Radek John ještě nedostal jediný hlas ve volbách a už je nejpopulárnějším politikem v zemi. Připomíná tak jiné hvězdné objevy na naší scéně jako byl Václav Fišer, Vladimír Železný, ODA nebo Unie Svobody. Zde je namístě obava, že toto uskupení nebude mít klasický průběh typu hypernova.
Proč obava ?
Pečlivé budování strany, důkladné plánování a velkorysé financování kampaně naznačuje, že strana Věci Veřejné jako plán "B" podnikatelské skupiny okolo pana Janouška má dlouhodobější perspektivu. Končí éra pana Béma (s Jiřím Paroubkem v zádech), je tedy třeba hledat jinou přípojku na Veřejné Finance a posunou se z pražské na celostátní úroveň.
A zdá se, že to funguje !
Ale víme opravdu co nás čeká s VV? Pokud Vás to zajímá, přečtěte si pečlivě tento rozhovor s Radkem Johnem. Je tam řada zajímavých momentů, ale mě zaujal systém udržení loajality poslanců. Ten překonává všechno co bylo dosud v této oblasti vymyšleno a to museli přebít nevolnický systém našeho gubernátora Davida Ratha. Oč jde? Pokud bude mít zvolený poslanec VV jiný názor než jeho chlebodárci, stane se přeběhlíkem a musí rezignovat nebo zaplatit 7 milionů korun. Luxus mít vlastní názor je ve VV drahá legrace. Pokud to Radkovi Johnovi zbaštíme, můžeme se dočkat zjednodušeného fungování našeho parlamentu. Sejdou se straničtí papaláši a prokáží se plnou mocí od xyz poslanců a odhlasují všechno mezi předkrmem a polévkou. Určitě by to vyšlo levněji ... Také by to ale připomínalo zasedání valné hromady obchodní společnosti spíš než zastupitelskou demokracii.
Cílem fungování obchodní firmy je tvorba zisku pro vlastníky.
Drobný problém je, že straničtí nabobové nejsou vlastníky státu ...
Zatím ...
Dovolíme jim to ?
