Rakousko, které patří ke coronavirem silněji postiženým zemím, se rozhodlo jít jihokorejskou cestou a masivně navýšit počty testovaných osob.
Denně má Rakousko teď zvládnout až 15 tisíc odběrů. „Spustíme také rychlotesty, abychom prověřili stovky tisíc lidí, jak nejrychleji to bude možné,“ prohlásil spolkový kancléř Sebastian Kurz s tím, že rozsáhlé testování považuje za klíčové k získání přehledu o skutečném rozsahu nákazy. Tedy hovoří se zde o tom, že odebrané vzorky (výtěry z nosu a hrdla) zpracují laboratoře s polymerázovou řetězovou reakcí (PCR), kde mohou zaznamenat coronaviry z výtěrů, na což pak ukazuje pozitivní test.
Ale hovoří se zde i o rychlotestech, označovaných někdy za testy imunity, které poměrně rychle (za 3-5 minut) ukážou, zda v lidském organismu, reagujícím na SARS-CoV-2, se vytvořily protilátky. Ty se však v těle člověka vytvoří s určitou prodlevou, tudíž negativní výsledek tohoto testu ještě neznamená, že člověk nebyl infikován, že není tímto virovým onemocněním nakažen. Tedy rychlotesty ukážou, zda lidé v sobě virus v sobě už nějakou dobu mají, nebo ho někdy v sobě měli. Jinak řečeno, v případě rychlotestů se zpravidla jedná o analýzu vzorku pacienta (zde krve) ke zjištění přítomnosti či nepřítomnosti protilátek, které spolupracují při krátkodobé a dlouhodobé ochraně organismu před infekcí. Jsou to imunoglobulinové proteiny třídy IgM a IgG, které představují nejčastěji vyšetřovanou skupinu proteinů.
Celý tento systém rychlého testování protilátek má však i vady na kráse. Protilátky si totiž organismus vytvoří zhruba po 7 dnech trvání nemoci Covid-19, někdy i za delší dobu. A jestliže někdo prodělá tuto nemoc v lehké formě za krátkou dobu, pak impulz pro jeho imunitní systém může být tak slabý, že si organismus protilátky ani nevytvoří a organismus si vystačí s vrozenou imunitou, tedy s interferony. Neboť u virových nákaz první souboj s virem obvykle obstarává interferonová odpověď. Pod interferony (IFN) se rozumí skupina cytokinů, které vstupují do hry u pacientů nakažených coronavirem SARS-CoV-2 krátce po nákaze, kdy se v organismu prvně aktivuje imunitní systém.
Ale proč je tak důležité testy na vir a testy na protilátky zde rozlišovat? Inu proto, že britští vědci z Oxfordu v minulých dnech vyzvali všechny státy světa, aby začaly své občany okamžitě testovat na přítomnost protilátek. I zde se tedy jedná o rychlé testy imunity, které by měly ukázat, zda lidé virus v sobě mají nebo měli, což mají dokládat imunoglobulinové proteiny třídy IgM a IgG. Pokud lidé na test pozitivní dosud byli bez vážnějších příznaků, znamenalo by to, že nemoc Covid-19 prodělávají či prodělali, aniž by jim uškodila. „Rozsáhlé testování potřebujeme proto, abychom dokázali posoudit, v jaké fázi epidemie se nyní nacházíme,“ dodává k tomu vedoucí oxfordského týmu, profesorka teoretické epidemiologie Sunetra Gupta. Ta používá matematické modely k vytváření nových hypotéz o procesech, které určují populační strukturu patogenů. A právě její tým nyní představil model šíření nemoci Covid-19 ve Velké Británii, který naznačuje, že možná až polovina obyvatel Británie nákazu již prodělala, aniž by měla vážnější příznaky. Pokud by se tento model potvrdil, znamenalo by to, že hospitalizaci potřebuje méně než každý tisící infikovaný. Z čehož by ovšem vyplývalo, že koronavirus by měl na svědomí méně úmrtí, než běžná chřipka.
Jenže drtivá většina epidemiologů je vůči modelu týmu Sunetry Gupty skeptická. A o tom, že by coronavirus měl na svědomí méně úmrtí, než běžná chřipka, odborníci silně pochybují. Vždyť nakonec v několika zemích (Itálie, Španělsko), kde je situace hektická, umírá nyní stále větší množství netestovaných lidí doma. A nikdo neví, na jakou nemoc vlastně umírali, neboť na testování lidských pozůstatků zde nejsou prostředky ani čas. A pokud jde o Spojené státy, pak odborníci na infekční nemoci odhadují, že v případě Covid-19 je dnes v USA přes sto tisíc úmrtí, přičemž nejvíce zasažen je stát New York, kde na nový coronavirus v posledních dnech zemřelo přes 1 000 osob.
Takže s jistotou můžeme zatím říci jen to, že COVID-19 je ve skutečnosti mnohem nakažlivější než byl SARS či MERS. Zároveň se však chová jako běžný respirační virus, podobně jako třeba vir chřipky, ačkoli nový coronavirus má delší inkubační dobu. Má tedy potenciál k tomu, aby se rychle šířil, celou populaci promořil a po pandemii tu žil s námi dál, jako součást široké palety respiračních virů.
Přičemž jediná cesta k tomu, jak tento virus udržet na uzdě, bude jen plošné očkování po tom, co spatří světlo světa na SARS-CoV-2 cílená vakcína.
