Dovolím si k tomuto zajímavému text ještě něco doplnit:

1) Děla.

Italové taková nebo velmi podobná děla nadále používají ve vinicích na plašení špačků. To si takhle jdete malebnou a tichou toskánskou krajinou, když to vedle vás ukrutně bouchne, že z toho máte málem smrt. V blízkém okolí se nepříjemně rozeřvou ptáci a do vzduchu zvedne velký mrak špačků, o nichž jste do té doby vůbec nevěděli, že tam s vámi jsou. Oni totiž když kradou, tak jsou úplně zticha. Vyrušeni z gurmánských požitků naštvaně vylítnou jak svého času naše socialistické stíhačky z letišť v Žatci, Líních a v Budějicích na narušitele, zakrouží kolem, aby bylo jasné, komu jedinému patří vzduch, načež jako Japonci při přepadení Pearl Harboru střemhlav zahučí do další vinice opodál. A je zase ticho. Za hoďku se ozve další řacha jinde, zobáci vzlítnou, zanadávají si a posunou se zase o kus dál ... a večer je najdete takto postupně přeskákané na jejich původním místě. Nejsem si jist účinností takového řešení, ale připouštím, že je asi demokratičtější, když ze stacionárního problému učiní jev putovní, takže místo jedné dohola vyžrané a zrovna té nejlepší sorty hroznů (špačci jsou znalci) jsou pak rovnoměrně zdevastovány všechny vinohrady v okolí...

2) Krupobití.

Na Táborsku v Opařanech a okolí tuším v červnu 1999 kroupy až 10 cm v okamžiku rozmlátily snad všechny střechy. Byla to tehdy natolik krizová situace, že se tomu musela mimořádně věnovat i vláda. Pojišťovny, banky a prodejci stavebních materiálů tam tehdy v narychlo obstaraných veletržních stanech zřídili své filiálky.

V létě 2000 pak táhla jakási bombardovací supercela s kroupami středními Čechami od Sedlčan, přes Říčany k Českému Brodu a zanechala za sebou pás zničených střech, oken, pouličních svítilen a automobilů.

V Itálii na poloopuštěné okresce v rovině bezprostředně podél Dolomitů se náhle setmělo, všude nad námi se udělalo černo a když všichni místní fofrem strkali auta a motorky pod přístřešky kolemjedoucí okamžitě zahučeli pod střechu bývalé benzínky, nevěděli jsme proč, ale přidali jsme se k nim. Ve vteřině se spustilo bílé ledové peklo, které by býval náš drahocený Favorit nepřežil. Takhle jsme měli víc štěstí než rozumu a asi po půlhodině jsme mohli s dětmi i autem pokračovat k vytouženým panelákům u moře.

3) Výzkum, normy, pojišťovny.

Nejdál jsou v tomhle Švýcaři. Jejich pojišťovny si nechaly vypracovat normu o krupobití. S mapou, jak velké kroupy, jakou rychlostí a z jakých směrů ve Švýcarsku mohou padají. Zavedli 5 tříd velikosti krup a postup pro testování odolnosti proti nim u jednotlivých součástí staveb jako střešní i fasádní okna, krytina, fasáda atd. Ty pak v dostatečně velké a vybavené zkušebně ostřelují pod předepsanými úhly ze speciálního kroupového děla, přičemž i pro výrobu krup do tohoto děla jsou přesně stanovené podmínky a postup - žádné zmražování ledu v mrazáku jak do letního Cinzana , kdy mráz začíná působit na povrchu a postupuje směrem dovnitř, nýbrž zcela naopak - postupné namrzání nasycené mlhy na kondenzační jádro, jako tomu bývá v reálu ve výstupných proudech letních cumulonimbů.

Pojistné staveb pak bývá buďto podmíněno použitím takto testovaných výrobků, nebo bývá citelně snížena jeho cena.

Zajímavé