Covid-19 bez lockdownu

Všechny obávané varianty koronaviru, když si zdravotníci mysleli, že to nejhorší je už za námi, vznikaly jinde ve světě.

A nakonec dorazily i k nám. Tak i řada Rytířů českého lékařského stavu zpozorněla, když se v březnu objevily zprávy o XBB subvariantě SARS-CoV-2. Přesněji řečeno, nejnovější omikronová subvarianta, oficiálně označovaná XBB.1.16, byla poprvé detekována v lednu letošního roku ze vzorku z Bombaje.Tato mutace koronaviru, pro kterou se vžil název Arcturus, se začala šířit Indií a Spojenými státy. Přičemž se ukázalo, že má reprodukční číslo vyšší než předchozí varianty, což naznačuje, že se v průběhu příštích měsíců rozšíří prakticky po celém světě. Neboť koronavirus, stejně jako jiné patogeny, hranice nezná. A navzdory tomu, že podle odhadu z konce loňského roku zhruba 90 procent světové populace již má určitou hladinu protilátek vůči SARS-CoV-2 v důsledku očkování nebo prodělané nemoci covid-19, je tato nemoc stále přenášena.

Světová zdravotnická organizace (WHO) klasifikovala Arcturus jako sledovanou variantu s mutacemi na spike proteinu, které vedou k vyšší infekčnosti. Z hlediska citlivosti na séra pak neutralizační testy prokázaly, že Arcturus je vysoce rezistentní (odolný) vůči sérům jedinců dříve infikovaných stávající variantou Omicron BA.2/BA.5 a je rovněž vysoce rezistentní ke všem šesti klinicky dostupným monoklonálním protilátkám proti SARS-CoV-2. Jinak řečeno, má tak předpoklady pro to, aby mohl u nás způsobit epidemii. Což ještě neznamená, že musí přinést další velkou vlnu hospitalizací a úmrtí, ačkoli starší jedinci a lidé se zdravotními problémy budou zranitelnější.

Monitorovaná subvarianta XBB.1.16, nazývaná Arcturus (což v klasické  řečtině značí „strážce medvěda“), aby se odlišila od matoucího počtu jiných verzí omikronů, se kromě domovské Indie a USA na jaře nejvíce šířila v Kanadě a Singapuru. V evropských zemích výskyt hlásila Velká Británie, kde měl Arcturus způsobit hned několik úmrtí, dále pak Francie, Rakousko a Německo. U nás se molekulárních PCR testů provádí méně, což vyvolává spekulace, zda třeba kvůli tomu jsme údaje o šíření subvarianty Arcturus na jaře nevykazovali, přestože v té době Indie hlásila zvýšený počet úmrtí a několik svazových států tam znovu zavedlo povinné nošení roušek a nakupovalo další vakcíny.

Poznatky z léčby onemocnění způsobeného subvariantou Arcturus nám chybí. A tak se u nás hovoří hlavně o tom, že za mimořádný klinický projev lze považovat svědivý zánět spojivek (především) u dětí, jehož nejčastějšími příznaky jsou červené oči a výtok nebo krusta na očních víčkách, což může v dětských kolektivech usnadnit přenos infekce. Ovšem i naši odborníci již zdůrazňují fakt, že Arcturus je rezistentní vůči všem dostupným léčebným monoklonálním protilátkám vyjma preparátu Sotrovimab, kde ale první výsledky  naznačily sníženou účinnost (dle informace Division of Systems Virology, Institute of Medical Science, University of Tokyo, Japan).

Maria Van Kerkhove, technická vedoucí Světové zdravotnické organizace (WHO) pro covid, na tiskové konferenci 29. března  uvedla, že Arcturus má „jednu další mutaci ve spike proteinu, která v laboratorních studiích ukazuje zvýšenou infekčnost a také potenciální zvýšenou patogenitu“. I když pak 5. června WHO oznamovala, že nebyly hlášeny žádné změny v závažnosti onemocnění. Ale nakolik přesně pro nás blížící se nová vlna covidu-19, způsobená subvariantou Arcturus, bude problematickou, to se žádný z vědeckých týmů, znalý dané problematiky, dosud neodvážil odhadnout. Co je však důležitější, i v případě nové subvarianty budou dle našich odborníků nabízet vakcíny dobrou ochranu proti závažným formám propuknuvšího onemocnění.

Je pravda, že k 17. dubnu  bylo ve Spojeném království sekvenováno 105 případů Arcturus a z toho 5 Britů s pozitivním testem na tuto subvariantu zemřelo. Profesor Adam Finn z University of Bristol, který je také poradcem vládního Smíšeného výboru pro očkování, listu The Independent k tomu řekl: „Úmrtí, která vidíme, jsou téměř všechna u starších lidí a samozřejmě jsou způsobena tím, co v tuto chvíli koluje." Podle něj však u subvarianty Arcturus „neexistuje jasný důkaz, že jde o nebezpečnější variantu, pokud jde o úmrtnost nebo míru hospitalizace, než u předchozích a aktuálně obíhajících podvariant.“ Stejného názoru byla zřejmě i Světová zdravotnická organizace (WHO), když 5. května 2023 vydala prohlášení, že covid-19 už nepředstavuje stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC).

Mezi šířené nakažlivé nemoci u nás covid-19 už nepatří, neboť na začátku dubna vypuštění covidu z jejich seznamu schválila vláda (šíření nakažlivé lidské nemoci je trestným činem, za který trestní zákoník v základní sazbě ukládá šest měsíců až tři roky vězení). Také povinná sedmidenní izolace kvůli covidu u nás skončila po velikonočních svátcích, jak nám to oznámil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek po tom, co vláda vyřadila zaviněné šíření této nemoci z kategorie trestných činů.

I když jedno lidové přísloví říká, že „spěchat se má jen při chytání blech“, naše vláda s těmito nařízeními ohledně covid-19 spěchala, jako by ani netušila, že se Arcturus v dubnu už rozšířil do 32 zemí. A to Ministerstvo zdravotnictví i Státní zdravotní ústav v souvislosti s aktuálním výskytem koronaviru údajně „systematicky monitorují situaci a jsou v úzkém spojení jak s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), tak i s experty Světové zdravotnické organizace (WHO)“. Ovšem nejspíše právě proto se s těmito změnami u nás spěchalo.

„Vracíme se do normálního stavu, kdy míru individuálního rizika u pacientů této stále vážné infekční nemoci posoudí buď praktický lékař sám, nebo ve spolupráci s odborníky krajské hygieny,“ vysvětloval novou koncepci pro covid-19 na tiskové konferenci ministr Vlastimil Válek. „Podle závažnosti praktický lékař může a nemusí izolaci nařídit. Jak dlouho ji nařídí, je na něm. Tak, jako je to u jakékoliv jiné infekční nemoci.“ Z čehož ovšem logicky vyplývá, že v souvislosti s další případnou epidemií covidu už nebude vládou zakazován, respektive omezen volný pohyb osob, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy. Tedy se vyhneme opatření, označovanému anglickým výrazem lockdown.

Přičemž však ministr Válek zdůraznil, že covid-19, přes všechna jeho dosavadní zesměšňování „chřipečkáři“, stále je extrémně nebezpečnou smrtelnou chorobou: „Stále umírají pacienti a stále se covid šíří,“ dodal k tomu. Připomněl také, že i u nás se odborníci zabývají takzvaným dlouhým covidem a komplikacemi, které pacientům prodělání nemoci způsobilo. Ovšem schopnost omikronu vyhýbat se imunitě nezdůraznil, i když ve srovnání s jinými variantami SARS-CoV-2 je omikron nejvíce mutovaný. Omikron je nakažlivější než mutace alfa, která u nás na jaře 2021 způsobila mnoho úmrtí a nemocnicím kvůli ní docházela lůžka, nebo mutace delta, která se rozšířila později a vyznačovala se vyšší nakažlivostí. Nově se šířící Arcturus je pak považován za dosud nejnakažlivější subvariantu omikronu, kdy jeho zvýšená přenosnost je způsobena schopností obejít imunitu navozenou očkováním nebo proděláním infekce (immunity escape). Inu, člověk míní, příroda mění, jak se u nás říká.

A tak nám chystá další vlnu covidu, způsobenou subvariantou XBB.1.16, pojmenovanou po nejjasnější hvězdě souhvězdí Pastýře a třetí nejjasnější hvězdě noční oblohy. Ale i když covid u nás mezi šířené nakažlivé nemoci úředně už nepatří, nezbývá než doufat, že z našich daní placení úředníci Ministerstva zdravotnictví se konečně probudí a vezmou si příklad ze zahraničních výzkumů s léčbou podávanou v domácím prostředí při raném stádiu covidu. Neboť pokud většina infekcí v případě nové vlny nebude probíhat tzv. asymptomaticky (bezpří­znakově), můžeme si po tom, co doma ulehneme se subvariantou Arcturus, jen tradičními prostředky ulevit od horečky a bolestí hlavy, což ovšem není vlastní léčba dané choroby. Jinak řečeno, naše zdravotnictví v podstatě jen čeká na to, jak si organismus toho kterého pacienta s virem SARS-CoV-2 poradí, namísto toho, aby mu poskytlo možnost doma covid léčit.

A pokud snad někdo čeká, že při nástupu nové vlny covidu si po kontaktu s nakaženým člověkem v lékárně na recept vyzvedne, i kdyby si ho třeba sám platil, lék podávaný preventivně, jako profylaxi, o tom si leda tak může nechat zdát.                           

POST SCRIPTUM

Jak jsem byl upozorněn jedním z našich odborníků, antivirotikum pro léčbu onemocnění covid-19 ve formě tablet pod názvem Paxlovid, je již k dispozici (údajně všem) občanům ČR. Léčivý přípravek PAXLOVID 150MG+100MG Potahovaná tableta je perorální antivirotikum, které zastavuje množení viru SARS-CoV-2 v lidském těle. Pomáhá tím tělu překonat tuto virovou infekci a může pomoci předejít rozvoji závažné formy onemocnění covid-19. Studie potvrzují, že pokud je podán do 5 dní od prvních příznaků covid-19, jeho účinnost snížit riziko hospitalizace a úmrtí je 88 %. Tablety (2 tablety nové léčivé látky PF-07321332 (nirmatrelvir) a 1 tableta ritonaviru se užívají v odstupu 12 hodin po dobu 5 dní. Jedno balení léku obsahuje 30 tablet (20 tablet PF-07321332 a 10 tablet ritonaviru).