Kterak se kočka v tašce nezmítala

Aneb jak se ve starých domech v Rusku objevil fenomén, zvaný poltergeist, jehož projevy známe z Austrálie.    

Tak jako se na internetu objevovala videa Kena Goldsteina z australského Town­sville, na která jsem v roce 2012 čtenáře upozornil na svém blogu, se objevují i videa se záznamem projevů poltergeista, pořízená na druhém konci světa, totiž na území dnešní Ruské federace. Ruský bloger, či spíše youtuber, jehož reportáže najdete na internetu pod DARK GHOST PARANORMAL, navštěvuje na venkově staré, opuštěné domy, které mnohdy lidé opustili proto, že se tam začaly objevovat „paranormální“ jevy.

A mnohé nasvědčuje tomu, že zaznamenal i několik jevů či úkazů, označovaných za projevy poltergeista, o kterých jsem sice četl, ale nikdy jsem neviděl jejich obrazový záznam. Svá pozorování začal zveřejňovat na YouTube před rokem. Nemá jich moc, ale mnohá z nich jsou zajímavá - jen kdyby do toho nepletl víru v duchy a démony a to zařízení pro ??????????? ????????? ??????? ??? (EGF), tedy Electronic Voice Phenomena  (EVP), nebo také česky Fenomén elektronického hlasu, což vzpomínaný Ken Goldstein z Austrálie, pokud si dobře pamatuji, nikdy neudělal.

V poslední době se na fenomén zvaný poltergeist, u nás se objevující sporadicky, tak trochu zapomnělo. Sdělovací prostředky se zajímají především o fenomén zvaný UFO, který začalo zkoumat americké letectvo. Přičemž v případě tohoto přírodního jevu (či spíše jevů) nyní dochází k posunu v tom, že jeho existence není již zpochybňována. Ovšem není bez zajímavosti, že existenci neidentifikovaných létajících objektů (NLO) nikdy nezpochybnil náš klub skeptiků Sisyfos. Jeden ze zakladatelů klubu, RNDr. Jiří Grygar, CSc., pracovník Fyzi­kálního ústavu AV ČR a bývalý před­seda Učené společnosti ČR, svého času prohlásil: „Myslím, že pod­statné je uvě­domit si, že ona anglická zkratka UFO, znamená v překladu "Neidenti­fiko­vaný létající objekt" a nic víc. Když se mne někdy no­vináři ptají, zda věřím na UFO, odpovídám jim, že nejde o otázku víry, nýbrž defi­nice. Je jasné, že ve chvíli, kdy kdokoliv - alespoň jeden člověk na světě - pozoroval tento jev, který si neuměl vysvětlit, tak tím je existence UFO jako jevu proká­zána, ale tím se ještě nic neříká o pří­padné pří­čině tohoto jevu. Celý pro­blém, ale­spoň jak ho vidím v té nejzákladnější rovině, je ono neopráv­něné směšo­vání pojmů ve sdělovacích prostředcích, totiž že ten, kdo použije slova UFO, tím sou­časně automaticky považuje za prokázané, že jde o projev činnosti mimozemšťanů. Je to typicky chybné zkratové myšlení, které nemá ve vědě přirozeně co dělat, čili tato implikace prostě a priori neplatí“ (Jiří Grygar - UFO, ufologie a ufománie. Archiv článků, web Si­syfos, 1.8.2006).

Ale i v případě fenoménu zvaného POLTERGEIST (pro který nebyl dosud nalezen vhodnější termín), leckdy v tisku označovaného za projevy činnosti strašidel či duchů, stejně tak jako UFO za projev činnosti mimozemš­ťanů, se ve skutečnosti „jedná o neoprávněné směšování pojmů“. Totiž že ten, kdo po­užije slova POLTERGEIST, tím má současně automaticky považovat za prokázané, že jde o pro­jev činnosti duchů. Většina vědecké obce, která objektivní realitu fenoménu zvaného POLTERGEIST dosud neuznala, vždy namísto toho jen spekulovala o tom, zda jsou svědci „polter­geistova řádění“ hodno­věrní, zda lžou nebo nelžou, přičemž nikdy nepři­znala, že nelžou. Ale jak říká ve svém článku Jiří Grygar, ve skutečnosti u takovýchto fenoménů tolik „nejde o to, zda svědek je hodno­věrný nebo ne­hodnověrný“. Tedy jako RNDr. Jiří Grygar v případě UFO, i já v případě dosud ne­objasněných přírodních jevů, ozna­čovaných některými sdělovacími pro­středky za poltergeistovo řádění, „spíše a priori předpokládám, že ne­pod­vádí nikdo, čili že svědci poctivě ohlašují, co vidí“, i když jejich pozoro­vání „neříká nic o pří­padné příčině tohoto jevu“. Přičemž sami svědci si obvykle neuvědomují, že jsou tu fy­ziologická a psychologická omezení, která musí analytik vzít v úvahu, aby z pozorování získal věro­hodné údaje. Rozhodně zde však platí, že nelze zaměňovat reálnou existenci jevu samot­ného s jeho mylnou, či chyb­nou interpretací, kdy se evi­dentně jedná o „typicky chybné zkratové myšlení, které nemá ve vědě přirozeně co dělat, čili tato implikace prostě a priori neplatí“.

Ale pojďme už konečně do toho Ruska, třeba na poslední zaznamenané „řádění poltergeista“ v jednom z opuštěných domů, zveřejněné (odkaz ZDE) na netu dne 12. 6. 2021. Přičemž ke shlédnutí doporučuji Poblázněný nábytek na této stopáži:

- kdy shodí poltergeist kameru a hraje si pak se skříní /3.00-5.20 min./

- kdy cloumá s příborníkem /13.30-14.30 min./

- cloumání příborníkem se opakuje /16.20 – 16.55 min./

- kdy zazvoní na stole odpojený telefon, načež se zblázní stůl /20.00-21.50 min./

Zmítající se taška

Trochu šokující záběry kožené nákupní tašky visící na zdi, kdy to vypadá, jako by se v ní zmítala nějaká kočka. Ale kočky tam nět... I v jiné reportáži se podobný efekt u jiné tašky objevil, ale tam nebyl tak výrazný. Tedy stojí za shlédnutí tato stopáž /27.15 -  28.55 min./ z reportáže ZDE. I když v této reportáži je více zajímavých záběrů. Tak třeba poltergeist opět dovádí ve skříni, ale náš hrdina si dodá odvahy a jde tentokrát až ke strašidelné skříni s jakýmsi měřákem. A najednou jeho nataženou ruku cosi zasáhne. Má dokonce strach, aby mu ruka neochrnula. Tedy mohl tu být zaznamenán vliv nějakého, pro pozorovatele neviditelného, fyzikálního pole. Stopáž /17.35 – 22.40 min./ se zasaženou rukou opět ZDE.  

Škrábání na skle

Tak jako se někdy ozývá ťukání a bouchání na stěnách, nábytku či na podlaze, ozve se někdy i ťukání na okno, tedy na okenní tabule. Někdy se však ozývá na okenní tabuli nebo na zrcadle i škrábání po skle. Na stopáži /17.50 - 19.00 min./ je takovýto úkaz zachycen ZDE.

Tolik tedy videa. Nesmíme však zapomínat na staré české přísloví, že není všechno zlato, co se třpytí. Tedy nemohu tvrdit, že vše na těchto videozáznamech je objektivní realita, když jsem u natáčení nebyl. V případě uvedených záznamů však nejde o animaci a pravděpodobně ani o speciální digitální efekty. Je pravda, že prakticky všechno, co ukazují na internetu lovci duchů, mohou iluzionisté díky eskamotážím (výkony s cílem oklamat pozornost diváka) nějak napodobit. Ale když záběry napodobíte, nedokazuje to, že jev ze záznamu nebyl objektivní realitou. Dokazuje to pouze fakt, že některé záběry z videa lze napodobit. 

Že může náš autor při větším počtu shlédnutí na jeho videu z YouTube vydělávat díky reklamám, je snad každému jasné. Ale proč by ne? Má s tím práci a výdaje. Neudělal však ze svých záznamů placený odběr, což nakonec učinil Ken Goldstein z australského Town­sville. Tedy vše, co tenhle ruský youtuber zaznamená, si každý, kdo se chce daným videem pobavit, nebo se jím nechat vystrašit, může přehrát zadarmo. Je sice pravda, že ten, kdo tyto záběry pořídil, je nejspíše (v případě triků by tomu bylo asi jen na oko) svým přesvědčením duchař a není to žádný vědy chtivý badatel. To ale nevypovídá nic o tom, zda úkazy, které zaznamenal, jsou či nejsou pravé. Tak jako když někdo pořídí videozáznam fenoménu UFO a bude si myslet, že je to projev mimozemšťanů, neznamená to ještě, že nezaznamenal skutečný neidentifikovaný létající objekt, jak o tom dříve hovořil Jiří Grygar. Inu, poltergeist má tu smůlu, že není spojován jen s mimozešťany (i když to spíše výjimečně), ale v obecném povědomí bývá spojován s existencí duchů, nečistých sil, démonů a tak podobně. Tedy kdo nevěří v existenci bytostí z jiného světa, nevěří pak ani v existenci fenoménu zvaného poltergeist. Přitom už na konci 19. a začátkem 20. století se objevila celá řada badatelů, kteří při pozorování tohoto fenoménu dospěli k závěru, že údajné „řádění poltergeista“ nemá nic společného s nějakou existencí duchů či nečistých sil.

Co tedy říci k tomu všemu závěrem. Inu, i když se v našich sdělovacích prostředcích již mnohokrát psalo a hovořilo o nejrůznějších proje­vech fenoménu zvaného poltergeist, většina čtenářů, diváků a poslu­chačů ještě nikdy žádné, na jejich místě výskytu pořízené, záběry takovýchto úkazů neviděla. A tak v případě, že by snad tyto záběry dosud neobjasněných jevů nakonec představovaly pouhé napodobení objektivní reality, může si každý alespoň udělat představu o tom, jak by takové „řádění poltergeista“, popisované očitými svědky z nejrůznějších koutů světa, mohlo vypadat.

A pokud se s některými z takovýchto úkazů osobně setkáte, nestyďte se rychle oslovit (kontakt ZDE) spolek pro realizaci experimentů na pomezí vědy, umění a zábavy, jenž nese název ŽÁDNÁ VĚDA. Ten od roku 2012 realizuje nápady na neotřelé vědecké pokusy se zapojením veřejnosti. A může se bez předsudků těm pozorovaným „projevům poltergeista“ na dané lokalitě věnovat.