Představa o nepochopitelných formách lidského vnímání je sice prastará, ale intenzivněji se o ně začaly zajímat až některé učené společnosti na konci 19. století. V Americe byl pak ve třicátých letech 20. století přírodovědec Jos
Snad vůbec nejznámějším badatelem na poli ESP se v Čechách stal parapsychology vzpomínaný Břetislav Kafka (14.5.1891-27.8.1967), známý hypnotizér (původní profesí sochař) z Červeného Kostelce, autor populární publikace Nové základy experimentální psychologie. Kafka ve své době zaznamenal případy kdy lidé, uvedení do hypnotického transu, pozorovali a také přesně popisovali své okolí se zavřenýma (či zavázanýma) očima, tedy bez možnosti zrakových vjemů. S podobným fenoménem se však můžete setkat i v publikacích jiných hypnologů a psychologů, po celém světě najdete i případy dětí, které vidí svým "vnitřním zrakem" i když jsou prokazatelně nevidomé, tedy slepé. Psychology a fyziology byly mnohdy vyšetřovány i osoby, které po zakrytí očí "vidí" zdánlivě nosem, čelem, bradou a podobně. A tak existenci takovýchto záhadných forem vnímání člověka (středněproudé vědě neznámého a dosud tedy neobjasněného), zařazovaného parapsychology do kategorie ESP, by nebylo moudré popírat.
Popravdě řečeno, oficiální (středněproudá) věda ani nemohla parapsychologickou "extrasenzorickou percepci" akceptovat, neboť sám parapsychologický termín "mimosmyslové vnímání" či "ESP" obsahuje v sobě zásadní logický rozpor. Pokud považujeme výše uvedené příklady neobjasněného lidského vnímání za prokázané, nemůžeme o nich hovořit jako o extrasenzorické percepci (mimosmyslovém vnímání), neboť vnímáme pouze to, o čem nás informují naše senzory a tedy smysly. Ty nás informují o tom, co se děje mimo nás (distanční analyzátory), co se děje v bezprostřední blízkosti našeho těla (kontaktní analyzátory) a co se děje v našem organizmu (analyzátory interních podnětů). Vnímání coby dynamický psychický proces pak vychází z prvků čití - čímž rozumíme činnost analyzátorů. Výsledný efekt činnosti jednotlivého analyzátoru se nazývá počitek. Každý nám známý analyzátor se skládá z receptoru, dostředivého nervu a mozkového centra (jádra analyzátoru), ve kterém vzniká vlastní počitek a ze kterého se zároveň řídí činnost příslušného analyzátoru. Člověk se ovšem neorientuje v prostředí jenom na základě jednotlivých počitků, tedy odrážených jednotlivých vlastností předmětů a jevů, nýbrž součinností analyzátorů při odrážení vnějšího světa. I když se například vnímání pohybu uskutečňuje zrakem, vnímá člověk pohyb také sluchem, ovšem pohyb sluchem vnímáme pouze tehdy, jestliže dosáhne určité rychlosti a pokud nepřekročí její určitou hranici. A i když nemá člověk zvláštní orgán pro vnímáni času, přece čas vnímá prostřednictvím receptorů: vnímání času je totiž vnímáním různých cyklických změn, které probíhají v okolní přírodě a v našem organizmu.
Tradiční představa pěti smyslů (zraku, sluchu, hmatu, chuti a čichu) se neustále rozšiřuje, přičemž všechny schopnosti člověka uvědomit si předmět nebo jev, který působí na smyslový orgán, nejsou zdaleka ještě probádány. Mnohé nám dnes například napovídají poznatky o vnímání magnetického pole Země živočichy. Každý zájemce o tuto problematiku má k dispozici stovky článků o prokázané magnetorecepci hmyzu, ptáků i savců, zveřejněných v odborných, či renomovaných vědeckých časopisech od konce 60. let minulého století až po žhavou současnost, přičemž již také působí v České republice dvě laboratoře, které se magnetorepcí systematicky zabývají. Je proto pochopitelné, že se zoologové začínají vážně zajímat i o magnetický smysl člověka, v minulosti již uvažovaný některými psychology. Navíc se při studiu mozku ukazuje, že některé procesy v lidském mozku nelze prostorově lokalizovat, neboť se na nich podílí více oblastí, což připomíná určitou formu hologramu.
V této souvislosti se laikům zdají být obzvláště zajímavé poznatky doktora Vjačeslava Michajloviče Bronnikova, který údajně vypracoval vlastní metodu výuky "přímého vidění", známého z některých praktik duchovních cvičení (spojených s čínskou či indickou filozofií) jako tzv. "vnitřní zrak". Přímé vidění totiž podle Bronnikova dává lidem možnost orientovat se v prostoru bez pomoci očí, tedy vidět ve tmě, přičemž jsou schopni svým vnitřním zrakem zvětšovat mikroobjekty a vzdálené objekty přibližovat, podobně jako třeba legendární mistři bojových umění. Se zavřenýma či zakrytýma očima mohou tito lidé údajně číst noviny a knihy, nebo malovat, orientovat se v neznámém prostoru, jezdit na kole či kolečkových bruslích, hrát stolní hry, kulečník a podobně. Takovémuto přímému vidění se podle Bronnikova mohou naučit i lidé nevidomí (slepci) a získat tak náhradu za ztracený zrak. Pobočky centra výuky metody V. M. Bronnikova, nazvaného Akademie rozvoje člověka, se dnes nacházejí ve více jak šedesáti městech někdejšího Sovětského svazu, ale i v zámoří. Bronnikovo tzv. přímé vidění (The phenomenon of “vision with closed eyes”) by tedy mělo představovat fenomén, který by v minulém století parapsychologové nadevši pochybnost zařadili do kategorie extrasenzorické percepce. Namísto parapsychologů se jím kupodivu začalo zabývat několik zástupců vědecké obce v Rusku i Americe, kam Bronnikovu metodu po návštěvě Kyjeva v roce 1995 měla přivézt manželka bývalého prezidenta Clintona, dnešní americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
Jak při laboratorních testech zjistil neuropsycholog G. V. Taratynov, v průběhu "přímého vidění" mozek trénovaných osob vykazoval až 80 % aktivitu, přičemž běžná aktivita lidského mozku dosahuje 5-7 %. Záhadným "vnitřním", či "alternativním" viděním Bronnikovy metody se také zabývala v Institutu výzkumu mozku neurofyzioložka N. P. Bechtěreva. Výzkumem tohoto fenoménu se má zabývat i ruský fyzik profesor Jurij P. Pytěv, který se pokouší (zatím bez úspěchu) principy záhadného "přímého" či "alternativního" vidění v exaktní interpretaci skloubit s elektromagnetickými jevy, neboť náš klasický zrak z hlediska fyziky představuje vnímání světla - tedy elektromagnetického vlnění. Světlo různých frekvencí (různé vlnové délky) totiž vyvolává u člověka zrakový vjem, který charakterizujeme jako barvu světla. Barva světla pak závisí na frekvenci světla. Frekvence světla charakterizuje zdroj, kterým je světlo vysíláno a největší frekvenci (t.j nejkratší vlnové délce) odpovídá barva fialová a nejmenší frekvenci (t.j. nejdelší vlnové délce) barva červená. Mezi nimi je řada dalších barev, které tvoří spektrum viditelného světla.
Dosud řádně neprokázaný fenomén “vision with closed eyes” by tak mohl představovat výzvu i pro českou vědeckou obec, do které vkládá naděje řada nevidomých spoluobčanů. Neboť dnes, na samém počátku 21. století, bychom údajně měli stát díky Bronnikovi na prahu nových poznatků o našem vnímání okolního světa i dosud nám skrytých schopností a možností lidského organizmu.
Na závěr si dovolím citovat prohlášení jedné z předních ruských kapacit: ,,Potvrzuji, že lidé, ovládající metodu V. M. Bronnikova, jsou schopni číst neznámé texty se zakrytýma očima. Dokáží realizovat celou řadu různých složitých činností a úkolů, aniž by k těmto úkonům použili zrak. Výsledky pozorování ukázaly, že lidé, kteří ovládají tuto techniku, nemusí mít žádné zvláštní schopnosti. Především jsem viděla různé techniky učení, které směřují k tomu, aby se maximálně využily všechny schopnosti a možnosti organizmu. Použití alternativního vidění se dá v plné míře využít u slepých lidí. Výzkum potvrzuje celkovou prospěšnost pro rozvoj lidského mozku." N. P. Bechtěreva, akademik Ruské akademie věd a Ruské akademie lékařských věd, laureát státních vyznamenání, dopisující člen Rakouské a Finské akademie věd, Americké lékařské asociace a Americké psychiatrické asociace.
Doporučuji shlédnout dokumentární video:
http://www.youtube.com/watch?v=rPMMlmLxvw0&feature=player_embedded
HUMAN PHYSIOLOGY Vol. 28 No. 1 2002:
http://www.focusto.nl/UserFiles/File/Bekhtereva.pdf
Bio-electrographic Correlates of the Direct Vision Phenomenon:
http://www.focusto.com/UserFiles/File/Direct%20vision%20article%20GDV%20EN.pdf
U.S. National Library of Medicine:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16296923
Podrobnější Bronnikovy informace:
http://bronnikovmethod.com/
