Jak se ukázalo, v Číně rychle roste počet nehod, kdy řidiči nezvládli prudké zrychlení při rozjezdu nebo nízké rychlosti, třeba při výjezdu z křižovatky nebo parkoviště. Kombinace okamžitého nástupu točivého momentu, tichého chodu a digitálního ovládání podle nich vede k situacím, kdy je auto „rychlejší než reakce řidiče“, obzvlášť pokud absolvoval autoškolu v podstatně slabším voze. Řidič tedy nebude moci vyrazit s plným výkonem spontánně a bezprostředně po nastartování. Podle chystaného nařízení bude muset každý osobní automobil po zapnutí motoru nebo elektrické soustavy automaticky přejít do režimu, ve kterém bude zrychlení z 0 na 100 km/h omezeno minimálně na pět sekund. Všechny elektromobily budou také vybaveny povinnou funkcí, která rozpozná situace, kdy řidič omylem prudce sešlápne akcelerátor místo brzdy, zejména když auto stojí nebo se pohybuje jen velmi pomalu. Systém má v takovém případě automaticky omezit výkon a vydat výrazné vizuální či zvukové varování, aby zabránil nekontrolovatelnému „vystřelení“ auta.

O budoucím vývoji elektromobility nebo syntetických paliv doporučuji záznam rozhovoru s Martinem Vaculíkem (Svět motorů). Velmi poučné:

https://youtu.be/QRBBW1tOKhc?si=gQvOjuuFOZgod35B

Jsou nějak v Číně direktivně omezovány auta se spalovacími motory jako v EU?

Jsou omezovány zákazníky. Spalováky tam totiž skoro nikdo nechce.

Těžko očekávat, že by čínská věrchuška měla obavy o bezpečnost kupců elektromobilů, spíš půjde o konkurenční politiku. Ale i tak to je cesta dobrým směrem. Kdyby něco takového existovalo u elektrokoloběžek, mohlo být o pár požárů méně.

Pokud se elektromobily budou vyrábět v Číně a dovážet do Evropy, veškeré inovace budou probíhat v Číně. Velká část těchto inovací bude mít podobu spousty malých inovací, které se nebudou tak snadno šířit do jiných firem a zemí. Benefity tak zůstanou v Číně a budou generovat zisky pro čínské společnosti.

Podle mě je důležité ty dvě věci nerozmíchat dohromady, i když spolu úzce souvisí. Stále to však jsou dva různé typy regulace a motivace.

1. Limit spotřeby (kWh/100 km) je primárně průmyslová politika na účinnost.

V praxi to tlačí výrobce od jednoduchého receptu „větší baterie = větší dojezd“ k optimalizaci celého auta: aerodynamika, hmotnost, řízení pohonu, tepelné hospodářství, software. Vedlejší efekt je i materiálový – vyšší účinnost znamená, že na stejný dojezd stačí menší baterie, tedy menší tlak na suroviny a výrobu. To je v čínském pojetí klasická „high-quality development“ logika: méně plýtvání, víc engineeringu. A v neposlední řadě posílení pozice čínských firem na světovém trhu v high-tech segmentu.

2. GB 38031-2025 („no fire, no explosion“) je naopak čistě bezpečnostní opatření.

Jakmile je elektromobilita masová (a to v Číně je již nyní), stát si nemůže dovolit, aby několik mediálně viditelných požárů podkopalo důvěru v celé odvětví. Proto se z „doporučení a rezerv“ stává povinný standard a testování se přitvrzuje. To je governance: snížit systémové riziko a vynutit, aby bezpečnost nebyla marketing, ale hard requirement.

Co se týče Evropy tak Čína tímto nastavuje laťku ve dvou osách najednou – účinnost a bezpečnost. Evropská „bateriová suverenita“ bez schopnosti držet krok v těchto standardech bude drahá a politicky křehká. Nejde o to kopírovat Čínu, ale mít vlastní průmyslovou kapacitu a vývojovou a produkční základnu na špičkové úrovni, protože pokud toto nedokážeme uskutečnit velmi rychle, pak nás čeká naprostá závislost na dovážených technologiích z USA a Číny.

Nerozmíchat dohromady je oxymoron.

Zajímavá informace.

Ten limit 15,1 kWh/100 km je docela brutální, protože jen málokterý elektromobil dokáže jezdit bežně pod tento limit. Pokud se nepletu, dokáže to jen Tesla model 3, nebo Mercedes CLA.

Ale asi je to krok správným směrem a donutí výrobce dělat menší aerodynamické sedany a nikoli predimenzovaná hranatá SUV.

U limitu 15,1 kWh/100 km se v některých zdrojích uvádí, že jde o čínský cyklus CLTC, který typicky dává nižší čísla než WLTP (hrubě prý ~18–19 kWh/100 km WLTP ekvivalent, bez přesné konverze).

Nicméně to ukazuje čínské rozhodnutí motivovat firmy k dalšímu rozvoji a zlevňování současných technologií.

Navíc dle čínských zdrojů byly tyto limity stanoveny s ohledem na současnou úroveň čínských technologií a jsou proto naprosto realistické.