- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V článku naprosto chybí informace o tom, jaká je objemová a hmotnostní hustota energie, ulożené v popsané baterii. To například znamená, kolik kg a kolik litrů je třeba k uchování 1 kWh.
Předražený nesmysl s názvem elektromobil provázejí slibné start-upy už po dlouhá desetiletí.
Obvykle do doby, než z najdou investora, ze kterého vyrazí peníze pod standardní záminkou:
- že je potřebují na rozjezd průmyslové výroby toho, co dosud zkoušeli jen v laboratoři.
Pak už o nich nikdy nic neslyšíme...
Studená fúze a kvantový počítač jsou již desetiletí "slibné" projekty k jejichž praktickému využití jsme se stále moc nepřiblížili.
Tyto ultrarychlé dobíjející se baterie jsou asi něco podobného.
Tím nijak nekritizuji, že se lidé o takové věci snaží. Možná se časem najde nějaké praktické řešení.
Inu, té studené fúze se nikdy nedočkáme, to je pouhá utopie. Naproti tomu k termojaderné fúzi, kdy dochází ke sloučení atomových jader, vede několik cest, jak o tom referoval ten minulý článek Nová cesta k čisté energii. Podobně je tomu i s rychlonabíjením, v tomto ohledu už nějaké novinky předvedli Číňané, nyní se o slovo hlásí tým ze Švýcarska. Některým čtenářům uniklo, že se tu jedná o rychlonabíjení u elektrokol a elektroskútrů s tím, že postupně budou jejich ultrarychlé dobíjející baterie určeny i pro malé městské elektromobily.
Mějte se hezky, přeji Vám šťasné a veselé, ale hlavně pevné zdraví, což je v našich letech nejdůležitější.
Je to hrozně fajn, ale důvod, proč je to zatím (a ještě asi dlouho bude) utopie, je grafen.
Malý odstavec z https://www.eon.cz/byznys-energie/zazrak-jmenem-grafen/
Problémy s přechodem z laboratoří do továren nemají jen celé baterie, týkají se i grafenu samotného. V malém měřítku ho dokážeme vyrobit snadno – Geim a Novoselov si před 17 lety vystačili s izolepou a rozpouštědlem. O jeho velkovýrobu se od té doby pokouší stovky vědeckých týmů a startupů a neustále řeší problémy s udržením konzistentní kvality ve velkých objemech, což je pro potřeby automobilového průmyslu zásadní.
Čili otázkou není kdy, ale zda se podobné technologie vůbec dočkáme.
Vývoj se nezastavil ani u nás. Například tým docenta Pavla Pazdery z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty MU už v roce 2019 přišel s řešením, které umožní grafen vyrábět levně a bez negativních dopadů na životní prostředí :
To budou pořádný kabely na té nabíjecí stanici, kde bude 10 stojanů na 400 kW...a dráty povedou rovnou z temelína...
Pokud je doba nabíjení tak krátká, jak se uvádí, je zbytečné mít 10 stojanů na jednom místě ...
Tohle nadšené ezo fantazírování... Já bych počkal, co se z toho vyvine, ale nejspíše nic moc.
Ach jo. Citát:
"80 % kapacity za pouhých 72 sekund, na 98 % za 120 sekund a na 100 % za 2,5 minuty při výkonu až 900 A/360 kW"
Zdroj: https://karelwagner.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=795530
2,5 minuty je 4,17% hodiny. Při příkonu 360kW a době 2,5 minuty tedy dobijete 15kWh. To je baterie Plug-in hybridu a nikoliv elektrického auta.
Ale hlavně je to fyzika. To vás nenapadlo trochu počítat, nebo si ty informace prověřit, než něco uveřejníte?
A načo by mal reagovať - veď je to klasický PR článok :) Dostal asi nejaké drobné a píše tu PR,