Problémem systému je nutná velikost pro dosažení potřebné efektivity využití výkonu motoru.

Pokud má rotor sloužit jen ke vznášení na místě, je měrná spotřeba jeho pohonu nepřímo úměrná průřezové ploše kolmé na směr vyvíjené síly. Vyplývá to přímo zNewtonových pohybových zákonů. Pokud má například popsaný roor průměr i délku 1 metr, odpovídá jeho spotřeba vrtuli o průměru 1,14 metru (za předpokladu přibližně stejné účinnosti převodu výkonu motoru na pohyb vzduchu).

Pro malé stroje to tedy fungovat může (byť za cenu komplikovanější konstrukce), náhradu větších vrtulníků asi nezajistí.

https://www.youtube.com/watch?v=Io9N5IoIjcE

Závěr onoho videa o cykloidních rotorech je dosti kritický k této kvedlací mechanice zajišťující trochu vztlaku.

Tuto technologii popisoval časopis ABC již na počátku sedmdesátých let. Použití samozřejmě pouze u pomalých remorkérů.

No nic, budu se těšit na další vývoj. Tak jako se již od dětských let těším na spuštění jaderné fúze, která se určitě uskuteční do 20 let. Blíží se mi sedmdesátka, snad se dožiju...

Ani jsem nevěděl, že něco takového existuje. Díky za zajímavý blog