Namísto úvah jeden fakt. Ještě před 15 lety celá akademická obec zastávala názor, že zhruba 10 000 let př.n.l. v Severní Americe nežila (leckterý vědec byl ochoten tvrdit, že ani nemohla žít) žádná neznámá forma pravěkého člověka. Jeho kostra byla objevena (čistě náhodou, a to ne vědci) až 28. července 1996 u amerického města Kennewick ve státě Washington. Šlo o jednu z nejstarších a zároveň nejzachovalejších lidských koster, nalezených na severoamerickém kontinentu (tzv. „muž z Kennewicku“). Okamžitě se stala předmětem soudních sporů, nebot se indiáni dovolávali práva pohřbít svého předka tak, jak si to žádají jejich tradice. Vědci ale vyžadovali čas na prozkoumání ostatků, jež mohou poskytnout důležité svědectví o velmi ranném osídlení Nového světa.  Tento muž žil v Americe před 9 300 roky a dnešním indiánům se zřejmě moc nepodobal, podle některých antropologů jeho rysy připomínají původní obyvatele Japonských ostrovů. Jednalo by se tak o zástupce populace, která přišla do Ameriky ještě před předky dnešních indiánů a byla v následných krvavých řežích zcela vyhlazena. Tomu zřejmě nasvědčují četné zhojené zlomeniny, stopy po zraněních a v neposlední řadě i hrot šípu v pánvi. V roce 2012 Doug Owsley informoval starší jednotlivých indiánských kmenů o výsledcích genetických analýz. Ty neodhalily nic, co by "muže z Kennewicku" spojovalo s dnešními indiánskými kmeny z povodí řeky Columbia.  „Nenahlížím na něj vůbec jako na indiána,“ říká Owsley. „Nevidím nic, čím by na něj dnešní indiáni navazovali. Byl to představitel úplně jiných lidí."

Představa, že sasquatch je pouhým výmyslem kryptozoologů, je zcela mylná. Dnešní tzv. bigfoot se totiž jako Hairy Man objevuje na piktogramech jedné ze starých indiánských kultur. A to v rezervaci Tule River (Porterville, California). Tyto piktogramy byly poprvé popsány v roce 1889 a jejich stáří se v odborné literatuře odhaduje na 500 až 1000 let (tedy prokazatelně vznikaly ještě před příchodem „bílého muže“). Zde je v několika variantách zobrazena bipedální, srstí pokrytá bytost, nejčastěji etnografy zvaná „yokutský obr“ a indiány „chlupatý muž“. Ten podle indiánů „má velké nohy a krade jídlo“, přičemž jeho domovem „je pohoří, kde se potuluje v noci“. Více se této problematice věnuje např. antropoložka Kathy Moskowitz Strain (U.S. Forest Service, Stanislaus National Forest).

Takova mensi uvaha. Vzhledek  k tomu, ze vsichny Hominidae zivi soucasnosti  ci uz vymrelí nejsou nocní. Bylo by to divne kdyby jeden z nich vybocoval (jak tvtdite, ze  yeti a spol jsou nicní). Hominidae vubec neni  adaptovan k nocnímu zivotu. Sluch mame na nic, zrak nic moc a cich taky neexceluje. nevim jakym spousobem by hrabal nebo hledal neco clovek, simpanz ci neco pdobneho vecer v lese. bylo by to extremne  riskantni kvuli predaci a stejne  barvu ovoci, by nevidel spis temner  nic by sme nevideli. 

Dale vsichni homonidi vykazuji aspon nejake zakladne  znaky kultury. K extremu to dotahl rod Pan. Kde jednotlive kmeny maji svoji kulturu co se tice nastroju a jejich puzivani. Dalde nekde zijou, na vecer delaji hnizda, skryse a pod -co zanechava stopy.  Rod Homo bud staví nebo  usidluje se v jeskynich. je extremne malo dukazu o tom, ze by yeti neco takoveho delal. Dale dukazy o kulture nebo svedectví porad se shodují se svedectvím zjevení jezise a spol.  Vsichni homonidi jsou rosirene docela izolovane a na male plose, ale skoumame je a vime o nich, tohle o extremne velkem arealu bigfoota a spol nemuzeme rict.  Jenom takova uvaha...

Ano, větší část Vaší úvahy je podle mne správná, i když začátek správný nemáte, neboť já "netvrdím", jen shrnuji dosavadní názory a poznatky. Já osobně jsem toho názoru, že je třeba určit DNA tohoto predátora (což technicky lze) a pak je možné se bavito tom kam skutečně v živočišné říši patří, a dokonce zda měl spolu s člověkem a lidoopy stejného předchůdce,  čemuž se zdály naznačovat už první analýzy DNA vzorků z let 2007 a 2008.To všechno bez toho, že bychom tzv. bigfoota museli zastřelit, nebo ulovit do nějakých sítí. V říjnu profesor Sykes prohlásil, že má již 20 jemu zaslaných vzorků a jejich DNA analýza (která z technického hlediska zabere 1 týden) bude na Oxfordu provedena v průběhu měsíce listopadu, přičemž Sykes také prohlásil, že výsledky hodlá řádně zveřejnit v některém z renomovaných časopisů v prosinci 2012  „publish results as early as December of 2012“.... Je ale březen 2013 a je stále jaksi ticho po pěšině...

kdo ví, jak to je