V éře všudypřítomné angličtiny dnes francouzštinu ovládá jen málokterý z redaktorů našich novin. Kdyby tomu bylo jinak, s největší pravděpodobností bychom se i v našem tisku dočetli něco o tom, jak mělo ve francouzské vesničce Albaret-Sainte-Marie (prefektura Lozere) z regionu Languedoc Roussillon nedávno dojít k objasnění záhadného fenoménu.
Podle zprávy četnictva, které po dobu deseti dnů vyšetřovalo podivné události v jednom ze zdejších kamenných domů, všechno začalo v neděli 10. března 2013. To když měl majitelům domu „neznámý pachatel“ usmrtit kočku. Jenže v úterý 12. března v obytných prostorách náhle, z ničehož nic, popraskalo nebo explodovalo celkem 21 žárovek. Ve středu se kolem patrového domu začali pak objevovat z neznámých důvodů uhynulí ptáci a majitelé domu už nepochybovali o tom, že jim kočku nezabil „někdo“, ale „něco“. Ten den se v domě samém začal sám od sebe pohybovat a bez zjevných příčin kácet nábytek. Postupně zde pak docházelo i k jiným, pro obyvatele domu nevysvětlitelným jevům. Jako když se tu začaly spontánně, samy od sebe, otevírat dveře skříní, když se knihovna bez jakéhokoliv lidského přičinění sama obrátila vzhůru nohama, když jakási neviditelná síla pohnula velkou lednicí, aby ji následně povalila na zem, nebo když bez zjevných příčin z příborníku vylétly všechny nože. A tak několik novinářů, přinášejících zprávy o těchto událostech, které neznepokojovaly jen obyvatele domu, ale už i policii a hasiče, došlo k závěru, že se tu uhnízdil „hlomozící duch“.
Kácení nábytku v obci Albaret-Sainte-Marie nebylo zapříčiněno seismickými otřesy, ani to nebyl výsledek kanadských žertů, či podvodného jednání obyvatel domu.
Jak potvrdili seismologové, tyto úkazy nebyly způsobeny zemětřesením, tedy seismickými otřesy, původně badateli podezíranými z toho, že zde tropí neplechu. Starosta obce Michel Thérond však i nadále trval na tom, že je třeba začít hledat racionální, vědecké vysvětlení zdejších záhadných jevů a přizval k případu odborníka na elektromagnetické jevy, který měl kauzu rychle vyřešit. Záhadné úkazy měly být důsledkem nízkofrekvenčních elektrických polí pod domem, označovaných za telurické či zemní proudy. Tyto proudy se pak měly jako „silné elektrické pole“ projevovat v domě. „Testy prováděné na spínačích odhalily existenci elektrického odporu 10-12 krát vyššího, než je norma. Kde mělo být méně než 50 ohmů, tam expert naměřil více než 600 ohmů," oznamoval starosta Thérond veřejnosti. „A když jsme zjistili, že veškerý nábytek, který tu popadal, byl umístěn buď u zásuvky, nebo v blízkosti vypínače, dovodit příčinnou souvislost, to nebyla žádná velká věda“, řekl v rozhovoru novinářům. Nakonec pak celou kauzu starosta uzavřel těmito slovy: „Název zde vyskytujícího se jevu zní - elektromotorická síla."
V případě pojmu „elektromotorická síla“, který vznikal kdysi dávno při objevu galvanických zdrojů elektřiny, se ve skutečnosti jedná o zastaralý název dnešního „elektromotorického napětí“. Ve svých úvahách pan starosta a jím pozvaný odborník zřejmě vycházeli z poučky, že vznik indukovaného elektromotorického napětí je podstatný činitel umožňující proměnu elektrické energie v mechanickou práci. Ovšem jak se vlastně nábytek, který je ze dřeva, a tudíž nebude moc dobrý vodič, působením „silného elektrického pole“ či „elektromotorické síly“ mohl spontánně či samovolně pohybovat po bytě, onen přizvaný odborník na elektromagnetické jevy, ani pan starosta, nikomu nevysvětlili. Jeden z pracovníků pařížského institutu IPGP (Institut de Physique du Globe de Paris), jako skutečný odborník v deníku LeParisien v reakci na starostova slova prohlásil: „Nechápu, jak by proudy z podzemí mohly vést k takovým následkům na povrchu." A nebyl jediným odborníkem, který starostovo „vědecké“ vysvětlení ve vesnici pozorovaných jevů zpochybňoval.
Nicméně jak z uvedeného vyplývá, není Albaret-Sainte-Marie (prefektura Lozere) v regionu Languedoc Roussillon nějakou fiktivní či novináři vymyšlenou obcí. Skutečný je i zdejší starosta Michel Thérond. A pokud u expertů objednal nějaká měření v inkriminovaném domě, jistě má v kanceláři uložené protokoly s výsledky. Ostatně protokoly z vyšetřování zdejších podivných, avšak reálných událostí, má také ve svých spisech založené četnictvo. A tak tu nechybí důkazy o tom, že fenomén (v rámci tradic dosud zvaný) poltergeist a samotné „pohyby bez dotyku“, tedy situace, kdy se různé vybavení domácnosti samovolně pohybuje bez zjevných příčin, nejsou pouhým výmyslem novinářů či kanadským žertíkem zlomyslných sousedů, nebo snad dokonce výsledkem podvodného jednání samotných obyvatel domu.
I když Francie není na druhém konci světa, těžko pojede nějaký tým našich fyziků do Albaret-Sainte-Marie (kam by ostatně přijel, jak se u nás říká, s křížkem po funuse) hledat fyzikální příčinu zdejších pohybů bez dotyku. Pokud se mají naši odborníci tímto dosud exaktně neinterpretovaným (neobjasněným) jevem někdy zabývat, potřebují k tomu i třeba jen malou ukázku tohoto jevu, která není vázána výhradně na místa výskytu fenoménu zvaného poltergeist. Tedy takové pohyby bez dotyku, které bývají pozorovány na nejrůznějších místech v nejrůznějších státech světa a mohou být docela dobře pozorovány i u nás.
Jak se v poslední době ukazuje, taková možnost se začala na poli neobjasněných jevů již rýsovat. Ale o tom si povíme více v zítřejším článku o experimentování.
