Záhada kavkazské Zany
Brzy nato byla v Moskvě ustavena při Akademii věd komise pro „studium sněžného člověka“. Když pak Zeměpisná společnost v Moskvě shromáždila přes 200 záznamů výpovědí očitých svědků o údajném výskytu neznámého hominida na Kavkaze, vyslala do odlehlých kavkazských oblastí několik neúspěšných expedic. Dr. Boris Fjodorovič Poršněv, nejznámější z badatelů zabývajících se ruskou variantou Bigfoota nebyl (i když se to o něm traduje) zoolog. Jako historik a sociolog přišel Poršněv s hypotézou, podle které ruská verze Yetiho či Bigfoota představuje potomka neandertálce a kavkazký Almast začal být označován za reliktního hominida. Poršněv následně nachází podporu u vědců ve Francii, především pak u francouzského zoologa Bernarda Heuvelmase (který je považován za zakladatele kryptozoologie), o čemž svědčí jejich společná kniha L’Homme de Neanderthal est toujours vivant (Plon,1974). Oba se také věnovali studiu historických pramenů, které podle nich dokládají, že se v 19. století podařilo abcházským lovcům odchytit reliktního hominida na Kavkaze.
Konkrétně se jedná o divokou dívku z Abcházie, které dali její objevitelé jméno Zana. Úplně nahá a špinavá Zana, vesničany považovaná za Abynuavy, což v abcházštině značí „lesní člověk“, byla ve druhé půli 19. století polapena lovci v jedom z údolí zalesněného podhůří Kavkazu. Vše se odehrálo v gubernii Očamčyra, což je dnes územně-správní celek autonomní repuliky Abcházie, uznávaný jak abcházskou separatistickou vládou, tak centrální gruzínskou vládou v Tbilisi. Zana neuměla mluvit a více než člověka připomínala vesničanům vzpouzející se chlupaté zvíře. Jako nevolnice, kterou zakoupil abcházský statkář Jadgi Genaba k pobavení svých kumpánů při bujarých pitkách, byla později v poutech dopravena do vesnice Tchina, kde nakonec žila až do své smrti. Podle dochovaných zpráv měla Zana zploštělý nos a tmavou pokožku, porostlou srstí černo-hnědé barvy (podle některých autorů bylo její ochlupení spíše hnědo-červené, přičemž na zádech měla srst vytvářet jakousi hřívu). Dospívající Zana s plnými ženskými tvary zpočátku odmítala nosit oděv, ale nakonec se naučila nosit alespoň jednoduchý bederní pás. Ovšem žádná z dochovaných zpráv nepřinesla potřebné vodítko, které by přivedlo badatele na stopu Zanina etnického původu.
Letitá záhada se zdála být vyřešena ve třetím díle dokumentu z produkce Channel 4, nazvaného Bigfoot Files (odvysílán 3. listopadu 2013), ve kterém uznávaný britský genetik prof. Bryan Sykes nejširší veřejnost informoval o výsledcích svého výzkumu. Profesor Sykes netestoval jen vzorky DNA od šesti žijících potomků Zany, ale zabýval se i analýzou DNA, jež byla extrahována ze zubu lebky jejího syna Chvita, kterou se roku 1971 podařilo vypátrat jednomu z ruských badatelů. Analýzy DNA pak přinesly překvapivý výsledek: původ Zany nesahal ke kořenům žádného ze známých kavkazských etnik, nýbrž k etnickým kořenům v subsaharské Africe. Po pečlivém studiu lebky jejího syna Chvita (Khwita) profesor Sykes měl pak dojít k závěru, že některé neobvyklé morfologické rysy lebky nasvědčují tomu, že v případě Zany nemuselo jít nutně o potomka moderních Afričanů, do carského Ruska zavlečených otrokáři z Afriky. Podle prof. Sykese totiž mohlo jít o potomka negroidní populace, která ještě před dávnými předky Kavkazanů v prehistorických dobách při svém kočovném způsobu života doputovala ze subsaharské Afriky až na Kavkaz. Respektive myšlena je zde vůbec nejstarší migrace, která měla předcházet migrační vlně, označované termínem „out of Africa“.
Chvit, nejmladší syn Zany. Lebka Chvita, nalezená roku 1971.
Profesor Sykes není antropolog a morfologické rysy jím zkoumané lebky nejspíše nebudou skeptickým antropologům připadat až tak neobvyklé. Je také třeba zde podotknout, že v Africe se dnes vyčleňuje až 3 500 etnik, přičemž příslušníci jednotlivých etnik, mající společný původ a stejný či podobný jazyk, mohou žít na území více států. Pokud nám tedy někdo řekne, že etnické kořeny Zany nenajdeme na Kavkaze, ale v subsaharské Africe, o etnické příslušnosti Zaniných předků nám neřekl prakticky nic. Na druhé straně je ale pravda, že v době, kdy byl televizní dokument odvysílán, ještě studie prof. Sykese, kterou odevzdal do recenzovaného časopisu, nevyšla tiskem. A tak se řada milovníků záhad radovala, že ve studii publikovaná haploskupina mitochondriální DNA, umožňující sledovat zpětně mateřskou linii od Chvita až po nejstarší Zaniny předky, může hypotézu prof. Sykese podpořit pádnými argumenty. Navíc se dá předpokládat, že prof. Sykes haploskupinu mitochondriální DNA porovnal se známými haploskupinami v Africe. Pokud našel shodu, tak nám může řici, z jaké oblasti subsaharské Afriky Zana pravděpodobně pocházela. Pokud tato skupina známa není, pak týmu prof. Sykese nezbyde než po ní začít v současné Africe pátrat.
Ale vraťme se k popisům Zany. Její tmavé ochlupení, které mělo očitým svědkům připomínat zvířecí srst, se v posledních týdnech stává námětem internetových diskusí. A to především v souvislosti s uvažovanou existencí tvora v Rusku nazývaného Alma nebo Almast, v případě Abcházie pak Abynuavy, který měl žít (a podle entuziastů se má dosud vyskytovat) na Kavkaze. Ovšem v diskusích o tmavé srsti Zany se nezaujatý čtenář, který by si chtěl vytvořit svůj vlastní názor, nemá prakticky o co opřít. Ve skutečnosti však některé poznatky, které nám pomohou se zorientovat v dané problematice, již zveřejnila britská antropoložka Dr. Mary-Ann Ochota, která se specializuje na prezentaci antropologie, archeologie a sociální historie. Ta mimo jiné ověřuje též fakta vztahujcící se k novodobým případům tzv. divokých dětí, se kterými se dokonce po tom, co je vypátrá, sama pak sejde.
Mary-Ann Ochotovou byla nedávno zdokumentována kauza divokého chlapce Johna Ssebunya z Ugandy, známého též jako „Monkey boy“. Chlapec utekl do lesa během občanské války a byl nalezen v roce 1992. Prvé čtyři roky svého života sice vyrůstal mezi lidmi, následně však žil s opicemi v džungli až do svých sedmi let. Opice se s ním dělily o potravu a chránily ho, dokonce jej údajně zuřivě bránily před jeho objeviteli. Ale co je pro nás podstatné, když chlapce vesničané našli na okraji lesa, byl porostlý chlupy, pokrývajícími jeho tělo i tváře, takže jej zprvu považovali za monstrum. Nejenže ho doma museli umýt a ostříhat mu nehty a vlasy, ale dokonce jej oholili po celém těle. Dr. Mary-Ann Ochota k tomu poznamenává, že plně nevyvinutý dětský organismus se takto může přizpůsobit danému prostředí, s čímž asi nebude řada biologů souhlasit. Zároveň ale upozorňuje na fakt, že ochlupení těla se objevuje i v jiných zdokumentovaných případech „divokých dětí“ a že tento fenomén bude ještě třeba řádně objasnit.
Dr. Mary-Ann Ochota s Johnem Ssebunyanem z Ugandy.
Jak se nedávno ukázalo, s fenoménem osrstěných dětí se setkali i lidé, kteří ve Francii objevili divokou dívku z Champagne. Příběh Marie-Angélique byl v anglicky mluvících zemích prakticky neznámý a vypadalo to, že byl téměř zapomenut i ve Francii. K obratu došlo v letech 2011 a 2012, kdy ve sdělovacích prostředcích vystoupil Dr. Serge Aroles, který příběh Marie-Angélique popisuje ve své knize L'énigme des Enfants-Loups: Une Certitude Biologique mais un Deni des Archives 1304-1954 (Paris, Editions Publibook, 2007). Jak říká doktor Aroles, když byla modrooká Marie-Angélique v roce 1731 objevena, vykazovala některé rysy regrese a požívala stravu včetně masa pouze v syrovém stavu. Její černá kůže byla podle dochovaných záznamů porostlá chlupy a nehty měla podobné drápům predátora. Zpočátku si vikomt d'Epinoy a jeho služebnictvo mysleli, že je snad zanedbaná Marie-Angélique černoška, ale po horké koupeli, která při důkladné očistě odplavila veškeré nánosy špíny (a zřejmě i dívkou používaná přírodní barviva) zjistili, že její pleť má stejnou barvu jako ta jejich.
V případě Zany objevené v podhůří Kavkazu bylo po analýzách DNA jejích potomků prokázáno, že oproti Marie-Angélique z Francie šlo opravdu o černošku. I když nejnovější analýzy DNA namísto konečných odpovědí vyústily v další spekulace o jejím skutečném etnickém původu. Dochované popisy černých chlupů po těle adolescentní Zany pak většina ortodoxních skeptiků zavrhuje s tím, že nemohlo jít o žádné osrstění, ale jen o popis černé barvy kůže, který byl později zkomolen a vykládán jako černé chlupy po jejím těle. Čímž de facto zavrhují i hypotézu hypertrichózy (nadměrného ochlupení lidského těla vyvolávajícího zdání zvířecí srsti, za které je zodpovědný hormon dihydrotestosteron). Generalizovanou hypertrichózou totiž bývá interpretováno ochlupení „divokého“ či „lesního“ člověka, který se ve spisech evropských učenců objevuje od starověku až do 19. století. Přičemž dosud není úplně jasné jak se kromě dědičnosti na ochlupení, objevujícím se na tělech „divokých dětí“, ale i „divokých“ či „lesních“ lidí, podílí endokrinní systém, který do jisté míry řídí procesy tělesného a psychického vývoje člověka. Ovšem nelze opomíjet ani hypotézu, podle které „chlupaté“ děti pro jejich abnormalitu zavrhla lidská společnost a ony tak vlastně jako vyvrhelové dokázaly, oproti očekávání, v divočině přežít. Přičemž z takovýchto „chlupatých“ dětí se v případě jejich zdárného přežití mohl v dospělosti nakonec stávat pověrami opředený „divoký“ či „lesní“ člověk.
Fenomén osrstění (obyčejně označovaný za atavismus) byl zaznamenán u řady divokých dětí a je dodnes různými autory zmiňován. Pokud tedy na příběh Zany nahlížíme ve světle ostatních „divokých dětí“, zdá se být ochlupení těla černošské dívky, přežívající v lesích Abcházie, v souladu s dosavadními poznatky. Jinak řečeno, údajná „zvířecí srst“ Zany s největší pravděpodobností nebyla skutečnou srstí, charakteristickou pro zvířata. Mohla být však adekvátní ochlupení jiných dětí, které bez pomoci lidí a bez jakýchkoliv výdobytků civilizace od nejútlejšího věku vyrůstaly v divočině.
Karel Wágner
Vítejte ve zfalšované realitě !
Video na internetu nemusí vždy zobrazovat realitu. Zrovna tak každá písnička, kterou uslyšíte, nemusí pocházet od některého skladatele. A dokonce ji ani nemusí interpretovat skutečná zpěvačka či nějaký zpěvák.
Karel Wágner
Záhady z České televize
Povinnost platit televizní poplatek mají u nás všechny domácnosti i firmy vlastnící televizní přijímač.
Karel Wágner
Sabotáž výroby elektromobilů
V úterý 5. března ráno žhářský útok na stožár s elektrickým vedením ochromil továrnu automobilky Tesla v Grünheide.
Karel Wágner
Jak předcházet jaderné havárii
„Pouze budoucnost může rozhodnout, zda jsme vybrali právě tu jedinou správnou cestu a nalezli to nejlepší řešení našich problémů.“ Albert Einstein.
Karel Wágner
Jak chudí platí na bohaté
Zelená dohoda pro Evropu, jinak též Green Deal, jako soubor politických iniciativ, má podporovat přeměnu EU na spravedlivou a prosperující společnost.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Pronájem bytu 3kk se zahradou
Bezděkovská, Strakonice - Strakonice II
11 000 Kč/měsíc