- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Evropské centrum pro práva Romů (ERRC) společně s Fórem pro lidská práva podaly 2. ledna 2023 stížnost Evropskému výboru pro sociální práva na Českou republiku kvůli tomu, že nesplnila svou povinnost zajistit romským dětem ohroženým chudobou a sociálním vyloučením dostupný, přístupný a cenově přijatelný systém předškolního vzdělávání v mateřských školách. ČR údajně tyto požadavky nesplňuje, zejména „požadavek dostupnosti a přístupnosti předškolního vzdělávání“, neboť romským dětem „je často přístup k předškolnímu vzdělávání odepřen,“ uvádí ERRC ve své stížnosti:
Co jiného očekávat od z.s. která obdržela ze státem řízených organizací příspěvky na pochybnou činnost ve výši 202 mil. Kč ?
Tohle je taky síla:
Česká školní inspekce podporuje diskriminaci romských žáků ve školách - Seznam Médium
Zkopírováno- JE TO BEZNADĚJNÉ, DOKUD VLÁDA NEZASÁHNE SPRÁVNÝM SMĚREM !
Názor cikánů na budoucnost - od učitelky ze zvláštní školy
Po rozhovoru s žákem 7. třídy tzv. zvláštní školy (Romem) o jeho představách o budoucnu, jsem
ztratila poslední naději, že ta práce není marná...
"Po základce nic dělat nebudu."
"Proč?" "U nás chlapi nedělají, táta by mě zabil. Však můžu být na pracáku a v důchodě, ne?" "A tatínek nepracuje?" "Ne, je v invalidním důchodě. Je mu 35, bolí ho záda." To je jen podstatný úsek "diskuze", kdy jsem to pedagogicky nezvládla a ukázala chlapci svoji půl roku starou jizvu po operaci páteře, a řekla, že jsem epileptik a mám vysoký tlak a je mi 45 let, pracuji od 18 let, a během té doby jsem ještě vystudovala peďák a psychologii, abych mohla dělat to, co mě baví. Už mě to ale nebaví. Dennodenní hádky s romskými rodiči, proč by měli posílat děti do školy s výmluvou, že oni taky neumějí číst a psát a jsou "v pohodě". Z našich daní. A to je jen zlomek problémů, které s našimi diskriminovanými spoluobčany stále ve škole řešíme... Už jsem zřejmě rasista a to, že chceme, aby měli Romové stejné povinnosti jako ostatní, je přece diskriminace, no ne? Tohle do nebe volající zvýhodňování cikánů musí jednou pro vždy skončit. Šiř, kam to jde!!! P.S.: Dnes mi přinesla romská matka zprávu z PPP z vyšetření syna. Nemá žádnou vadu, jen sociální znevýhodnění. Byla doporučena integrace a osobní asistent. Podotýkám, že1.ročníkopakoval, dále postupuje s nedostatečnými. Nic nedělá, jen se válí v lavici a vyrušuje, chodí za školu a krade v supermarketu. Jen všem přidělává práci a okrádá nás o čas, který bychom mohli věnovat dětem, které to opravdu potřebují a zaslouží si naši pozornost. O tomhle mluvil náš prezident a málem ho ukamenovali!!! Nemluvě o finančních prostředcích, které nejsou tam, kde je škola nutně potřebuje. Nikdo z jeho rodiny nepracuje, jen pobírají dávky. Diví se někdo, že se stáváme rasisty
Já se tomu vůbec nedivím, my se ve škole rasisty stávali taky. Pamatuju na jeden program pro sociálně znevýhodněné. To byli nejen Romové, ale i dost bílých dětí. Do školy jim přinesli svačinu, plněné bagety. Romové to naházeli do koše, že to nejedí, že jim to nechutná. My to z těch košů zase vyndali (kdybyste se ošklíbali, tak to byly čisté koše na papír a ty bagety byly balené v celofánu), rozdali bílým dětem a zbytek jsme snědli. Ty bílé znevýhodněné děti byly za ty svačiny vděčné, Romové ne. Ti byli zvyklí, že když jim to nechutná, dostanou něco jiného. My dospělí jsme se hodně snažili nebýt rasisty, ale ono to někdy fakt nešlo. Romové jsou prostě naučení nic nemít a nic neumět. Když nic nemají, snáz se dostanou k dávkám, a když nic neumí, nemusí se bát, že by je někdo zaměstnal. A z toho pramení i jejich vztah ke škole. Na co by se proboha učili, aby pak museli pracovat?
Na stránkách Agentury pro sociální začleňování Ministerstva pro místní rozvoj ČR se o vyloučených lokalitách říká:
Lidé žijící na okraji společnosti se přizpůsobují podmínkám sociálního vyloučení, a osvojují si specifické vzorce jednání, které jsou často v rozporu s hodnotami většinové společnosti. Proto někdy bývá soužití na první pohled problematické. Návyky získané adaptací na život v sociálním vyloučení pak ale těmto lidem znemožňují být úspěšní ve většinové společnosti, ztrácí (či ani nezískávají) hodnotové žebříčky středostavovského občana orientovaného na kariérní vzestup a úspěch.
Specifickou roli v sociálním vyloučení hraje etnicita, zejména etnicita přisouzená. Podstatná část obyvatel Česka se nesprávně domnívá, že v případě sociálního vyloučení se jedná primárně o problém etnický, nikoliv sociální. Zjednodušeně řečeno, že důvodem chudoby a sociálního vyloučení části romské populace není její sociální situace, ale etnický původ. Přitom v současné době je již zřejmé, že ne všichni Romové v České republice žijí v prostředí sociálního vyloučení a ne každý, kdo se v podmínkách sociálního vyloučení nalézá, je Rom.
Čímpak to asi bude, že ne všichni Romové v České republice žijí v prostředí sociálního vyloučení
Pamatuju situaci někdy k r. 1992-3. To si poslanci usmysleli, že k integraci Romů budou na obecních úřadech speciální romští úředníci, že jim budou s integrací pomáhat. Romové to tehdy brali. Sami chtěli, aby to byl někdo bílý a aby jim radil, co na úřadech, chtěli třeba kurzy domácího hospodaření atd. Jenže se prosadila myšlenka, že to musí být Rom, musí mít maturitu a jeho hlavním úkolem je pomáhat Romům získávat sociální dávky. Já v té době pracovala ve zvláštní škole, romských dětí tam byla většina a znala jsem i většinu jejich rodičů. Ti zodpovědnější, co se opravdu chtěli začlenit, byli z tohoto přístupu docela zděšení a říkali, že to bude pro jejich mladé konec, že to povede k tomu, že skončí na drogách. Takže pokračuju: najít Roma s maturitou byl oříšek, tak slevili, že bude stačit výuční list. I tak byl těch pracovníků hodně málo, a pokud jsem s nimi přišla do styku, byli pologramotní a jejich práci stejně museli udělat ostatní ženské na příslušných úřadech. Naštěstí to později někomu došlo, jaký to je nesmysl, a tyto funkce byly zrušené.
A další: my jsme chtěli dětem pomáhat aspoň v rámci školních družin s domácími úkoly. Ve stejné době přišlo ministerstvo školství s tím, že domácí úkoly jsou domácí a na jejich vypracování mají dohlídnout rodiče. My to měli přísně zakázané, kdo by s dětmi psal domácí úkoly, by dostal výpověď pro hrubé porušení pracovní kázně!!! Tak jsme je teda nepsali. Rodiče ale dětem nepomáhali, protože byli obvykle pologramotní. A zase to bylo v jeteli.
Takže jsme ve skutečnosti po r. 1990 v integraci Romů podělali, co se dalo. Dneska sklízíme ovoce. Ale ještě není pozdě, jen se s tím musí opravdu začít, ne jen neustále kecat a kecat a nic z toho. Čím déle začneme, tím to bude delší a horší.
Zhoršující vliv je přísun nových a nových, hranice jsou otevřeny. Žil jsem za socialismu v dnes problematickém Varnsdorfu a nebyl to tam problém č.1, po "revoluci" ale katastrofa. Jistě najdete mezi Romy vzorné, např. já znám 3 výtečné uklízečky z Černého mostu. Bezproblémové spolužití v paneláku. Ale takových je minimum.
Romové jsou jiní, mají některé na první pohled sympatické vlastnosti, ale ne pro žití v panelácích. Hojně se navštěvují, hluční, v bytě vždy bydlí více než je jich hlášeno atd. Proto nevidíte Roma bezdomovce.
S postupnou balkanizací zdejšího prostoru, nejen Praha, problémy budou narůstat, nejde jen o Romy.
V cizině se slušní přestěhovali a opustili "paneláky". Tady ta možnost pro většinu není resp. na to nemají.
Tyto problémy má toto etnikum po celé Evropě i USA.
Dříve Romové běžně pracovali, a to včetně dětí. Nic jiného jim totiž nezbývalo. Soukromý sociální systém nebyl zpravidla ochoten podporovat trvale práceschopné lidi. Ti něco mohli dostat často jen v případě nouze, a to ještě tak, aby se sami postavili na svoje vlastní nohy. Pokud tedy chtěli Romové něco k snědku, k bydlení, k zábavě, k oblečení atp., tak zpravidla museli někomu poskytnout nějakou cennou službu nebo zboží. Zároveň se v té době zřejmě Romům nekladlo do cesty za získáním práce (vyjma pronásledování kočovníků a vůbec lidí putujících za prací a částečně i povinné školní docházky) tolik překážek (minimální mzda, bezpečnost práce, daně atp.). Je také patrné, že to byly ekonomické příčiny, které významně napomohly začlenění Romů do tehdejší společnosti. Jistě symbióza a provázanost nevznikla ze dne na den a nešlo to u některých lidí z obou stran bez problémů (drobné krádeže, podvody, pronásledování) a trvalo to také docela dlouho.
V současné společnosti je však situace horší. Sociální systém učí občany disponující nízkokvalifikovanou prací, že k obstarání jídla, bydlení, zábavy, oblečení atd. vede i jiná, méně namáhavá cesta. Cestě za prací se naopak kladou větší překážky. Ekonomické motivy nám tedy nefungují, a tím nám nemůže fungovat ani symbióza. Oba dva národy se přímo nepotřebují. Symbiózy a provázanosti za takovýchto okolností nemusí být nikdy dosaženo.
Hlavní překážkou zaměstnávat Cikány/Romy i v těch druzích práce, které nevyžadují kvalifikované síly je, že jejich produktivita práce neodpovídá jejich mzdě - čest výjimkám. Slova majitele firmy, která provádí zemní práce: "Tři Ukrajinci vykonají stejné množství práce jako deset Cikánů. Produktivní jsou jen tehdy, když na rychlovku sjednám partu Cikánů přes nějakého jejich "bose" , tomu dám peníze, co s ním usmlouvám a domluvím s ním do kdy to má být hotové. Vím, že jim dá max. třetinu z toho, co mu já zaplatím, ale práce je hotová !"
Mám obdobnou zkušenost, když jsem potřeboval udělat výkop pro domácí ČOV.
Blogy jsem zde na iDnes začal psát v roce 2011 a na téma Cikánů/Romů jich napsal asi 20. Pokud bych měl z dnešního článku "Několik vět k integraci Romů" zdůraznit jedinou myšlenku, musel bych použít stanovisko europoslance KDU-ČSL pana Zdechovského, podle něhož "Romové nepotřebují dávky, ale příležitosti". Česká republika by měla bez ohledu na reálné nebezpečí, že se začnou bouřit a rabovat obchody, okamžitě prostřednictvím MPSV Mariana Jurečky Romům sebrat bezpracné sociální dávky - aby mohli dokázat, jak jsou hrdý národ a dokážou si pomoci sami i bez pomoci českého státu.
Nemluvil bych o Romech obecně, ale o cca polovině z nich, kteří jsou "nepřizpůsobiví", kteří jsou na dávkách. Když se jim seberou dávky, musí se jim nabídnout práce. Jakou práci jim můžeme dát? Za sociku pracovali s lopatou a krumpáčem, ale výkonnost je taková, že si každá firma raději zaplatí bagristu.
Poučný blog; kolik Romáků či cikánů si ho přečte? I v blogu je to vysvětlené: méně zpívat a tančit.
A proč by to dělali, když na výši dávek to nemá žádný vliv.
Oni mají navíc své neziskovky, placené státem, které se starají o solidní příjem celého etnika i bez potřeby práce.