Tak jsem si říkal, že při tom dnešním výročí sametové revoluce by to chtělo sáhnout i trochu do historie. Neboť příběh rodiny Mračkových ze Strašic není ojedinělý. Mračkovi však mají to štěstí, že žijí v demokratickém státě, ve kterém nemohou státní orgány rozhodovat o tom, jaké informace sdělovací prostředky zpřístupní široké veřejnosti. A mají také zaručena práva, o kterých se lidem, žijícím před čtvrt stoletím v socialistickém Československu, mohlo jenom zdát. Budiž jim tedy útěchou, že jejich problémy se záhadným "samovznícením" zásuvek, či praskáním žárovek, jsou pouhou procházkou růžovým sadem oproti peklu, které si prožila jiná rodina.
Všechno to začalo v prosinci roku 1985. Ve starém domě v Bohučovicích u Hradce nad Moravicí (viz obrázek současného stavu), který obývali manželé Smolkovi se svým tehdy jedenáctiletým synem Tomášem, dochází k prvním nepochopitelným jevům: v různých místnostech domu byly jeho obyvatelé zaskočeni rychlými, nečekanými výkyvy teplot, docházelo zde ke spontánním, samovolným pohybům váz, sklenic, hrnečků a jiného nádobí, rozkývání lustru, ale i samovolnému rolování tapet. Podivné jevy postupně nabíraly na síle a na podlaze se záhy objevují porcelánové i skleněné střepy z rozbitého bytového zařízení, pohybovat se už (bez zjevných příčin) začaly i těžké kusy nábytku, jako by je snad postrkovalo několik neviditelných chlapů. Rodina si pochopitelně s destruktivními jevy nevěděla rady, ani nikdo ze známých a přátel si nedokázal tyto úkazy vysvětlit, i došla paní Smolkové trpělivost a požádala o pomoc tehdejší Národní výbor v Hradci.
Jana Lysáková, která tenkrát pracovala na přestupkovém oddělení Národního výboru v Hradci nad Moravicí, z titulu své funkce byla přítomna po několik hodin nepochopitelným jevům uvnitř domu Smolkových a dodnes si pamatuje tu spoušť. Vyšetřování bohušovického případu se následně ujaly příslušné úřady a podivným úkazům jako by ubylo na síle. Ovšem po několika dnech záhadné jevy propukly s novou, nečekanou silou: k destrukci zařízení domu se přidalo i spontánní samovznícení hořlavého i málo hořlavého vybavení (postupně zde Smolkovi zaznamenali cekem 28 případů samovznícení). Záhadné jevy přijíždí zdokumentovat PhDr. Zdeněk Rejdák z tehdejšího Pracoviště pro psychotronický výzkum a juvenologii v Praze, který upozornil úřady na souvislost zdejších záhadných jevů s fenoménem nazývaným v zahraničí poltergaist, jehož projevy jsou spojovány s pubescentem z místa jeho výskytu. V těchto dnech rodinu Smolkových navštívil i štáb Československé televize, aby zde natočil reportáž pro tehdy populární pořad Aktuality, která však nebyla nikdy odvysílána. Neboť v zápětí na bohušovický případ vyhlašují státní orgány informační embargo a do hry vstupují bezpečnostní složky státu.
Pracovníci bezpečnosti jedenáctiletého syna Smolkových - bez souhlasu rodičů a bez jejich vědomí - odvážejí do Psychiatrické léčebny v Opavě. Tehdejší primář MUDr. Slavoj Hřebíček (působil zde od roku l96l do roku l987 ve funkci ředitele a od roku l973 byl také členem výboru České psychiatrické společnosti), chlapce vyšetřil. Dle jeho závěrů se jednalo evidentně o zdravé dítě, zcela bezproblémového žáka šesté třídy. A tak převezli Tomáše pracovníci bezpečnosti na Kliniku psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc, kde působila psychiatrička, proslulá v minulosti tím, že zbavovala svéprávnosti odpůrce režimu, aby pak s její pomocí obvinili chlapce ze žhářství, čímž celý případ uzavřeli. Malý Tomáš Smolka se nakonec vrátil ke své rodině až po mnoha peripetiích.
Ovšem nejde tu jen o nařčení z pyromanie, bohušovický případ se podobá tomu dnešnímu strašickému i v jiných aspektech: za fyzikální příčiny záhadného samovznícení byly často označovány rádiové vlny z blízkého kamenolomu, ale i elektromagnetické vlny vojenských zařízení z nedalekého prostoru vojsk Varšavské smlouvy. Zřejmě by se daly najít i další souvislosti, ale s tím si už poradí každý, kdo projeví hlubší zájem o tuto problematiku. Jednotlivá fakta k výše uvedenému případu bude jistě možné dohledat ve spisech Požárního sboru nebo Veřejné bezpečnosti, ale i Státní bezpečnosti, která svého času například obvinila ze zinscenování tzv. číhošťského zázraku římskokatolického kněze Josefa Toufara, který na následky krutých výslechů zemřel. Určitě se lze dopátrat i tehdejších službu konajících sester a lékařů z Psychiatrické léčebny v Opavě, jako i tehdejších pracovníků na přestupkovém oddělení Národního výboru v Hradci nad Moravicí. A jistě v Bohučovicích najdete dům, v němž byly ke konci roku 1985 pozorovány výskyty záhadného "samovznícení". Ostatně dodnes v něm spolu s dosud žijící matkou bydlí i sám Tomáš Smolka.
