U příležitosti výročí sametové revoluce

Tak jsem si říkal, že při tom dnešním výročí sametové revoluce by to chtělo sáhnout i trochu do historie. Ne­boť příběh rodiny Mračkových ze Strašic není ojedinělý. Mračkovi však mají to štěstí, že žijí v demokratickém státě, ve kterém nemohou státní orgány rozhodovat o tom, jaké informace sdělovací pro­středky zpřístupní ši­roké veřejnosti. A mají také zaručena práva, o kterých se lidem, žijícím před čtvrt stoletím v socia­listic­kém Československu,  mohlo jenom zdát. Budiž jim tedy útěchou, že jejich problémy se záhadným "samovzní­cením" zásuvek, či praskáním žárovek, jsou pouhou procházkou růžovým sadem oproti peklu, které si pro­žila jiná rodina.

Všechno to začalo v prosinci roku 1985. Ve starém domě v Bohučovicích u Hradce nad Moravicí (viz obrázek současného stavu), který obývali manželé Smolkovi se svým tehdy jedenáctiletým synem Tomášem, dochází k prvním nepochopitelným jevům: v různých místnostech domu  byly jeho obyvatelé zaskočeni rychlými, nečekanými  výkyvy teplot, docházelo zde ke spontánním, samovolným pohybům váz, sklenic, hrnečků a jiného nádobí, rozkývání lustru, ale i samovolnému rolování tapet. Podivné jevy postupně nabíraly na síle a na podlaze se záhy objevují por­celánové i skleněné střepy z rozbitého bytového zařízení, pohybovat se už (bez zjevných příčin) začaly i těžké kusy nábytku, jako by je snad postrkovalo několik neviditelných chlapů. Rodina si po­chopitelně s de­struktiv­ními jevy nevěděla rady, ani nikdo ze známých a přátel si ne­dokázal tyto úkazy vysvět­lit, i došla paní Smol­kové trpělivost a požádala o pomoc tehdejší Národní výbor v Hradci.

Jana Lysáková, která tenkrát pracovala na přestupkovém oddělení Národního výboru v Hradci nad Moravicí, z titulu své funkce byla přítomna po několik hodin nepochopitelným jevům uvnitř domu Smolkových a dodnes si pa­matuje tu spoušť. Vyšetřování bohušovického případu se následně ujaly příslušné úřady a po­divným úka­zům jako by ubylo na síle. Ovšem po několika dnech záhadné jevy propukly s novou, nečekanou si­lou: k de­strukci zařízení domu se přidalo i spontánní samovznícení hořlavého i málo hořlavého vybavení (po­stupně zde Smolkovi zaznamenali cekem 28 případů samovznícení). Záhadné jevy přijíždí zdokumentovat PhDr. Zdeněk Rejdák z tehdejšího Pracoviště pro psychotronický výzkum a juvenologii v Praze, který upozornil úřady na souvislost zdejších záhadných jevů s fenoménem nazývaným v zahraničí poltergaist, jehož projevy jsou spojovány s pubescentem z místa jeho výskytu. V těchto dnech rodinu Smolko­vých na­vštívil i štáb Čes­koslovenské televize, aby zde natočil reportáž pro tehdy populární pořad Aktuality, která však nebyla nikdy odvysílána. Neboť v zápětí na bohušovický případ vyhlašují státní orgány informační embargo a do hry vstu­pují bezpečnostní složky státu.

Pracovníci bezpečnosti jedenáctiletého syna Smolkových  -  bez souhlasu rodičů a bez jejich vědomí  - odvá­žejí do Psychiatrické léčebny v Opavě. Tehdejší primář MUDr. Slavoj Hřebíček (působil zde od roku l96l do roku l987 ve funkci ředitele a od roku l973 byl také členem výboru České psychiatrické společnosti), chlapce vyšetřil. Dle jeho závěrů se jednalo evidentně o zdravé dítě, zcela bezproblémového žáka šesté třídy. A tak převezli Tomáše pracovníci bezpečnosti na Kliniku psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc, kde působila psychiatrička, proslulá v minulosti tím, že zbavovala svéprávnosti odpůrce režimu, aby pak s její pomocí ob­vinili chlapce ze žhářství, čímž celý případ uzavřeli. Malý Tomáš Smolka se nakonec vrátil ke své rodině až po mnoha peripetiích.

Ovšem nejde tu jen o nařčení z pyromanie, bohušovický případ se podobá tomu dnešnímu strašickému i v ji­ných aspektech: za fyzikální příčiny záhadného samovznícení byly často označovány rádiové vlny z blíz­kého kame­nolomu, ale i elektromagnetické vlny vojenských zařízení z nedalekého prostoru vojsk Varšavské smlouvy. Zřejmě by se daly najít i další souvislosti, ale s tím si už poradí každý, kdo projeví hlubší zájem o tuto pro­blematiku. Jednotlivá fakta k výše uvedenému případu bude jistě možné dohledat ve spisech Požár­ního sboru nebo Veřejné bezpečnosti, ale i Státní bezpečnosti, která svého času například obvinila ze zin­scenování tzv. číhošťského zázraku římsko­katolic­kého kněze Josefa Toufara, který na následky krutých vý­sle­chů zemřel. Určitě se lze dopátrat i tehdejších službu konajících sester a lékařů z Psychiat­rické lé­čebny v Opavě, jako i tehdejších pracovníků na přestupkovém oddělení Národního výboru v Hradci nad Mo­ravicí. A jistě v Bohučovicích najdete dům, v němž byly ke konci roku 1985 pozorovány výskyty záhadného "samo­vznícení". Ostatně dodnes v něm spolu s dosud žijící matkou bydlí i sám Tomáš Smolka.