"Plán Evropské komise, který by měl vést k rychlejší klimatické neutralitě EU, je omylem", říká profesor Jan Macek z Centra vozidel udržitelné mobility ČVUT:

https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/elektromobil-rozstrel-jan-macek-cina-evropska-komise.A210728_100512_automoto_vov?zdroj=vybava_idnes

V současných debatách o klimatické politice dosud chybí zohlednění dopadů armádního sektoru. Přitom ohromné emise uhlíku nezpůsobují jen ozbrojené konflikty, ale i samotný provoz armád. A tak generální štáby v celé řadě zemí začínají být terčem kritiky kvůli tomu, že ve velkém používají fosilní zdroje a uhlíková stopa armády je vysoká, přitom se však emise z vojenského sektoru většinou do celkových přehledů jednotlivých států nezapočítávají. Ani vojenské síly v rámci EU nereportují svoji uhlíkovou stopu, což zdůvodňují bezpečnostními obavami. Současný tlak na snižování emisí ale už zasáhl i vedení Severoatlantické aliance a jednotlivé členské státy by měly modernizovat armádní sbory tak, aby dosáhly v roce 2050 uhlíkové neutrality, což se zatím z praktického hlediska zdá být neproveditelné.

V celé Evropě je v současné době cirka 225 000 dobíjecích stanic, v roce 2030 jich podle ACEA bude zapotřebí nejméně 6 milionů. Navíc 70 procent stanic v současnosti stojí ve třech evropských zemích - Nizozemsku, Francii a Německu. Na zbylé tři čtvrtiny rozlohy EU zůstává necelá třetina dobíječek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo v pátek 16. července 2021 vodíkovou strategii ČR. V příštích 10 letech strategie vidí hlavní nasazení nízkouhlíkového vodíku zejména v chemickém průmyslu, kde dopomůže ke snižování emisí skleníkových plynů. V oblasti dopravy pak v městské autobusové, železniční, nákladní i osobní přepravě.

O vývoji výroby a využití syntetického paliva nikde ani slovo.

Co je to nízkouhlíkový vodík? Co si představujete pod pojmem syntetické palivo? Něco z Babišovy řepky?

Nevýhodou palivového článku jsou vysoké výrobní náklady a složitý systém regulace vody. Palivové články obsahují vodík, kyslík a vodu. Když jsou suché, voda se musí přidat, aby se systém nastartoval. Příliš mnoho vody způsobuje zaplavení. Palivové články vyžadují vodík vysoké chemické čistoty; palivo nižší kvality může způsobit rozpadání a ucpání membrány. Zkoušení a oprava souboru palivových článků je obtížná, je to dáno tím, že soubor o 150 V vyžaduje 250 článků. Mrznoucí voda může soubor poškodit, jako prevence tvorby ledu lze přidat topný prvek. Při chladných teplotách je náběh pomalý a výkon je zpočátku bídný. Přebytečné teplo také může způsobit poškození. Sledování teploty a dodávání kyslíku vyžaduje kompresory, čerpadla a další doplňky, které spotřebovávají okolo 30 % vyrobené energie. Při provozování polymerního palivového článku v autě má soubor článků životnost odhadovanou na 2 000 – 4 000 hodin. Zvlhnutí a vysušení, ke kterému dochází při jízdě na krátkou vzdálenost, přispívá k namáhání membrány. Stacionární soubor článků poslouží při nepřetržitém provozu po dobu asi 40 000 hodin. Palivové články nepřestanou fungovat okamžitě, ale jejich výkonnost postupně klesá podobně jako u baterií. Výměna souboru palivových článků představuje velký výdaj.

Koncern Hyundai přišel s elektricky poháněným vozidlem Nexo, který jistě znáte. Toto velké SUV vodík používá pro výrobu elektřiny, vyráběnou chemickou reakcí vodíku a kyslíku. Poháněcí ústrojí tvoří elektromotor s permanentním magnetem, uložený vpředu napříč, využívající elektrickou energii vyrobenou v palivovém článku, uloženém vpředu nad motorem. Nexo bylo vyvinuto pro studený start při teplotách až -30 ° C. Na zkušebně ve Švédsku, jen hodinu jízdy od polárního kruhu, testovali tyto elektrifikované vozy v extrémních podmínkách teplot hluboko pod nulou. Osobně vidím budoucnost spíše v syntetickém palivu a těmto článkům nepřipisuji růžovou budoucnost, ale neodpustím si kontrolní otázku:

Pokud má tento palivový článek tolik nevýhod a je s tím spojeno tolik komplikací, proč se pak vůbec Hyundai na tento systému zaměřil? Proč tedy tolik techniků v nejrůznějších firmách je zcela naivních a hodlá dnes zřejmě nesmyslně (podle Vás) zavádět takovéto palivové články pro pohon autobusů nebo dokonce lokomotiv?

Odpověď zní ano, už jsme s ní začali.

Jsou přírodovědci, kteří tvrdí, že když vzroste objemové procento CO2 v ovzduší, že se zvýší teplota na Zemi.

Jiní přírodovědci tvrdí, že když se zvýší sluneční aktivita, zvýší se teplota na Zemi a s 6 - 11-měsíčním zpožděním vzroste objemové procento CO2 v ovzduší.

A že když zaměňujeme příčinu a následek, že se k rozumnému výsledku nedobereme.

Tito přírodovědci ovšem mnoho prostoru v médiích nedostanou.

Já nejsem přírodovědec a tak nevím, kdo z nich má pravdu.

Ale kdybych si hlavu rozlomil, tak nepochopím, proč si politici myslí, že pravdu má zamračená a nedovzdělaná holka...

Jak říká Lukáš Kovanda: „Uprostřed léta zahajují země západního eurasijského výběžku zelenou revoluci. Z celoplanetárního hlediska je sice EU příliš malá na to, aby sama globální klima ovlivnila, ale to nevadí. Jde prostě o revoluci. Tedy o víru a ideologii. Propočty a racionalita jdou prozatím stranou.“

https://www.newstream.cz/nazory/lukas-kovanda-bez-dopadovych-studii-je-klimaticky-balicek-eu-jen-aktem-viry

Lidi si pořád něco představují, ale realita se ubírá svými cestičkami. Tak třeba Jules Verne, není to tak dávno, vymyslel ponorku na elektřinu (neexistuje), střely, v nichž byla koncentrovaná elektřina (neexistuje), na Měsíc vypálilo kosmonauty velké dělo (nesmysl), lidi si pořád představují létající auta (je to v každém sci-fi filmu), taky nesmysl. Pak si představují, jak budou žít na orbitu, kde bude umělá tíže (nesmysl), osídlí vbrzku trvale Měsíc, Mars, případně ještě pár planet u blízkých hvězd (super-nesmysl). Teď Timmermansové v Bruselu vymysleli, že budeme všichni šťastně električtí v roce 2035, a tím zachráníme planetu. Nějak těm dobře živeným politikům uniká, že Evropa je rozlohou zanedbatelná a sama toho moc nevylepší. Ale to nevadí, homo sapiens rád fantazíruje. Jo zapomněl jsem na Neználka a Všeználka...tak to se taky nepovedlo.

V podstatě máte pravdu, ale jen do doby, než se vytáhnou z trehzoru vynálezy N. Tesly. Upřímně a vážně - jaký máte názor na fakt, že od prvního přistání na Měsící uplynulo víc jak 50 let a ani na víkendy si na Měsíc nemohou majetní lidé zaletět. Próóč?

„Česká republika je zemí s velmi rozvinutým chemickým průmyslem, kde se ročně vyrobí přes 100 000 tun vodíku. Většinu využití nalézá v chemickém a petrochemickém průmyslu přímo v místě výroby. Zbylý vodík by ale měl navzdory emisní náročnosti být využíván tam, kde po něm bude poptávka. To nám v ČR dovolí nastartovat trh s vodíkem, který si následně sám lépe poradí s výzvou snižování emisí při jeho výrobě,“ říká k tomu Jan Sochor, analytik z České vodíkové technologické platformy.

Tak třeba se to i u nás pohne

Výhoda LOHC: při tankování plynného vodíku kompresor může do nádrže natlačit vodíku trochu méně, než je deklarováno, s tím mají zkušenosti i uživatelé CNG, tedy v nádrži máte o něco méně, než jste údajně koupila. Naproti tomu u tekutého orga­nického nosiče vodíku se něco takového stát nemůže.

Cena elektřiny poroste o 10 až 15 procent ročně, což je způsobeno povolenkami CO2 spotřebitelům. A to není vše. Nový blok Dukovan za 400 miliard korun se nepostaví, jde o předvolební populismus, míní expert na energetiku. Podle něj celý svět nakonec vyčká na nové technologie, prozatímním řešením je plyn:

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/ceny-energii-porostou-jaderna-energetika-ceka-na-velky-prelom-rika-expert-40367026

Napadá mne, že EU vymyslela, že je potřeba, aby Indie, Čína a Rusko ovládly hutní průmysl a trh s kovy - ppř i s energií.