Jak experimentovat sám na sobě
Toto pásmo má vlastnosti podobné viditelnému světlu. Podle rozšířených laických představ by měly infračervené filtry v našich digitálních fotoaparátech takovéto infračervené světlo odfiltrovat. Protože infračervené světlo je v normálních podmínkách všudypřítomné a senzory digitálních fotoaparátů jsou na IR záření citlivé, bývá skutečně před senzorem předřazen IR filtr. Jenže většina filtrů ve fotoaparátech značnou část NIR propouští a na fotografii pak vidíme směs viditelného a infračerveného obrazu. Na stránkách výrobců a prodejců digitálních fotoaparátů také najdeme jednoduchý test, kde se říká: „Zda je váš digitální fotoaparát na IR záření citlivý, zjistíte poměrně jednoduše pomocí dálkového ovladače k televizoru. Pokud je fotoaparát na IR citlivý, bude po vyfocení diody ovladače při zmáčknutém tlačítku tato dioda na snímku svítit.“
Infračervené filtry jsou používány nejčastěji spolu se speciálními infračervenými filmy, neboť infračervený film je citlivý nejen na ultrafialové záření, ale též i na kratší vlnové délky z viditelného spektra. Takže je nutné odfiltrovat všechno optické záření kromě infračerveného. Speciální IR filtr pak propouští pouze infračervené světlo, nejčastěji o vlnové délce nad 720 nm. Těchto filtrů se využívá v kriminalistice, lékařské fotografii, při zjišťování rozložení a stavu vegetace, kde slouží ke změně barevného podání a kontrastu snímku. Speciální IR filtr však prodlužuje dobu expozice a vzhledem k tomu, že fotoaparáty používají zabudovaný filtr, který naopak část infračerveného světla nepropouští, při použití speciálního IR filtru je třeba počítat s výrazným prodloužením expozice a nutností použití stativu.
Sám sobě, jako pokusné osobě, tedy experimentátor může nasadit uzavřené brýle, namísto skel osazené infračervenými filtry, které propouští pouze infračervené světlo o vlnové délce nad 720 nm (např. japonský filtr Digital King IR 77 mm). Tyto speciální NIR filtry by měly odfiltrovat všechno optické záření kromě záření infračerveného. Nutno podotknout, že svářecí brýle, o kterých by zde mohl laik uvažovat, v tomto experimentu nepřicházejí v úvahu. Svářecí brýle pro svařování plynem, tvrdé pájení či řezání s polykarbonátovým zorníkem chrání před popálením rohovky při svařování, když pohlcují 99,5% veškerého infračerveného záření. U obloukového svařovaní se užívá svářecí kukla, svářečův zrak chránící před ultrafialovým a infračerveným zářením, které se vyskytuje ve všech typech obloukového svařování. Svářecí brýle ani svářecí kukla se tak pro daný experiment nehodí, neboť jde o jinou filtraci elektromagnetického záření.
Experimentátor přejde pak do volného prostoru za běžného denního světla. Jestliže ve volném prostoru s upravenými brýlemi za plného denního světla uvidí, byť třeba jen částečně, okolní svět (zde nezáleží na barvách ani na jasu), pak prostřednictvím receptorů v oku zřejmě vnímá infračervené záření (NIR), dosud označované za neviditelné. Pokud s nasazenými brýlemi okolní svět nevidí, tedy nevidí zhola nic, nemůžeme hned prohlašovat, že NIR světlo nevnímá. Zde by totiž mělo docházet po tom, co byly odfiltrovány kratší vlnové délky z viditelného spektra, k situaci podobné našemu skotopickému vidění, tedy vidění za tmy.
Na hlubokou tmu se musí oko člověka nejprve adaptovat. Základem adaptace oka na tmu není jen tzv. zornicový reflex, tedy rozšiřování zornice, jež umožňuje zvýšit množství světla vstupujícího do oka. Adaptační mechanismus využívá také možnosti měnit plochu sítnice, ze které podráždění směřuje k jednomu neuronu. Čím je intenzita vnímaných světelných podnětů menší, tím je konvergenční plocha větší. Ve tmě také roste koncentrace molekul na světlo citlivého zrakového pigmentu a tím stoupá pravděpodobnost interference do oka dopadajícího světla s jeho molekulami. Zároveň se zde uplatňuje i časová akumulace, kdy malý či podprahový stimul, pokud je dostatečně dlouhý, může být i přes jeho velmi malou intenzitu zrakovým systémem detekován. Obecně platí, že adaptace na tmu je pomalejší než adaptace na světlo. Celá adaptace lidského zraku na hlubokou tmu, podobně jako je tomu u některých zvířat, tak trvá poměrně dlouhou dobu, v průměru 30-60 minut. A pokud ani po šedesáti minutách adaptace zraku na změněné světelné podmínky, charakterizované použitými IR filtry, coby pokusné osoby s nasazenými brýlemi okolní svět vůbec nevidíme, můžeme směle prohlásit, že infračervené světlo nevnímáme. Tedy že je pro nás infračervené světlo o vlnové délce nad 720 nm skutečně neviditelné. Jenže... Vždy se najde při všelijakých experimentech nějaké to jenže.
Ale nebudu čtenáře napínat, japonský filtr Digital King IR 77 mm jsem si koupil. Když jsem ho vytahoval z pouzdra, lekl jsem se, protože vypadal jako černý, absolutně neprůhledný. Ovšem jak jsem si jej nainstaloval před oko a zadíval se jím na krajinu venku za oknem, hned jsem celou krajinu uviděl. Sice mizerně, ale viděl jsem ji. Že mizerně, to ještě nic neznamená, neboť čím déle si bude nějaká pokusná osoba na vidění přes takovéto filtry zvykat, tím lépe nakonec okolní svět (i když přece jenom nedokonale) uvidí. Ale každopádně nám tu něco zjevně nehraje. Buď nám Japonci lžou, a jejich IR filtry denní světlo neodfiltrují. Nebo infračervené světlo, vesměs označované za neviditelné, je pro nás ve skutečnosti viditelné, a tedy stávající, obecně uznávané poučky o NIR záření neplatí. Já osobně, po všech možných konzultacích se všelijakými odborníky, se ale nakonec kloním k jiné variantě.
Každý člověk je přece jen trochu jiný a tedy i plynule klesající citlivost oka na vlnové délky světla je u každého z nás trochu jiná. Navíc vždy záleží na podmínkách pozorování. A tak na určitých frekvencích (délkách vln), kde se pro nás viditelné světlo s NIR prolínají, tyto nelze od sebe odlišit. Obě (údajně různá) záření jsou ve své fyzikální podstatě stejným elektromagnetickým vlněním, v určitých sporných a diskutovaných případech dokonce na stejných frekvencích a shodných vlnových délkách. Tak proč bychom měli NIR od viditelného světla striktně odlišovat? Protože se obecně soudí, že NIR není světlo, ale teplo? Je pravda, že infračervené záření zahřívá povrchy těles, avšak to není jeho výsadou. Ve skutečnosti povrch těles zahřívá, a to nám potvrdí nakonec každý fyzik, absorpce veškerého elektromagnetického záření. Vzhledem k jeho fyzikální podstatě nelze o infračerveném záření tvrdit, že představuje jenom teplo, zrovna tak jako nelze tvrdit, že představuje pouze světlo. A pokud jde pak o měření, jsou naše zobrazovací či měřící zařízení nastavena buď na tu či onu podobu infračerveného záření. Je to jako s vlastním měřením jednotlivých fotonů. Na jednom měření se nám jeví foton jako korpuskule, na jiném měření jako kilometr dlouhá vlna.
Jinak řečeno, zvykněme si na fakt, že určování subjektivních přídomků „neviditelné“ a „viditelné“ u elektromagnetického vlnění, obecně označovaného za blízké infračervené, nějakým striktně daným, jednoznačným pravidlem, které se opírá o některý fyzikální zákon, vyjádřený matematickými vzorci, prostě neexistuje. Například podle poslední evropské Směrnice z roku 2006, hovořící o zdravotních a bezpečnostních požadavcích týkajících se rizik spojených s optickým zářením z umělých zdrojů, nejde u vlnové délky 720 nm (na rozdíl od názorů některých výrobců či prodejců IR filtrů) o infračervené záření, ale o optické viditelné záření. V novějších definicích se nejčastěji za infračervené záření označuje elektromagnetické záření vlnových délek 800 nm až 0,5 mm. Ve skutečnosti se hranice viditelného světla, určená jeho vlnovou délkou, směrem k delším vlnám za posledních cca 50 let posunula a v souvislosti s novými objevy biologů a zoologů se bude dále posouvat.
Samozřejmě vyvolává tato situace další otázky. Ale tak už to na cestách za poznáním bývá. Co vypadá jednoduše, často jednoduché není a co vypadá jako jednoznačné, obyčejně zase až tak jednoznačné nebývá. To platí i pro vnímání či percepci rodu z čeledi Hominidae, kam patří člověk moudrý, tedy Homo sapiens. Neboť jak zakladatelé moderní vědy říkávali, člověk není stroj a lidské oko není camera obscura.
Karel Wágner
Vítejte ve zfalšované realitě !
Video na internetu nemusí vždy zobrazovat realitu. Zrovna tak každá písnička, kterou uslyšíte, nemusí pocházet od některého skladatele. A dokonce ji ani nemusí interpretovat skutečná zpěvačka či nějaký zpěvák.
Karel Wágner
Záhady z České televize
Povinnost platit televizní poplatek mají u nás všechny domácnosti i firmy vlastnící televizní přijímač.
Karel Wágner
Sabotáž výroby elektromobilů
V úterý 5. března ráno žhářský útok na stožár s elektrickým vedením ochromil továrnu automobilky Tesla v Grünheide.
Karel Wágner
Jak předcházet jaderné havárii
„Pouze budoucnost může rozhodnout, zda jsme vybrali právě tu jedinou správnou cestu a nalezli to nejlepší řešení našich problémů.“ Albert Einstein.
Karel Wágner
Jak chudí platí na bohaté
Zelená dohoda pro Evropu, jinak též Green Deal, jako soubor politických iniciativ, má podporovat přeměnu EU na spravedlivou a prosperující společnost.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...