Nejvíce užívaná droga

Samotné užívání drog není v České republice trestné. Přičemž ta nejvíce užívaná, označovaná za lehkou, je u nás legální.

Málo kdo si uvědomuje, že Evropský parlament v roce 2015, kdy ve svém usnesení uznal umírněnou konzumaci alkoholických nápojů jako významnou složku kulturního života a tradic v Evropské unii (i když neexistuje žádná bezpečná nebo zdraví neškodná dávka alkoholu), se ve skutečnosti užívání této problematické drogy zastal. Neboť i alkohol patří mezi návykové látky, označované za drogy, kdy je odborníky hodnocen jako druhá nejnávykovější látka, hned za heroinem, přičemž některé studie naznačují, že alkohol je 3x škodlivější než kokain, užívaný na taneční scéně a v prostředí noční zábavy.

Ostatně i vrcholný evropský politik Jean-Claude Juncker, pověstný milovník vína, se musel léta bránit nařčením z nadměrného pití. Jeden z lucemburských novinářů dokonce o tom vtipkoval, že Juncker „nemá problém s alkoholem, ale bez něj“. A nakonec i politik Jeroen Dijsselbloem, který v Evropské komisi zastával významný post, v nizozemské televizi prohlásil, že Juncker je „silný kuřák a piják“. Nelze se tak divit tomu, že přes škodlivost alkoholu si 78 procent lidí u nás, jak to v minulých letech ukazovaly výzkumy, nepřálo s konzumací alkoholu přestat ani ji omezit, neboť ve společnosti je jeho konzumace vnímána jako něco přijatelného, nebo dokonce vhodného.

Například na webu Vína z Moravy vína z Čech, což má být největší portál o moravském a českém vinařství, nám vinaři dosud tvrdí, že pitím vína si prodloužíme život o půl roku. Když se roční spotřeba vína v Česku vyšplhala na dvacet litrů na osobu, neboť víno se zkrátka kupovalo a pilo čím dál častěji, jsme se tu dozvěděli, že dobře děláme, neboť „Víno nám totiž, na rozdíl od jiných druhů alkoholu, může prodloužit život. Existuje už přes stovka vědeckých prací, které dokazují příznivý efekt na zdraví, ta první přitom vznikla už v 18. století.“ Ale najdou se tu i jiné perly, jako že délka života u konzumentů alkoholu se prodlužuje a klesá u nich úmrtnost, že riziko srdečního infarktu klesá u pravidelných pijáků o 30 až 50 procent a u lidí, kteří už infarkt prodělali, snižuje další riziko této příhody. Nebo že riziko výskytu mozkové mrtvice je u abstinentů proti mírným pijákům dvojnásobné a že mentální kapacita u seniorů požívajících alkohol je výrazně lepší než u abstinentů. A pokud mne snad někdo podezřívá z toho, že tohle všechno jsem si vymyslel, uvádím zde odkaz na původní zdroj:

https://www.vinazmoravyvinazcech.cz/cs/aktuality/4915720-pitim-vina-si-prodlouzite-zivot-o-pul-roku-ale-v-jakem-mnozstvi

Nejnovější data však potvrzují, že spotřeba tichého vína v České republice dlouhodobě klesá. Pokles spotřeby tichých vín (tedy ne šumivých, ani perlivých) u nás v loňském roce činil 8,4 procenta a obdobná situace je i v okolních zemích. Kdy si naši vinaři stěžují na zrušení daňové uznatelnosti tichého vína jako firemního dárku, které vstoupilo v platnost v lednu loňského roku, i když tiché víno nadále zůstává (především díky moravským politikům) u nás jediným alkoholem, ze kterého se neplatí spotřební daň. Pokles spotřeby a tím i pokles produkce má už přímý dopad i na pokles výsadby nových vinic a aktuálně dokonce na propad výměry stávajících vinohradů. Přesto se průměrná cena za 1 litr tichého vína u nás zvýšila jen o pouhé 1 % a patřilo tak mezi kategorie s nejnižším nárůstem průměrné ceny, což se však do změny spotřebitelského chování a zájmu o tiché víno, zejména u mladých lidí, nikterak nepromítlo.

Jedním z důvodů malého zájmu o víno u mladší generace bude zřejmě fakt, že u nás už jen místy přežívající tradice je vůbec neoslovují a naopak dnes tráví více času na internetu a nejrůznějších sociálních sítích, kde se jim dostává všelijaké zábavy, ale i nejrůznějších informací. A tak si zpravidla více uvědomují, že staršími generacemi oblíbené „vínečko bílé, vínečko rudé“ obsahuje problematický alkohol. A že ani hezká přísloví jako „víno vzbuzuje ke zpěvu, voda ke hněvu“, nebo „staré víno, mladá žena, to je žití pravá cena“, či vydávání červeného vína za „mléko starců“, nezmění nic na tom, že i alkohol patří mezi návykové látky.

Přičemž v Čechách, kde nejslavnější literární díla Jaroslava Haška a Bohumila Hrabala vznikala v hospodě u piva, se kupodivu ukazuje, že bez popíjení tohoto zlatavého moku, jednoho z nejstarších nápojů obsahujících alkohol, se také leckdo obejde. I když jeho mírná konzumace údajně vede k různým zdravotním benefitům, jako třeba k poklesu krevního tlaku v důsledku rozšíření cév a změn vodního a minerálového hospodářství, přičemž skutečně obsahuje velké množství důležitých minerálních a stopových látek. Navíc má pivo podporovat tvorbu žaludečních šťáv, a tedy i chuť k jídlu, což při vzrůstajících cenách na jídelním lístku oceňují obzvláště hostinští, jimiž také bývá pivo označováno za ideální přírodní prostředek proti stresu, neboť odstraňuje napětí a podporuje družnost.

I když je dodnes něco piva či vína stále vstupenkou do světa dospělých, vztah k alkoholu se pomalu začíná v Evropě u mladých lidí měnit. Především u poměrně velké skupiny, označované za Generaci Z, či generaci nového tisíciletí. A poněvadž tato generace v současné době představuje zhruba třetinu celosvětové populace, zareagovali na změnu jejich životního stylu výrobci nápojů a nabídka nealko nápojů je dnes téměř stejně pestrá, jako v případě alkoholických nápojů. Tedy od módních kvašených limonád, ledových čajů a nealkoholických „zero“ piv, až po míchané nealko drinky, co zažívají až neskutečný boom.

Je zcela pochopitelné, že mladé lidi nezajímá nějaké „mléko starců“, nebo snad „mentální kapacita seniorů požívajících alkohol“. A je pravda, že pro mladší generace je daleko atraktivnější konopí, které jim na rozdíl od jiných stimulantů při rekreačním užívání nepřináší vysoké riziko vzniku závislosti a zdravotních komplikací, jak uvádí i náš Národní zdravotnický informační portál. Přičemž marihuanu nekouří kvůli nikotinu, jak se mnohdy stoupenci obecně platného zákazu kouření z řad našich spoluobčanů dříve narozených domnívají, ale kvůli obsahu kanabinoidů, především tetrahydrocannabinolu, zkráceně THC, který je dnes mezi nelegálními stimulanty už nejčastěji užívanou lehkou drogou po celé Evropské unii, jak na to upozornila eurokomisařka Ylva Johanssonová.

Možná že mnohým z nás přijde málo významným fakt, že podle studie Evropské komise má alkohol na svědomí přibližně čtvrtinu všech úmrtí na silnicích, když ve Spojených státech je to téměř 14 tisíc úmrtí u dopravních nehod s alkoholem souvisejících každým rokem. Rozhodně však platí, že v případě páchání násilných trestných činů představuje alkohol pro naši společnost daleko větší nebezpečí než třeba opiáty. Neboť riziko kriminality spojené s alkoholem je způsobeno jeho tendencí činit pijáky agresivnějšími a tedy i náchylnějšími k páchání trestné činnosti. Smutným je pak fakt, že Česká republika patří dlouhodobě mezi státy s nejvyšší spotřebou alkoholu, která má negativní vliv nejen na zdraví, ale i na sociálně-ekonomickou situaci části obyvatelstva, přičemž rizikové pití alkoholu vyjde státní kasu, tedy nás všechny, na 56 miliard ročně.

I když se u nás ve sdělovacích prostředcích často hovoří o riziku rakoviny v souvislosti s kouřením, alkohol v tomto zpravidla bývá opomíjen. Jenže jak ukázal výzkum v případě souvislosti mezi rizikem rakoviny a množstvím alkoholu za den vypitého, postačí k tomu i pouhé dvě sklenky vína, kdy s každou další vypitou sklenkou se riziko zvyšuje. Jednoduše řečeno, z nejnovějších poznatků vyplývá, že alkohol je toxický a žádné množství konzumovaného alkoholu není zcela bezpečné. A tak přes všechna ujišťování některých producentů tichého vína, že jejich produkt je našemu zdraví velmi prospěšný, zde platí spíše to, co nám ukazují nejnovější vědecké studie: pokud někdo pije litr vína za týden, jde už o rizikové množství. Přičemž dle adiktologů ho můžou pak ohrožovat desítky nemocí. Ovšem přes všechna tato rizika plošný zákaz alkoholu by nic nevyřešil, ba není možný.

Užívání drog je totiž dlouhodobý celospolečenský problém, který se už celá desetiletí po celé Evropě jeví být neřešitelný. Neboť návykové látky se staly součástí života společnosti a bylo by těžké je zcela vymýtit. Ostatně každý historie trochu znalý člověk dobře ví, jak ve Spojených státech amerických s jejich prohibicí (ústavní zákaz výroby, dovozu, přepravy a prodeje alkoholických nápojů od roku 1920 do roku 1933) nakonec dopadli. Navíc ani aplikace nelegálních návykových látek (jak nitrožilní, tak kouřením a šňupáním) v ČR není protiprávní, což vlastně znamená, že se svým tělem si v případě jejich aplikace může každý dělat téměř vše, co se mu zlíbí, co ho napadne. Tedy v rámci demokratického zřízení náš stát, neboť nemá jinou možnost, jako by lidem říkal: Proti gustu žádný dišputát.

Obecně však platí, že každý extrém je škodlivý. Každý rozumný člověk pak musí uznat, že je škodlivá i nadměrná konzumace alkoholu, tedy to, čemu říkáme alkoholismus. Ale naivní je představa našich hlasatelů dobra, že razantní zvýšení cen alkoholických nápojů tento jev vymýtí, neboť pokud je někdo na něm závislý, alkohol si pořídí i za zvýšenou cenu, případně si najde jiný zdroj. Zdražování alkoholických nápojů tak rozhodně nezabrání závislosti, účinná zde může být jen lepší prevence a psychosociální intervence, tedy odborná pomoc. I když u osob dříve narozených ani lepší prevence mít zřejmě velký úspěch nebude, neboť jak se u nás říká „starého psa novým kouskům nenaučíš“, kdy mnohdy také zastávají názor, že „každé tělo by mělo do hrobu jít zhuntované“. Ale jak jsou na tom jinde?

Dr. Vivek Murthy, United States Surgeon General (Americký hlavní lékař) vydal 3. ledna 2025 doporučení, v němž uvádí přímou souvislost mezi konzumací alkoholu a zvýšeným rizikem rakoviny. Kde zároveň vyzývá ke zvýšení informovanosti s cílem pomoci minimalizovat případy rakoviny související s alkoholem, včetně aktualizace varování na vinětách lahví s nápoji obsahujícími alkohol. Neboť konzumace alkoholu ve Spojených státech je po tabáku a obezitě třetí hlavní příčinou rakoviny, které lze předejít. Kdy riziko vzniku rakoviny u jedince v důsledku konzumace alkoholu je dáno komplexní interakcí biologických, environmentálních, sociálních a ekonomických faktorů. A jak se zde uvádí, u některých druhů rakoviny údajně existují důkazy, že riziko jejího vzniku se může začít zvyšovat i po jediné sklence alkoholického nápoje, vypitého denně, čemuž u nás asi málo kdo uvěří. Ale jak známo, všechny trendy, které se objevují v USA, se tak či onak, dříve či později, odrážejí i v Evropě.

Tedy v USA znovu přichází na přetřes otázka varování na etiketách alkoholu, podobně jako je tomu u varování na každém balení cigaret. Analytici však poukazují na skutečnost, že varovné štítky cigaret tu k omezení kouření nevedly, neboť „je těžké zakořeněné návyky změnit“. A že ani výraznější varování na etiketách alkoholických nápojů k významnému poklesu konzumace alkoholu s největší pravděpodobností nepovede. Přičemž ve stejné situaci jsme i my, kdy odstrašující obrázky, ani nápisy „kouření zabíjí“ na obalech cigaret kuřáky od inhalace tabákového kouře neodradily. A pokud někdo tvrdí, že opak je pravdou, pak si jenom, jak se u nás říká, nevidí na špičku nosu. Tedy ani u nás etikety vín, varující před rakovinou, pravidelného konzumenta od koupě dalších lahví, v nichž se nadále bude prodávat „vínečko bílé, vínečko rudé“ či „mléko starců“, stejně neodradí. Ale můžeme se vůbec někdy zbavit problémů s některou ze škodlivých závislostí, když je tak těžké zakořeněné návyky změnit?

Winston Churchill měl jednou prohlásit, že čte tolik špatného o kouření, že se rozhodl přestat číst. Dnes sice už máme alternativy tabákových výrobků, co sehrávají významnou roli při snižování výskytu nemocí souvisejících s kouřením, ale to nezabrání vzniku závislosti na nikotinu. Tak jako zde nebudou nic platné moudré řeči zapřísáhlých nekuřáků, na které reagoval Churchill. A přitom racionální řešení tohoto problému existuje. Jako první s ním přišla vláda Nového Zélandu, která kromě omezení prodeje cigaret, namísto jejich úplného zákazu, se rozhodla dbát na to, aby mladí lidé kouřit vůbec nezačali. A kdo se tam narodil po 1. lednu 2009, nemá a nikdy už nebude mít šanci si na Novém Zélandu cigarety koupit. O takovémto řešení začínají uvažovat i jiné státy a není vyloučeno, že přijde jednou i k nám.

My se tu ovšem budeme muset vypořádat především s jiným problémem. Jak uvádí některé studie Evropského fóra pro zodpovědné pití alkoholu, v Evropské unii s alkoholem nejdříve začínají české děti, které svou první sklenku vypijí už kolem jedenáctého roku věku, aby pak v pozdějším věku častěji propadaly závislosti. Pití alkoholu dětmi a mladistvými u nás je fenomén, který má charakter doutnajícího problému a není mu zatím společností věnována taková pozornost, jakou si žádá. Neboť je třeba striktně dbát na to, aby děti a mladiství vůbec nezačali pít alkohol. Jinak řečeno, jako dětem a mladistvým, co nepřekročily osmnáctý rok svého věku, do ruky nepatří cigareta, nepatří jim do rukou ani sklenka alkoholického nápoje, dospělými přehlížená či dokonce leckdy omlouvaná.

Jedině tehdy, až budou tuhle zásadu opravdu všichni dodržovat a stát všemi zákonnými prostředky ji nekompromisně vyžadovat, může u nás do budoucna osob závislých na alkoholu začít výrazně ubývat.

Odkazy na původní zdroje:

Alkohol je škodlivější než heroin nebo crack :

https://www.bbc.com/news/uk-11660210

Popularizátorka chemie o pití alkoholu :

https://zpravy.aktualne.cz/spotlight/plisen-byste-taky-nesnedli-chemicka-prozradila-jaky-alkohol/r~179cb490b88511ef80bfac1f6b220ee8/

Alkohol se pojí s rakovinou prsu:

https://www.zpmvcr.cz/o-nas/aktuality/alkohol-se-poji-s-rakovinou-prsu

Ženy pijí stále více rizikově a ve větším množství :

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zavislosti-cesko-pruzkum-median-koureni-alkohol-socialni-site-porno-hazard-mf-dnes.A230915_152210_domaci_vlc

Neexistuje žádná bezpečná nebo zdraví neškodná dávka alkoholu:

https://www.alkohol-skodi.cz/

Alkohol jako problém u dětí a mladistvých:

https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2009/01/14.pdf

Rizikové pití alkoholu nás vyjde na 56 miliard ročně :

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rizikova-konzumace-alkoholu-suchej-unor.A230201_101519_domaci_esed

Americké souvislosti mezi alkoholem a rizikem rakoviny:

https://www.hhs.gov/about/news/2025/01/03/us-surgeon-general-issues-new-advisory-link-alcohol-cancer-risk.html

Nový Zéland schválil zákon zakazující kouření pro příští generace :

https://www.theguardian.com/world/2022/dec/13/new-zealand-passes-world-first-tobacco-law-to-ban-smoking-by-2025