Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je při COVID-19 u kuřáků riziko rozvoje těžkého průběhu infekce nebo úmrtí vyšší o 40 až 50 procent.
„Kuřáci mají až o 50 % vyšší riziko rozvoje závažného onemocnění a úmrtí na COVID-19, takže přestat s kouřením je to nejlepší, co mohou kuřáci udělat, aby snížili své riziko koronaviru,“ prohlásil v květnu loňského roku Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO. K čemuž autoři jednoho z vědeckých článků dodávají, že „první výhled Světové zdravotnické organizace (WHO) ukazuje, že kuřáci jsou náchylnější k závažnému onemocnění COVID-19 a mají také vyšší pravděpodobnost, že se nakazí, protože časté pohyby z ruky do úst a sdílení tabákových výrobků, jako jsou vodní dýmky, zvyšují možnost infikování.“
Samozřejmě je kouření považováno za rizikový faktor u celé řady onemocnění, když se za několik desetiletí výzkumů prokázaly škodlivé účinky konvenčních cigaret. Ovšem v poslední době se objevují zprávy o škodlivých účincích na zdraví i v případě cigaret elektronických. Přičemž nikotin, který se nachází v konvenčních cigaretách i e-cigaretách, je pak hlavní chemickou složkou odpovědnou za závislost na tabákových výrobcích. I podle výrobců elektronických cigaret může jedno zařízení elektronické cigarety obsahovat tolik nikotinu, jako balení 20 běžných cigaret. Nakonec studie amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) již prokázala, že 99 % e-cigaret prodávaných ve Spojených státech obsahuje nikotin, i když některé štítky obsah nikotinu vůbec neuváděly.
Jenže někdy vědeckým týmům nezbývá než vyhánět, jak se u nás říká, čerta ďáblem.To když na jaře 2020 studie vědců z několika zemí naznačovaly, že v případě covid-19 mezi hospitalizovanými pacienty je méně kuřáků, než odpovídá jejich počtu v běžné populaci. Proto se také rozhodl vědecký tým z Francie přistoupit k použití nikotinu v klinických testech, které by mohly potvrdit, či vyvrátit, co naznačují čínské a francouzské statistiky, totiž že tabákový kouř nějakým způsobem SARS-CoV-2 brzdí. Vybraným pacientům s covid-19 a lékařům v první linii pak v nemocnici Pitié-Salpetriere měli nasadit nikotinové náplasti, aby si jejich účinek ověřili.
Neboť tu panovalo přesvědčení, že by samotný nikotin, namísto cigaretového kouře, mohl snížit rizika u pacientů pětkrát a u zdravotníků až čtyřikrát. Což ale podle skeptiků mělo být něco takového, jako když se v dubnu 2003 rozšířily fámy, že kouření chrání pacienty před rozvojem SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome). Naproti tomu francouzský neurobiolog Jean-Pierre Changeaux hájil nikotinovou hypotézu s preventivními a terapeutickými důsledky, tedy byl přesvědčen o tom, že nikotin může zabraňovat viru dostat se do buněk, čímž se koronavirus přestane v těle množit. Nikotin podle něho měl také zabraňovat přehnané reakci organismu, takzvané cytokinové bouři, která může být příčinou těch nejtěžších případů covid-19.
Nikotin je pouze jednou z mnoha chemických sloučenin, obsažených v cigaretovém kouři, přičemž samotný čistý nikotin nemá žádné známé kancerogenní vlastnosti. Výzkum již odhalil, že nikotin, ač je sám o sobě velmi prudkým jedem, může být také prevencí proti demenci a zlepšovat průběh degenerativních onemocnění mozku (Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba). Nelze zapomínat ani na ulcerózní kolitidu, (zánětlivé onemocnění tlustého střeva), která má jeden charakteristický znak: jde o onemocnění nekuřáků nebo lidí, kteří kouření zanechali. Spojitost s nikotinem je zde třeba hledat v produkci střevního hlenu. Bylo totiž prokázáno, že přítomnost nikotinu a kotininu, hlavního metabolitu nikotinu, vede ke zmnožení hlenotvorných buněk, zvyšuje sekreci hlenu a poměrné zastoupení hlenovitých mucinů v něm.
Jenže tým japonských vědců, vedený Keidžim Tanimotem z univerzity v Hirošimě, došel k závěru, že kuřáky v případě covidu chrání před infekcí karcinogenní škodliviny, obsažené v tabákovém dýmu. Svoji studii zveřejnili 17. srpna 2021 na stránkách Scientific Reports a v jejich článku se říká: „Ačkoli se obecně předpokládá, že cigaretový kouř je škodlivý pro patogenezi COVID-19, bylo překvapivě zjištěno, že léčba extraktem z cigaretového kouře (CSE) potlačuje expresi ACE2 v buňkách HepG2. Pokusili jsme se tedy objasnit mechanismus účinků CSE na expresi ACE2 v savčích buňkách.“
Jinak řečeno, podle Tanimota a jeho kolegů potlačují tvorbu ACE2 receptorů zřejmě polycyklické aromatické uhlovodíky. A koronavirus potřebuje tyto receptory, aby mohl proniknout do lidského těla a napadat jeho buňky. „Čím vyšší bylo množství cigaretového kouře, tím méně se ACE2 receptory tvořily, tj. tím méně vstupních bran pro virus nabízely,“ potvrzuje Keidži Tanimoto. Aby však nedošlo k omylu: v této studii nebyl posuzován kouř z marihuany, kde výzkum ukázal, že některých polycyklických aromatických uhlovodíků je v marihuanovém kouři méně, než v kouři z cigaret, jak se o tom psalo i u nás. Jinak však obsah sledovaných zdraví škodlivých látek v přímo inhalovaném kouři z konopí měl být dokonce vyšší, než u konvenčních cigaret. Pokud jde pak o údajnou eliminaci koronaviru dehtem, odhaduje se, že kuřák konopí oproti kuřákovi cigaret vdechuje až třikrát více dehtu.
Ale jak už to tak na tom našem světě chodí, jednou věcí bývá teorie a druhou zase praxe. A tak ze všech těch zpráv o vědeckých výzkumech a nejrůznějších hypotézách trochu zmateného laika ze všeho nejvíc zajímá, jakou že za poslední dva roky, co u nás řádí koronavirus, mají zkušenost naši plicní specialisté? Překvapivě jasnou a jednoduchou odpověď na tuto otázku před několika dny laické veřejnosti přinesl článek, publikovaný na iDNES.
Plicní lékařka MUDr. Drahomíra Nová zde už v nadpisu říká, že „Kuřáky covid prakticky minul“. K čemuž dodává: „Z nejtěžších kuřáků, kteří k nám v poslední době přicházeli, covid nedostal ani jeden. Většinou postihuje astmatiky nebo zdravé lidi. Kuřáci asi mají tak prohulené plíce, že se jich covid lekne.“
