Rom v romštině znamená „příslušník romského národa“, rom (s malým písmenem) pak romský muž nebo manžel. Stojí za přečtení, proč ve svém článku Vojtěch Lavička říká - Nechci být cikán:
„Jsme Romové, národ s dlouhou historií, bohatou kulturou, krásným jazykem a starými zvyky. Je to podobné, jako kdyby Inuité popírali svoji etnicitu a tvrdili o sobě, že jsou Eskymáci. To doslova znamená „pojídači syrového masa“ a Inuité to považují za urážlivé. Američany nebo Kanaďany by dnes vůbec nenapadlo Inuity označovat slovem „Eskymák“. O tom, kde je pravda není pochyb. Obzvlášť v dnešní době, kdy je korektnost označování různých skupin obyvatel obecně respektovaná a považovaná za důležitou, jsou Romové, kteří popírají vlastní existenci, mírně řečeno „mimo“. Přemýšlím, čím to je. Nevzdělaností? Nezájmem? Vždyť v době totální dostupnosti informací je možnost dozvědět se o čemkoliv otázka jedné minuty „googlení“. Nemusíte, jako dříve, běžet někam do knihovny. Zřejmě je to tedy nezájmem. A ten nezájem nekončí jen u označení svého národa. Stejně je tomu tak ohledně historie nebo jazyka. A tak, paradoxně, tato ignorace historických faktů majoritě potvrzuje, že označení „cikáni“ je na místě. Tedy skupina lidí, která žije na okraji společnosti uzavřená sama do sebe bez jakýchkoliv ambicí a hrdosti na svoji příslušnost k romskému národu.“ Na závěr pak Vojtěch Lavička říká: „Nechci být cikán. Nejsem cikán. Jsem Rom. A jsem na to patřičně hrdý.“
https://romea.cz/cz/komentare/vojtech-lavicka-nechci-byt-cikan-nejsem-cikan-jsem-rom-a-jsem-na-to-patricne-hrdy
Velmi zajímavé.
