to i tehdy, kdy by si to fakt zasloužili. Používal jsem víc slova než ruce. A svůj dopad to mělo taky. Ale fakt je, že když si s nimi dnes povídáme o výchově jiných, tak oni i celkem kvitují, že když to bylo třeba, tak jsem si žádné servítky nebral.

Jé Vašku to je fajn komentář, děkuju. Já bych těm co hlídám tu facku nejraději dala, ale možná kdyby byly ty děti moje .......... . Ale to už nikdy nezjistím

za nás jsme za každou lumpárnu dostali nařezáno. Zaslouženě. Jak doma, tak i ve škole. A že bysme na učitele doma žalovali? Dostali bysme ještě jednou. Nemůžu říct, že by to na nás nechalo následky. žádný trest nebyl bezdůvodně. Naše děti prošly normální.....nebo podle nás normální.... výchovou. Dostali, co si zasloužili a učitelé měli dovoleno je trestat. Uvidíme jak si povede další generace

Přesně tak Vlastíku, já byla taky bita, ale vím, že jsem byla smrad, že jsem si to zasloužila. Kdyby mě tata občas neseřezal, kdo ví co by ze mne vyrostlo. Možná bych řezala já jeho .....,,promiň Tati, to byl vtip." Neříkám, že se musí používat pásek a vařečka, kterou o mne několikrát zlomili Měla jsem tvrdou zadnici, ted už jsem měkouš, ted by se ta vařečka o mne opřela jak o těsto na chleba Ale dát jim pořádnou ránu rukou přes zadek nebo přes ruce, když mi třeba berou mobil, tak to by se mělo

Já tak nějak nevím. Jsem mamou od tří dětí a fakt jsem nikdy výprask nedala. Možná jednou , dvakrát třepla po zadku, ale neviděla jsem důvod. Já si nemyslím že to všechno je technikou a nebo nebitím. Spíš tím, že děti jsou doma , sami ven nechodí , rodiče se bojí. Sami rodiče mají mnohem více možností a koníčku a nechtějí se toho vzdát, když nemusí. Mě by na žádné mateřské nenapadlo lézt s dětma do 3 let do restaurace . Prostě jsem s nima byla doma a venku . Jestli si dobře pamatuji tak snad i do obchodu se s kočarky nesmělo , ale to už si nejsem jistá, a ani jsem to nezkoušela . Dnes maminky mají ta svá práva a dost často tráví mateřskou v obchodaku, restauraci , kavarně , cukrarně apod. Místo věnování se dětem tak společně řeší jak by se jim měly věnovat což je humorné. Pak se nesmí člověk divit, že dítě zvyklé že je nedotknutelné, mamka si ho všimne jen pokud je moc hlučné je takové jaké je. Co se týká techniky tak já i muj muž techniku hodně používáme každý včetně dětí máme svoje PC, notebook, tablet i chytrý mobil a syn je profesionální sportovec a myslím že mu charakter technické hračky nezkazily a dcera vede kavárnu a taky nevidím žádnou ujmu:) Malý syn tráví čas s tabletem, mobilem a zaroven s legem a hlavne v mojí pracovně kde je tolik podnětů a on si staví svá mesta, své světy. Je to pouze v rodičích a jejich přístupu a hlavně času . Techniku bych do toho netahala.)

Saro Vy to víte určitě líp, když máte tři děti. Já to psala jak to vidím já, ale děti nemám, takže třeba bych to dělala přesně jako Vy, kdybych je měla ......i když, myslím, že přes prdel a přes ruce bych ji dávala často, každé dítě je jine, ale ty, o kterých píšu já, ty si to zaslouží. Ten dvouletej Aleš se takhle chová nejen v restauraci, ale i doma. A to se mu věnujou dvě babičky, dědové a rodiče jsou s ním furt - vymodlené dítě ve 40ti letech. Ale ve dvou letech bych mu proste mobil a tablet nedala, uz jen proto, ze si tím hrozne kazej oči!

Krásně napsané a bohužel tak nějak pravdivé :-( Já jsem asi matka tyranka, protože každá z holek se zkusila vztekat jen jednou ... podruhé to nezkusily... Miluji je, ale jsem přísná (vím to) a důsledná, takže pak už se stačilo jen zamračit a holky věděly, že něco přepískly a hodily se do klidu. Dnešní volná americká výchova, z toho jsem tak nějak v rozpacích - v létě jsem byla s kamarádkou a jejími dětmi na dětském hřišti ) a už dlouho nepůjdu) a tak takové množství rozcapených, uječených a sebestředných dětí - jedna holčička kopala do své babičky, když jí řekla, aby si sundala mikinu, druhý chlapeček naschvál (a fakt naschvál, to bylo vidět) sypal písek z kyblíku do bráškova kočárku a další a další... A všechny maminky jen vysvětlovaly, vysvětlovaly, nezvýšily hlas....a samozřejmě děti nereagovaly a nebo se naopak vztekaly... No normálně jsem měla chuť tu cizí holčičku co kopala do babičky, seřezat, ale to nejde :-( Co jednou bude z takových dětí?

Alenko tak to jsme dvě, taky bych kolikrát ty děti vzala a ohla přes koleno, když vidím, jak se chovaj k rodičům a prarodičům. No je to síla

Měla jsem tady na pár dní čtyřletou vnučku. Jednak to pro ni byla změna a pak to bylo určité odlehčení pro rodinu, kde jsou ještě dva mladší sourozenci (2r. a 5měs.) Od výchovy jsou rodiče, prarodiče už netrestají, jen si užívají. Naštěstí je vnučka docela hodná, i když je to hodně aktivní dítě - všude vleze, vše zkoumá, ničeho se nebojí, pusu nezavře. Je to záběr na těch pár dní, ale pořád mám připraven nějaký program. Strašně ráda pomáhá, tak ji nechám při všem účinkovat, jablkový štrudl trochu nevzhledný, koláčky křivé... Dnes modelovala z marcipánové hmoty figurky a svůj dort nazvala "Kouzelný les". Člověka někdy úplně umoří to věčné Proč, to výskání a skákání (aby si něco neudělala). Od počítače a televize taky nerada odchází, smlouvá, ale protože je zvyklá, že najednou dospělý řekne - dost, to stačilo, tak nerada, ale poslechne. Prostě režim musí být a někdy i to plesknutí od rodičů je nutné.

Já bych řekla, že ve Vašem případě to ještě zvládnout jde. Já toho po šedesátce mám za pár dní plné brejle. Ovšem ta dnešní nevýchova a odkládání dětí k tabletům a TV, to asi svoje ovoce nese.

Kdyby tady občas děti dostaly alespon na zadek, ale fakt nic. Jen dohady, vysvětlovaní a nakonec jim šoupnou tablet, at je klid. Ja Vám řeknu, že 4-7h.denně 5 dní v týdnu je opravdu dost, protože je nemůžu vychovávat, jen hlídat. Dneska mě ten pětiletej řekl, že když nesmí tablet on, tak ja nesmím zvednout mobil On je hajzlík, ale chytrej. Ve skoro 6ti letech umí číst, psát i počítat. A TV, počítač i jiné techn.věci obsluhuje líp jak já.

Kájo, chtějte! Má to svůj půvab!Mezi mnou a dcerou je věkový rozdíl 44 let a jsem šťastná, že jsme se našly!

Ivanko to Vám přeju a jsem ráda za Vás, ale já fakt už ne Dnes jsem byla v práci 7h. - 3 děti a jsem K.O. .......ale doslova

Káji, super čtení ;-) Jsem rád, že je to taky něco ze současnosti. Napíšu na FB. O nás.

Kájo, to by nebylo nic pro mě taky. Volná výchova je děs. A ta tvoje sousedka chudák. Ještě, že jsou ta dvojčátka, co hlídáš, mimča.

Tak ať se ti to s nimi daří a hlavně líbí!

A teď si představ, že mne osud potrestal volně vychovávaným vnoučetem. kterému byly v mých 42 letech 4 roky. To byl spratek na zabití. Ale já jsem ji moc ráda týrala a to mi dodávalo energii, pro boj se spratkem.

Kajko

Napadlo mne jen staré-dobré "Ohýbaj ma mamko, zakial som ja Janko. Až ja budem Jano, neohnes ma mamo."

Jano, já to taky vyznávám, ale..... Jak já byla ohýbaná a co z toho je