Ach ti památkáři!

Památkáři ničí nejen města a nás, ale hlavně seniory. Moje osmdesátiletá sousedka už brečela ... a já kolabovala.

Když přijedete do Načeradce na náměstí, první co vás zaujme je krásný kostel svatých Petra a Pavla, hned vedle nádherná radnice a o kousek dál romantický a dnes už i krásně opravený zámek. Jenže pokud se podíváte na druhou stranu náměstí, připadáte si jak v poválečném filmu. A proč? Protože památkáři!

Velké domy na náměstí mají rozpadlé střechy, opadané omítky a pohled na tuhle část Načeradce je opravdu tristní. Prý by oprava musela být přesně podle památkářů a to by bylo strašně drahé. Na to majitelé domů nemají peníze. A tak ty domy dál chátrají a kazí pohled na jinak malebné náměstí. Nejednou jsme si vzpomněli na film Slunce, seno, erotika. Taky bychom potřebovali do Načeradce nějakého architekta Svinutého, kterého si ve filmu zahrál můj kamarád Vladimír T.Gottwald. Ale nejspíš by i tady poradil kulisy, protože na opravu jakou si představují památkáři, na tu nemá nikdo peníze. A tak to pravděpodobně bude dalších x let v tomto hrozném stavu.

Jediná záchrana by byla, pokud by památkáři ubrali ze svých nároků nebo kdyby jel kolem nějaký lokační scout a hledal místa pro film (ještě lépe pro seriál) o válce, po válce nebo možná i z dob socialismu. To by se díky natáčení snad sehnalo dost peněz na opravy.

Ale tady oproti Praze alespoň kvůli památkářům lidi nekolabují.

Praha 10 Vršovice – když se podíváte na ty paneláky okolo Koh-i-nooru, je to hrůza. Sídliště Vlasta, vybudované kolem roku 1973 pro obyvytele Milovic, hyzdí staré Vršovice. O polorozpadlém Koh-i-nooru a multifunkční – dnes již nefunkční budově Vlasta - nemluvě. Ale ve vedlejší ulici vám památkáři zakáží zateplit si dům, připevnit na dům venkovní rolety či klimatizece do vnitrobloku. A vůbec je nezajímá, že v těch domech žijí senioři, kteří tahle vedra už prostě nedávají.

Moje sousedka, které je skoro 85 let měla v bytě v těch vedrech stále kolem třiceti stupňů. Ani v noci se jí ten byt neochladil, ulice rozpálené, nikde žádné stromy. Okna má jen na jednu stranu, takže si ani průvan neudělá – kdyby náhodou foukalo. Do noci nechává chudák otevřené dveře na chodbu, a když se jí zeptám jestli se nebojí, odpoví v mžiku:,,Kdyby mě měl někdo zabít, tak to bude alespoň rychlé, než tady to pomalé chcípání vedrem.“ Má pravdu, je to úmorné, když v tom jste ve dne i v noci. Tohle léto už chudinka brečela bezmocí. Přes den si občas zašla do nákupního centra, aby se alespoň trochu ochladila, večer strčila nohy do lavoru se studenou vodou a přes ramena si dávala chladící ručník (ten mi také koupila a letos jsem za něj byla opravdu vděčná). Jenže spát se v tomhle vedru pořádně nedá, takže si člověk ani neodpočine. Navíc spát při otevřených oknech, to je ve Vršovicích taky parádička. Po půlnoci inteligenti z místních restaurací vyhazují do kontejnerů sklo, takže probudí celou ulici, pak si to sklo zase nad ránem vyndavají bezdomovci, jestli tam nenajdou nějakou kačku. A když nenajdou, nahází to zase zpátky – nejlépe kolem čtvrté ráno. Takže celé léto spíte-nespíte.

Já měla v létě hodně home office, jelikož nemělo cenu jezdit někam za zákazníky (s čokoládou). Tudíž i já byla celé dny a noci doma ve třiceti stupních. A ač máme v těch vedrech dva ventilátory a jeden ochlazovač vzduchu stále zapnutý, byt se neochladí. Jednoho dne se mi rozjela taková aura k migréně, že mi sousedka chtěla volat rychlou, protože jsem skoro neviděla, nemohla jsem pořádně mluvit a mravenčila mě půlka obličeje včetně jazyka a krku. Trvalo to několik hodin, což se mi předtím nikdy nestalo.

Naštěstí má Michal starou chalupu, která má široké zdi, takže i v těch vedrech se tam dá krásně spát. A já mám hodného šéfa, který mi po té auře k migréně dovolil pracovat z chalupy.

Jen díky tomu jsem se v letošních parných dnech pak vyspala. Ale co sousedka Věruška a jiní senioři, co nemají možnost odjet z Prahy?A bude to rok od roku horší!

Proč památkáři nedovolí zateplení domů či venkovní rolety nebo klimatizační jednotky na střechy a do vnitrobloků (kde nejsou vidět) a nechají lidi takhle trpět?!?