k te polohove energii v te vytahove sachte nejakeho mrakodrapu.

Vezmeme nepouzivanou sachtu mrakodrapu

dame tam 'zavazi s 20 tunami (zhruba 2m3 olova)

vytahneme to o 100 vyse

->zazalohovali jsem si 5,5 kWh

tim muzeme v tom mrakodrapu (zhruba 40 pater) v kazdem patre s 4 x 30 W zarovkami jednu hodinu svitit.

No neudelej to.

Srandovní je, že když vyzvednete 10 kilopondové závaží do výšky jednoho metru, vykonáte práci 100 joulů, ale když s ním potom budete pochodovat třeba jeden kilometr, nevykonáte vzhledem k jeho polohové energii práci žádnou, ale nadřete se jako kůň.

V Setuze Ústí nad Labem snad stále mají pozoruhodný technický experiment, posunovací parní lokomotivu na stlačenou páru z místní teplárny. Viděl jsem ji v provozu a byla krásná, až oči přecházely.

Naše ctěné občanstvo netknuté technickými znalosti bude na všechno koukat jak mládě skota domácího na nové velké dveře. Stlačený vzduch se používá od pradávna v různých stavebních strojích.

Ovšem ne jako akumulátor energie.

Zajímavý článek.

nebojte, i na vás s nočním proudem dojde...čím víc se budespotřebovávat na alternativní zdroje energie, tím víc bude zdražovat.

Před čase se hodně mluvilo jak pomůže průmysl 4.0. Že už nebudeme montovnou. Nějak se o tom přestalo mluvit.

Máte naprostou pravdu. Ideologická slepota způsobuje, že se v souvislosti s ukládáním elektrické energie, hovoří prakticky výhradně o bateriových úložištích. Tedy o přeměně elektrické energie v chemickou a zpět. Přičemž ukládání energie do jiných forem energie se - až na výjimky tvořené například přečerpávacími elektrárnami - úplně opomíjí.

A není to jen energie stlačených plynů, i když je z historických důvodů technologicky asi nejdále. Ostatně ke stlačení plynů, resp. zvýšení tlaku plynu v zásobníku, ani není třeba elektrický mezistupeň, tlak plynu uvnitř zásobníku lze zvýšit prostým zahřátím slunečním zářením.

Elektrickou energii lze ukládat i do potenciální energie - viz právě ty přečerpávací elektrárny. Ale je možné ji ukládat i do potenciální energie tuhých těles - například zvedáním břemen. Lze také třeba stlačit nebo svinout pružinu.

Další formou je naopak kinetická energie. Vzpomínám si na dávný projekt tuším v Nizozemsku, kde trolejbusy akumulovaly energii do setrvačníku pod podlahou, který jim umožnil dojezd mimo trasy s trolejovým vedením. Byť jen pár kilometrů, ale ve městech je i 5 km znát. Setrvačník lze využít i stacionárně.

Solární energie dopadá na Zemi tolik, že kdybychom využili jen 1 % té části, která se okamžitě odrazí, což by bylo asi 0,4 promile veškeré sluneční energie dopadající na Zemi, pokryli bychom roční spotřebu lidstva 3x . Což není bezhlavá propagace obnovitelných zdrojů, ale konstatování faktu a argument pro tvrzení, že si můžeme dovolit k přeměně solární energie na elektrickou - a samozřejmě rovnou i na mechanickou, bez zbytečného elektrického mezistupně - využívat i technologie s nepříliš vysokou účinností.

Je potřeba zahodit ideologické brýle a předsudky a místo tvrdého prosazování jednoho a zakazování druhého hledat optimální energetické mixy tak, aby každé místo na světě bylo schopné energeticky samostatného přežití bez extrémních nákladů a škodlivých dopadů na životní prostředí - viz těžba a doprava vzácných kovů...

no, jenže ta energetická úložiště budou právě vělmi nákladná a zatím vypadají spíše jako snaha o vynalezení perpetua mobille