Odložit účinnost ukončení uvádění rodného čísla na občanských průkazech je smysluplné a rozumné opatření. Úloha rodného čísla jako zaručeného, jedinečného a spolehlivého nástroje identifikace fyzické osoby je nezastupitelná.
Pokud má dojít k nahrazení rodného čísla jiným identifikátorem je třeba si uvědomit dopady ukončení uvádění rodného čísla v občanských průkazech do všech procesů a aplikací České správy sociálního zabezpečení a také pro výkon agend v gesci MPSV mohou nastat zásadní komplikace. Rodná čísla spolehlivě slouží při provádění extrémně rozsáhlých finančních transakcí ČSSZ, a to i přes stále rozsáhlejší elektronizaci procesů. Ve všech agendách a aplikacích subsystémů IIS ČSSZ je RČ nenahraditelný identifikátor ve vazbě na integraci okolních subsystémů s kmenovými evidencemi. V interních zpracování by se muselo RČ i při jeho zrušení při styku s klienty stejně zachovat pro zachování vazby na historické dokumenty a spisy (minimálně 50 let u důchodové agendy – viz skartační doba evidenčních listů důchodového pojištění)
Kompletní důchodová agenda – zpracování a výplata dávek nemocenského pojištění – procesy v rámci eNeschopenky – přihlašování a odhlašování zaměstnanců a zaměstnavatelů FO – vedení registru pojištěnců a jejich celoživotní „pojistné historie“.
I samotné neuvádění RČ (či jiného jednoznačného identifikátoru) na dokladu totožnosti a jeho nahrazení klientským identifikátorem či identifikátorem stykovým (např. číslo OP) zcela zásadním způsobem ovlivní rychlost zpracování celé agendy sociálního zabezpečení, jestliže pokaždé, kdy je klient odbavován, bude muset orgán sociálního zabezpečení zjišťovat jeho RČ.
Jednoznačná identifikace pojištěnce přitom je zásadní též pro zaměstnavatele, kteří RČ uvádí na ELDP. Neuvádění RČ na OP tak představuje vysoké riziko, že zaměstnavatel nebude schopen, a následně ani orgán sociálního zabezpečení, garantovat, že ELDP či jiný nárokový podklad bude správně přiřazen do konta daného pojištěnce, což bude mít negativní vliv na pojištěnce a jeho důchodové nároky. Rizikem je současně i to, že řešení spočívající v používání stykového identifikátoru vyvolává vysokou závislost systému sociálního zabezpečení na třetí straně (dodavatel datového spojení, datové pokrytí ČR, záruka funkčnosti příslušného systému, který bude vracet RČ, dlouhé odezvy atd.). Nebude-li systém vracející informaci o RČ funkční, nebude možné zpracovávat důchodovou agendu. Bez RČ (či jiného jednoznačného identifikátoru) nelze realizovat výplatu dávek. Náhrada RČ za jiný identifikátor by znamenala nejen dopad do interních systémů ČSSZ, ale i dopad do systémů externích subjektů, např. zaměstnavatelé (mzdových systémů), poskytovatelé zdravotních služeb (lékaři – dopad do všech lékařských softwarů), exekutoři (využívají ePodání) atd.
Kvalifikovaný odhad finanční a časové náročnosti přenastavení procesů v tom smyslu, aby již nebylo rodné číslo využíváno, nelze zaujmout bez realizace komplexní analýzy dopadů RČ do všech programů. Hrubým a urychleným odhadem lze předběžně dojít k částce nákladů v řádu vyšších desítek mil. Kč a době realizace nejméně 2–5 let.
