Nejčastější příčiny samovznícení (spontánního vznícení) popisované v odborné literatuře souvisejí s tím, že se v materiálu vytváří teplo rychleji, než se může odvádět. Pokud teplota překročí kritickou mez, dojde ke vznícení bez vnějšího zdroje plamene. V požárním inženýrství a forenzní praxi se požár způsobený elektřinou zpravidla klasifikuje jako požár elektrické příčiny, nikoli jako samovznícení, protože iniciaci způsobila elektrická energie. Samovznícení je v odborné literatuře obvykle vyhrazeno pro situace, kdy materiál dosáhne zápalné teploty v důsledku vlastních chemických nebo biologických procesů, bez vnějšího zdroje zapálení. V praxi však může při elektrickém zdroji požár vypadat jako „samovolný“, například když zásuvka nebo spoj několik týdnů nenápadně degradují, spoj se postupně zahřívá, nakonec dojde ke vznícení bez zjevné jiskry, nebo otevřeného plamene. Ve skutečnosti je však zdrojem energie stále elektrický proud, takže odborná klasifikace je odlišná od obecně užívaného pojmu samovznícení.

Ano, samovznícení haldy pilin, sena, slámy, mouru atd. Ale ty ponožky! Kdyby byly náležitě onošené a na haldě, tak možná. Ale jedna sama, samotinká?

Těžko říci, jaké byly příčiny. Ale rozhodně nelze bagatelizovat svědectví spousty lidí, kteří jevy pozorovali přímo na místě.

Jistě existuje i množství fotek a videí těchto jevů. Neboť jak známo z kriminalistiky, svědectví očitých svědků se často silně rozcházejí.

Dle mého názoru lze vědeckému zkoumání podrobit jevy, které se buď dostatečně stejně a dostatečně často objevují a je tak možno postupně nahromadit dostatek dat o vlivu všech známých sil nebo jednorázové nebo vzácně se opakující jevy u kterých bylo zaznamenány vlivy známých sil s dostatečnou přesností. Z toho tedy, dle mého názoru, plyne obtížnost až nemožnost vědeckého, zdůrazňuji vědeckého, zkoumání vzácně se vyskytujících jevů.

Záhadu se samovznícením můžete vyrobit snadno mnoha způsoby. Již jsem zmínil fosforovodík. Další látka, která se vznítí z malého popudu je sirouhlík. Směs chlorečnanu draselného a červeného fosforu se za vlhka chová mravně, ale když vyschne, stačí i malý otřes, už to hoří. Fermež (lněný olej) se za zvýšené teploty též vznítí, je-li na pórovitém povrchu. Pyromani to vše znají.

Konstatování, že šlo o magnetické pole, je vágní. Jaké bylo, proměnlivé, kolísající, s jakou frekvencí? Při poruše v elektrické instalaci se může stát, že na přívody ke spotřebičům se dostane napětí mezi fázemi, tedy 400V.

Krásnou záhadu jsem zažil na FE na přednášce na Karově náměstí. Náhle se na stropě vzňalo elektrické vedení, doprovázené působivými efekty. Inu, elektrofakulta.

Náhle se na stropě vzňalo elektrické vedení, doprovázené působivými efekty.

A NAŠEL JSTE TOHO PYROMANA ?