Hořící zásuvky ze Strašic v literatuře faktu

Je zaslepenost odsuzovat to, co neznáš (Temeritas est damnare, quod nescias).Lucius Annaeus Seneca (4 př.n.l. - 65 n.l.)  

V roce 2009, kdy propukl mediální humbuk kolem proslavených hořících zásu­vek ze Strašic, jsem se vrátil ke psaní a založil si na serveru iDNES tento blog, abych zde postupně publikoval články, zabývající se především tím, co je obecně označováno za anomální jevy, které bývá ob­tížné vy­světlit v rámci současných, nám známých teorií. Z několika těchto článků vznikla i rychle vydaná knížečka Reichenbachovo světlo (Československý spisovatel, Praha 2011), abych se na­konec pustil do publikace s širším záběrem Poltergeist existuje! (Československý spisovatel 2011), který byl, jako nevýdělečný projekt, uveden do distribuce sítě Levných knih 10. října tohoto roku. V této publikaci se pak jedna z nejdelších kapitol věnuje strašickému „elektropoltergeistovi“.    

V případě vydávaných publikací jsem zvolil cestu literatury faktu a snažím se nejširší čtenářské obci zprostředkovat daná témata z pohledu vědeckých (někdy i nejnovějších) poznatků. Zde je však potřeba se především vracet do historie a upozorňovat na některé „pozapomenuté“ poznatky předchozích generací. Neboť každý nepředpojatý badatel, zajímající se o dosud neobjasněné jevy, který si dá tu práci a vy­hledá v Klementinu staré, původní publikace (ovšem prostudovat spolu s podstatnými informacemi i horu balastu představuje studium nikoli v řádu několika měsíců, ale ně­kolika let), ve kterých se o historických faktech hovoří, pak nutně dojde k závěru, že se skutečná historická fakta neshodují s tím, co veřejnosti prezentují současní "znalci" dané problematiky. Ta­kové bádání může být spojeno s údivem nad tím, jak dlouho a jak hojně vědci vyvozují různá po­naučení z chyb a omylů, které pak přesto s neúprosnou vytrvalostí akademická obec dál opakuje. Pozorný čtenář namítne, proč že se tedy skutečná, historická fakta neobjeví v některém odborném periodiku? Inu, je obtížné prezento­vat výsledky bádání, které se ideově rozcházejí s míněním re­dakční rady toho kterého periodika. Určitá fakta je snadnější vypustit či přehodnotit, než obhájit. A tak se tu stále jen vrší uznávané studie, ve kterých dochází ke hromadění systematicky zkresle­ných informací, jež jsou pak dále deformovány proce­sem jejich zveřejňování.

Více zde:

 http://karelwagner.blog.idnes.cz/c/215035/NOVA-PUBLIKACE-POLTERGEIST-EXISTUJE.html

S dostatečným časovým odstupem je možné i o kauze „hořících zásuvek“ ze Strašic již pojednat z hlediska historických faktů a pro poučení se nad fakty zamyslet. Nutno zde znovu podotknout, že RNDr. Martin Lang, jako koordinátor strašické komise, zajistil ge­ologická měření firmy Pudis, a.s., která svoje měření cizího proudového pole (bludných proudů) v okolí domku rodiny Mračkových provedla zdarma a zprávu s výsledky měření zveřejnila na webu strašického muzea (Zpráva o ge­oelektrických měřeních a orientačním seismickém měření). Všechny ostatní firmy či instituce, které ve strašickém domku Mračkových či jeho okolí měřily, žádné výsledky svých měření obci Strašice neposkytly. Žádnou závěrečnou zprávu, přes opakované žádosti, koordinátor strašické vyšetřovací komise neobdržel. Tedy jak se u nás říká - vyšetřování skončilo, zapomeňte! Ovšem takovéto ře­šení nejenže nepomůže úplnému objasnění zde se vyskytujících anomálních elektrických jevů, ale ani nezabrání jejich v budoucnu se jinde opakujícímu výskytu. Proto jsem také nakonec sesbíral a v publikaci zveřejnil všechna mně dostupná fakta, která mohou představovat jedno z vodítek při interpretaci dalšího výskytu anomálních elektrických jevů, adekvátních strašické kauze, a to z po­hledu specialistů v oblasti rozvod­ných sítí, odborníků na bludné proudy a elektroenergetiku.  

A pokud jde pak o články na tomto blogu, ve kterých se problematice anomálních jevů věnuji, jsou tyto již ar­chivovány Národní knihovnou ČR. Jejich obsah zůstane uchován i pokud bude v budoucnu činnost stránek ukončena. Záznam o stránkách se stává součástí katalogu Národní knihovny a bude zařa­zen do České národní bibliografie. Je to pochopitelně pro mne velká čest, ale další články by měly být propracovanější a do budoucna  jich bude zřejmě méně.