Slepice v chovech s volným výběhem se mohou pohybovat venku a přijímat tak látky z půdy nebo vegetace. Pokud se farma nachází v blízkosti průmyslových oblastí nebo míst s historií znečištění, mohou se tamní chemikálie dostat do vajec. Některé studie ukázaly, že byly ve vejcích z volného chovu nalezeny kontaminanty jako zakázané zpomalovače hoření a bromované dioxiny. Kromě chemických látek ale existuje u vajec z volného chovu i vyšší riziko mikrobiální kontaminace, například salmonelou. Jde především o větší znečištění skořápek a kvůli tomuto zvýšenému riziku se doporučuje vždy omýt vejce z volného chovu, aby se předešlo mikrobiální kontaminaci.

Nizozemský Národní institut pro veřejné zdraví a životní prostředí (RIVM) občany v dubnu letošního roku varoval, že vejce nekomerčního původu, tedy vejce od slepic z volného výběhu v soukromém chovu mohou obsahovat vysoké množství závadných chemikálií, což ukázal nový výzkum provedený na 60 různých lokalitách, jak napsal web Politico. Jedná se především o skupinu chemikálií PFAS (perfluorované a polyfluorované látky), které jsou spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně rakoviny, které jsou označovány za „věčné chemikálie“, protože se přirozeně nerozkládají. RIVM dále provádí navazující výzkum, který má zjistit, jak se PFAS do vajec dostávají, přičemž jednou z možných příčin mohou být i žížaly, které na kontaminovaných půdách pozřou slepice. Nejrůznější organizace již vyvíjejí technologie pro detekci, měření a odstraňování PFAS z pitné vody a životního prostředí.

Naše zahrádkáře a drobné chovatele dle zkušenosti vědců moc nezajímá, co se v jejich půdě vyskytuje. „Zahrádkáři o tyto informace příliš nestojí. Když jsme chtěli v Praze odebírat vzorky, tak byli proti tomu, takže se nám jich nepodařilo odebrat dost,“ líčí zkušenosti ředitel Výzkumného ústav monitoringu a ochrany půdy Radim Vácha. PFAS v půdě se u nás tolik nezkoumají i kvůli tomu, že je to velmi drahé. Hlavní problém nicméně vědci nespatřují na zahrádkách, ale na polích. Právě tam se v ČR běžně aplikují čistírenské kaly, které jsou kontaminované těmito chemikáliemi.

https://www.ekonews.cz/nejezte-domaci-vejce-varova.../

Když brambory klíčí, začnou produkovat velké množství řady sekundárních metabolitů. Patří mezi ně chlorofyl, solanin, chaconin. Chlorofyl je neškodný pigment, který vytváří zelené zbarvení bramborové slupky. Důvod, proč byste měli chlorofylu věnovat pozornost, je ten, že zelené zbarvení je známkou toho, že se v bramboře produkují další, toxičtější chemikálie. Tato toxicita pochází ze solaninu a chaconinu, což jsou dva sekundární metabolity známé jako glykoalkaloidy. Obvykle hrají roli v obranném systému rostliny, ale jsou také toxické, když je lidé konzumují.

https://www.medicinenet.com/is_it_safe_to_eat_spro...