Diskuse
Všichni jíme mutanty
Děkujeme za pochopení.
Z63d12e95n41a 73K71o22č37í
Myslím, že nic tak převratného jste nám nesdělil. U plodin se minimálně už 2000 let využívá mutací. Je jedno jakým způsobem mutací docílíme.
Chemie bychom měli pojídat co nejméně, ale na druhé straně - je celkem jedno, jestli zemřeme po dožití 80 let, nebo 85 let. Řada lidí se stáří spíš bojí, než to, aby si jej užívali.
M18i85l26a13n 92S85t88e56h84l24í97k
Zajímavý článek, ale znechutit mi mé oblíbené italské těstoviny Panzani se vám nepodařilo.
K23a43r16e81l 25W26á38g43n38e95r
Nevím proč, já je taky jím. To, že kdysi vznikla nějaká odrůda pšenice ozařováním, nemá nic společného se závadností či nezávadností potravin z této odrůdy dnes vyráběných. Vždyť je to na konci článku řečeno.
J86a52r54o45s18l65a87v 22C15h46u88d81á42č64e45k
Zajímavý článek. Díky za něj.
J81o70s47e96f 40P36o46t93r
Nevím, nevím, ale rozhodně pravdu nemáte s tou tvrdou pšenicí. to je totiž jiný druh než Triticum sativum, je to Triticum durum, což vy nerozlišujete, dokonce tvrdíte, že durum vzniklo uměle ozařováním. jinak jsem váš článek nečetl, ale když píšete polopravdu (nebo spíš lež) v jednom bodě, co si můžeme myslet o dalších ?
K97a29r91e57l 29W79á25g44n38e82r
Nevím, nevím, ale jak někdo může kritizovat nějaký článek, když ho vůbec nepřečetl? A pokud jde o ty indukované mutace, ty byly úspěšně využity pro generování genetické variability k získání odrůd pšenice tvrdé (Triticum durum) s vyšším výnosem, označovaných za radiomutanty „durum wheat“ nebo „macaroni wheat“, tzv. semolino nebo též pasta kvality. Chce to jen nahlédnout do historie na šlechtění odrůd italské tvrdé pšenice v Laboratory for Plant Genetics and Mutagenesis at the Research Centre in Rome (Casaccia) of the National Committee for Nuclear Energy (CNEN), které zde začalo roku 1958. Onen CNEN, který sehrával při šlechtění tvrdé pšenice klíčovou roli, a o kterém jste ještě zřejmě neslyšel, není kupodivu nic jiného než Národní výbor pro jadernou energii. Co je to Mutagenesis snad víte.
Š79t77ě18p41á10n 50B45i43c54e90r46a
Jak jsou zemědělci používané pesticidy přírodě "prospěšné" dokazují živočichové pohybující se na chemicky ošetřovaných plochách. Před 80 lety byly běžná váha srnčí zvěře přes 20 kg, dnes je o 8 kg nižší. Zajíci a koroptve byli v milionových stavech a dnes mizí. O jeřábcích, tetřívcích a tetřevech nemluvě. Pole se hemžila hmyzem, dnes jsou doslova mrtvá. Zvěř ztrácí nejen vitalitu ale i reprodukční schopnost. Lze z toho vyvodit, že to co likviduje život je životu obecně nebezpečné bez ohledu na to, že se oficiálně uvádí, že je prostředek zacílen jen na něco. Lidé tomu zatím, stejně jako divoká prasata odolávají, je však otázka, jak dlouho.
Z97d68e49n58a 56K26o26č18í
Když vezmu v potaz, jak se stříkalo chemií před 50 lety a jak dnes, tak je to velký rozdíl. Chemické sklady JZD dřív přetékaly chemikáliemi a smrděly. Dnes už to tak drastické není.
Srnčí a černá zvěř jsou přemnožené. Zajíci a koroptve nebyly vidět už před 40 lety. Jeřábi, tetřevi ....... v běžné přírodě se už 200 let nevyskytují - vyjma vybraných rezervací.
Zajisté by šlo, aby se použití některé chemie nahradilo např. mechanickým ručním okopáváním, ale kdo by to dnes dělal ? Celý svět volí ten nejlevnější způsob ochrany a pouze my bychom použili ten nejdražší, který by znamenal prodražení produktů a jeho následnou neprodejnost. Samozřejmě že by díru na trhu zaplnily okamžitě dovozové a chemicky ošetřené, levnější výrobky. Pouze u nás by o práci přišli ti, kteří by chtěli zemědělskou výrobu dělat poněkud ekologičtěji.
K16a83r46e69l 53B91o83h71á81č83e24k
Sakryš...potkani...já vím, co mne jednou jednou čeká, to je ta jedna z nevýhod...