Jak mimozemšťané valí svá kukadla

Pokud máme věřit bulvárním plátkům, tak nám každým rokem zanechávají vesmířané všelijaké kruhy v zemědělských plodinách. Ovšem kam se na naši civilizaci ti záhadní mimozešťané hrabou. Je sice pravda, že ještě nedokážeme v korábech putovat mezi hvězdami, zato však kruhy umíme dělat jak se patří, setsakra veliké. Naše kruhy, na rodíl od těch jejich mrňavoučkých, si mohou klíďo píďo z oběžné dráhy vyfotit. A ty fotky si strčit... No klobouk asi nemají, tak třeba za žábru, nebo klasicky prostě a jednoduše za rámeček.             

Na chvíli budeme předpokládat, že naši planetu opravdu obíhá jakési pro nás neviditelné vesmírné plavidlo. A když už je tu máme, budou nejspíš ti kluci mimozemští hledat (v souladu s úvahami některých milovníků záhad) svoje slavné kruhy v obilí - i když v některých státech je to trošičku zmátne, poněvadž na místo v tradičních plodinách to bude momentálně tak akorát na sněhu. Možná úplně nechápete, proč že budou ty kruhy vlastně hledat. Inu, poněvadž to mají být jejich orientační body, energetické zóny a kdoví co ještě to má být: dá přeci rozum, že ty kruhy nám tu nedělali jenom tak, pro srandu. Ale vžijme se na chvíli do kůže (pokud nějakou mají) těch mimozemských návštěvníků a koukněme se s nimi z oběžné dráhy dolů. Tumáš čerte kropáč! vyhrknou v údivu kluci mimozemští, valící svá kukadla. Pročež váženému čtenáři pravím: kouknou s nimi dolů, rozhodně to stojí za to.  

Na fotografii, pořízené z Mezinárodní vesmírné stanice, vidíme kruhová pole brazilských země­dělců jihozá­padně od Perdizes. Mix mřížkovaných polygonálních oblastí a kruhových ploch v této kra­jině nám ukazuje jak místní farmáři využívají půdu kolem přítoků řeky Araguari. Vizuální rozmanitost je tvořena spektrem pěstovaných rostlin. Obvykle jsou zde vysazovány brambory, káva, pšenice, slunečnice, sója a kukuřice.                 

Kruhy v poušti, seskupené do útvaru, jenž vzdáleně připomíná jakési souhvězdí, ve skutečnosti označují zemědělské plochy, využívající otočné zavlažování. Al Khufrah v jihovýchodní Libyji je jedním z největších pouštních zemědělských projektů využívajících fosilní vodu z vel­kého pod­zemního kolektoru. Tmavé plochy označují místa, kde se pěstují takové plodiny jako pšenice nebo vojtěška. Světlejší barva může poukazovat na celou řadu zemědělských postupů: pole ne­dávno sklizené, pole ležící ladem, nebo právě oseté pole.

Nejvíce kruhů mohou astronauti z oběžné dráhy zahlédnout na území Saudské Arábie a Jordánska, kde pouštní farmy rovněž využívají fosilní vodu z vrtů ve svých závlahách. I když Saudská Arábie si pomalu ale jistě začíná uvědomovat, že zásoby kvalitních podzemních vod nejsou nevyčerpatelné a bude třeba začít s nimi šetřit.