Není virus jako virus. A i když některý virus známe, nevíme, co mohou způsobit jeho mutace. Přičemž mutovat začal i nový koronavirus.
Na mezinárodní úrovni jsou průběžně prováděna zkoumání viru SARS-CoV-2 a popisovány další zkušenosti s tímto virem způsobeným onemocněním COVID-19, které dnes zaměstnává sdělovací prostředky po celém světě. Zprávy o šíření nákazy novým koronavirem hovoří o jednoznačných důkazech přenosu z člověka na člověka a ani údaje o genomové sekvenci neukazují, že by jakýkoli jiný rezervoár byl zapojen do vytváření nových případů po počáteční zoonotické události. Jinak řečeno, na základě dostupných údajů o genomové sekvenci lze dojít k závěru, že současná epidemie je vedena výhradně přenosem z člověka na člověka. Ačkoli tento virus může, kromě lidského rezervoáru, stále existovat i v jednom či více živočišných druzích, shodují se odborníci v tom, že pro aktuální epidemii COVID-19 to nebude mít důsledek.
Čínský vědecký tým z pekingské University School of Life Science a Pasteurova institutu v Šanghaji, studující nový koronavirus SARS-CoV-2, našel dva nové primární kmeny tohoto viru. Je to novější kmen typu „L“ a starší typ „S“, který je mírnější a méně nakažlivý, zatímco agresivnější typ „L“, který se objevil později, se rychle šíří a v současné době má na svědomí přibližně 70 procent případů onemocnění zvaného COVID-19. Přičemž genetická analýza viru SARS-CoV-2, nalezeného ve Spojených státech 21. ledna letošního roku u muže zasaženého COVID-19 ukázala, že člověk může být infikován oběma kmeny současně. Pokud má tedy vzniknout účinná vakcína, měla by si poradit především s objeveným kmenem typu „L“.
https://www.zerohedge.com/health/scientists-discover-more-aggressive-strain-coronavirus-responsible-70-current-infections
Zatímco jsou nyní v Číně identifikovány dva hlavní kmeny nového koronaviru, sledoval Trevor Bedford z Nextstrainu celkem 161 kmenů SARS-CoV-2 u pacientů po celém světě. Přičemž v minulých dnech došel k závěru, že nový koronavirus, který je zodpovědný za onemocnění COVID-19, má v průměru asi dvě mutace za měsíc. Zde původní zdroj:
http://virological.org/t/phylodynamic-analysis-129-genomes-24-feb-2020/356
V této souvislosti je třeba si připomenout fakt, že mutovat může i dobře nám známý virus chřipky. Přičemž chřipkový virus typu „A“ je nejzákeřnější. Vedle člověka napadá i zvířata, například ptáky a prasata. Velice rád mutuje a tak zhruba jednou za 10 let vzniká zcela nový typ viru, který může vyvolat pandemie. V minulém století těmi nejhoršími byly španělská chřipka (1918), při které zemřelo až 100 milionů lidí, dále asijská chřipka (1957) s 1,5 milionu mrtvých a hongkongská chřipka (1968), která zabila milion lidí. V tomto století vyvolala paniku zejména ptačí chřipka, jež řádila v letech 1997 a 2004 v Asii, a pak prasečí chřipka, která v roce 2009 postihla Mexiko. Přesto lze konstatovat, že od roku 1969 nebyly žádné velké smrtící pandemie chřipky zaznamenány.
Bohužel se však očekává, že dříve či později mutací vznikne stejně ničivý virus chřipky, jako byl ten, který způsobil chřipku španělskou. Pokud v blízké budoucnosti udeří, mohl by i přes současný pokrok vědy a techniky v medicíně podle odborníků zabít 50 až 80 milionů lidí.
