Je třeba utáhnout šrouby ?

Jak se v posledních dnech díky nejrůznějším článkům a rozhovorům z našich sdělovacích prostředků dozvídáme, na českých silnicích loni zemřelo 565 lidí, o 63 více než předloni.

Mírně se zvýšil i počet nehod, nárůst policisté zaznamenali i v počtu zraněných. Tedy smutná bilance. Ovšem Ministerstvo dopravy ČR, vedené Danem Ťokem, v reakci na tuto bilanci přišlo se zásadní změnou bodového systému, kdy nově budou jen čtyřbodové a šestibodové tresty. Tedy mnohem rychleji pak může účastník silničního provozu přijít o řidičák. Navíc má údajně dojít i na to, co dosud Mi­nisterstvo dopravy ČR popíralo: řidiče začnou špiónovat mýtné brány. Pokud například na dálnici pojedete za nějakým vozidlem v menší vzdálenosti než stanoví zákon, a zaznamená vás mýtná brána, bude vás če­kat postih pokutou a čtyřmi trestnými body. Není tak divu, že se chystané změny široké veřejnosti nelíbí a celou koncepci označuje za utahování šroubů. Ba mnohý řidič je toho názoru, že překopaný bodový systém odporuje zdra­vému rozumu.         

Naproti tomu naši dobrotrusové jsou toho názoru, že překopaný bodový systém zdravému rozumu ani v nejmenším neodporuje, poněvadž uváděný počet mrtvých před­stavuje tvrdá data, a tudíž není o čem diskutovat. Jenomže zde se jedná o manipulaci s daty. Napří­klad podle jiné statistiky ve srovnání s předloňským rokem stoupl loni počet leteckých nehod. Při neho­dách v roce 2018 zemřelo 556 lidí, zatímco v roce 2017 jich bylo jen 44, jak uvedla organi­zace Aviation Safety Ne­twork. Tedy i zde je viditelný nárůst mrtvých. Ale copak nám takováto statistika něco říká o vlast­ních pří­činách zaprotokolovaných nehod?         

Inu, jak už to tak bývá, statistika úředníkům posloužila k manipulaci s veřejným mí­ně­ním a vede k obhajobě chystané změny: to, že v uplynulém roce při dopravních nehodách v Česku ze­mřelo nejvíce lidí za poslední tři roky, má mít za následek překopání celého bodového systému, čímž se údajně počet dopravních nehod sníží. Jenže na našich silnicích do­chází v posledních letech k nárůstu provozu a především ke zhoršení průjezd­nosti do­pravních te­pen, což se nutně na počtu nehod projevilo, projevuje a bude projevovat. Stačí jen na­hlédnout do nejrůzněj­ších novinových zpráv, abychom získali představu o tom, kolik že osobních automobilů, ale přede­vším kamionů a dodávek v loňském roce způsobilo nehody na dál­nicích. A možná zde zahlédnete i souvislost mezi nehodami a nervy drásajícími kolonami v našem dálničním absurdistánu.  

Spolu s články o zpřísňování bodového systému na serveru iDNES vyšel i jiný článek, ve kterém se říká: „Ukrajinský řidič dodávky, který v listopadu minulého roku v Třinci-Neborech zavinil nehodu se čtyřmi mrtvými, byl pod vlivem drog. Na tiskové konferenci to médiím sdělili moravskoslezští po­licisté.“ Tedy z oněch 565 mrtvých, které mají mít na svědomí čeští řidiči, ministerstvo dopravy pana Ťoka (ale i samotní policisté) zapomnělo odečíst tyto 4 mrtvé. Neboť jejich smrt nezavinil žádný z českých řidičů, kterým je údajně třeba překopat bodový systém, ale cizinec. A to nejde o jediný případ. Viz například stránky Policie České republiky – KŘP Pl­zeňského kraje: „S vozidlem značky Seat jel ve čtvrtek 8. listopadu 2018 sedmašedesátiletý cizi­nec ve směru od obce Horaž­ďovice na Klatovy. Na místě zvaném Bukovák, z dosud nezjištěných příčin vjel do protisměru, kde projížděla řidička s vozidlem značky Ford a došlo k čelnímu střetu vozidel.  Při dopravní nehodě ři­dič vozidla Seat, kterým byl cizinec a pětašedesátiletá žena ze Su­šicka, utrpěli zranění na jejichž následky na místě zemřeli a u obou byla nařízena soudní pitva.“   

Je sice pravda, že na našich silnicích v loňském roce při dopravních nehodách zemřelo celkem 565 lidí. Jenže kdo tyto nehody zavinil? Kolik nehod vlastně způsobili čeští řidiči a kolik z těchto smrtelných nehod způsobili cizinci, se od Ministerstva dopravy ČR nedozvíme. Nebo kolik smrtel­ných nehod, při kterých zahynul chodec, ve skutečnosti nezpůsobil řidič, ale chodec sám. Zrovna tak se nedozvíme, kolik smrtelných nehod způsobili lidé (nechce se mi je nazývat řidiči) pod vlivem alkoholu a drog. Ti představují na našich silnicích to vůbec největší nebezpečí pro nás pro všechny. Přičemž neznám žádného z řidičů osobních vozů, který by se zastával opilého nebo zfe­tovaného člověka za volantem. V tomto případě se i já přimlouvám za radikálnější postih, což ale není třeba řešit překopáváním bodového systému. A rozhodně mi připadá nejen nerozumné, ale i absurdní, když se Minis­terstvo dopravy ČR v nové koncepci bodového systému chystá postih za jízdu pod vlivem (alko­holu/drog) snížit ze 7 na 6 bodů.    

Všichni víme, že alkohol a drogy za volant nepatří. Mluvíme zde o případech, kdy některá osoba řídí vozidlo ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodila požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky. Jenže naše legislativa i policie se mnohdy veřejnosti zdá být jaksi bez­zubá. Uveďme si alespoň mediálně vděčný případ, kdy bývalý policista Kadlec v opilosti způsobil tři dopravní nehody. Poprvé v březnu roku 2015 naboural na pražském náměstí Bratří Synků dvě auta. Od nehody chtěl tehdy ujet, přitom ale vrazil do dalšího vozu. Podle svědků mu v odjezdu chtěla zabránit poškozená řidička, kterou pak vezl několik metrů na kapotě. Dechová zkouška mu naměřila 1,45 promile alkoholu, ale odběr krve a moči odmítl. V dubnu 2016 pak Ka­dlec naboural v Šumavské ulici na pražských Vinohradech celkem 29 zaparkovaných aut. Odmítl sice dechovou zkoušku, nakonec se ale podrobil (se značnou časovou prodlevou) v nemocnici od­běru krve, kdy test ukázal 1,04 promile alkoholu, přičemž podle žalobců měl v době činu v krvi nejméně 1,63 promile alkoholu. 

Za nabourání aut na náměstí Bratří Synků dostal v roce 2017 Kadlec podmínku a zákaz řízení. Přitom dalších 29 vozidel paradoxně naboural právě při cestě na soudní jednání, které se nehody v Nuslích týkalo. Na svědomí má pak minimálně ještě další nehodu, také z roku 2016, kdy na Vi­nohradech naboural další dvě zaparkovaná auta. Dechovou i krevní zkoušku na místě odmítl s tím, že „nemá důvěru v orgány činné v trestním řízení“. Za tuto nehodu mu v přestupkovém ří­zení uložil pokutu a zákaz řízení magistrát.

Jinak řečeno, jestliže opilý řidič naboural dvě auta, přičemž od nehody chtěl ujet a navíc poškoze­nou řidičku, která mu v tom zabraňovala, ještě vláčel po ulici, jak je vůbec možné, že po městě znovu jezdil opilý? Máme snad zcela bezzubou policii a zcela neschopné zákonodárce? Nemělo by Ministerstvo dopravy ČR (a dopravní policie) namísto překopávání bodového systému usilovat o to, aby se jednou provždy zamezilo zde se ukazujícím mezerám v zákonech a předpisech? A komu vlastně vyhovuje ta skutečnost, že se u nás někdo, kdo řídí opilý motorové vozidlo, dopouští pou­hého pře­stupku, ře­šeného nějakým magistrátem?          

Pokud jde o míru nebezpečí, které všem účastníkům silničního provozu hrozí od opilého (či zfeto­vaného) řidiče, pak se ve skutečnosti nejedná ani tak o přestupek, jako o obecné ohrožení, o kte­rém hovoří Trestní zákoník. Kde se mimo jiné praví, že obecného ohrožení se dopouští ten, kdo způsobí obecné nebezpečí tak, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví, za což bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let. A netřeba snad dis­kutovat o tom, že za vo­lantem se každý opilý člověk ocitl úmyslně, přičemž pak na silnicích vydával de facto „lidi v nebez­pečí smrti nebo těžké újmy na zdraví“. Samozřejmě chápu, proč se řízení pod vlivem alko­holu do 0,3 promile u nás trestá jen pokutou ve správním řízení. Roz­hodně by však bylo dobré každému, kdo usedl za volant opilý, a to bez výjimky, alespoň odebrat ři­dičský průkaz nejméně na deset let. Je ovšem také třeba se konečně jednou provždy vypořádat s případy, kdy policejním hlídkám opilý řidič tvrdí, že řidičský průkaz u sebe nemá, a tak mu ho ne­mohou zabavit. Což byl i případ opilého Kadlece. A že nějaký sankciovaný opilec by na razantně zvýšenou pokutu neměl? Inu, tak může to svoje auto, které opilý řídil, klidně prodat, když po tomto deliktu hezkou řádku let za volant už neu­sedne. 

Bodový systém v roce 2006 nebyl zaveden za účelem vyřazení co největšího počtu řidičů ze sil­ničního pro­vozu, ale za účelem jejich výchovy. Když někdo udělá chybu, je třeba mu udělit vý­chovnou, od dal­ších nepřístojností jej odrazující vysokou pokutu. Tak například nejčastější příči­nou nehod v loňském roce byla nepozornost ři­dičů, jak v minulých dnech uvedl šéf dopravní policie Tomáš Lerch: "Nepozorný řidič je tím největ­ším fenoménem doby, který se podílí na dopravních nehodách." Proč tedy takovéto řidiče nečeká vyšší, opravdu citelná po­kuta? Není pravda, že po­kuta ve výši alespoň prů­měrného měsíčního platu (u nás 30.000 Kč) by ne­odradila řidiče od další manipulace s mobilním tele­fonem za jízdy. Zde rozhodně neplatí argument, že „bohatí podnikatelé a manažeři firem vysokou pokutu oželí“ a budou za jízdy mobil brát do ruky i nadále. Ti totiž vesměs jezdí v moderních vozech se systémem bezdrátového handsfree, kdy svůj mobil za jízdy do ruky vůbec nevezmou. A při řízení auta psát někomu SMS, jako to občas dělají ně­které slečny, nemají důvod, když jim jejich tarif umožňuje kdykoliv, komukoliv a kamkoliv zavolat. A že by někdo na takovou pokutu ne­měl? Inu, tak ji bude splácet. A každý měsíc si pak bude připomí­nat, jakou že udělal chybu.                

Bodový systém začal na řidiče působit preventivně zhruba rok po svém spuštění, kdy začal vý­znamným způsobem klesat počet obětí na silnicích. „Náš bodový systém se osvědčil a přispěl k větší bezpečnosti na silnicích,“ prohlásil již několikrát ministr dopravy Dan Ťok. Že se náš bodový systém osvědčil, přiznávají i dopravní policisté. Jedním dechem však dodávají, že když přibývá nehod, je třeba po­čet trestných bodů zvýšit. Jenže pokud přibývá dopravních nehod, není to i tím, že se poli­cisté v civilních autech s utajenými majáčky na našich silnicích tak úplně neosvěd­čili? Opravdu nejsou ta auta využívána především k snadnému inkasu za přestupky, které se na neho­dovosti statisticky významně nepo­dílí?           

Nuž závěrem si zde dovolím ocitovat výstižný příspěvek jednoho diskutéra pod starším článkem na dané téma: „Jediná cesta je prevence a ne nákup rychlých a nesmyslně drahých aut. Naopak velmi dobře funguje, když policie vyrazí do světa v označených autech. To se pak provoz zklidní a všichni jedou podle předpisů.“     

P.s.: Zde tabulka dopravních přestupků souvisejících s bodovým systémem řidičů, zvaná též kata­log pokut 2019. Za bodované dopravní přestupky lze získat 2-7 bodů. Kromě připočtení bodů se za spáchání přestupku udělují sankce (obvykle pokuty) příkazem na místě (dříve blokovém řízení) nebo ve správním řízení: https://www.12bodu.cz/bodove-prestupky.php