Objem spotřeby ropy ve světě do roku 2040 zůstane na podobných úrovních jako dnes, možná i mírně poroste s ohledem na očekávaný růst světové ekonomiky. „Elektromobilita může nahradit jen část spotřeby ropných produktů v dopravě. Těžká nákladní doprava, stejně jako námořní a letecká doprava, není pro využití baterií vhodná,“ upozornil Mariusz Wnuk, předseda představenstva Orlen Unipetrolu na konferenci Právo a energetika, pořádané Ekonomickým deníkem a Českou justicí : https://ekonomickydenik.cz/benzin-nafta-alternativ.../

Otázka je, jak je tento systém akumulace energie účinný. Ve srovnání s jinými.

Využití suchého ledu k pohonu bylo popsáno kdysi dávno v Mladém techniku (nebo podobném časopise). Prkénko ve tvaru lodičky bylo opatřenu vzadu výřezem, do něhož se vložil kousek suchého ledu. A už to po vodě frčelo.

Že to po tolika letech nikoho nenapadlo?

Pokud pan Wágner nepíše o tom, že elektromobily jsou slepá vývojová větev, tak jsou jeho články vždyť velmi poučné.

Včetně toho dnešního.

Jak správně upozornil pan Metelka, tak zde uvedena metoda využití CO2 není použitelná pro odstranění CO2 z atmosféry. Je to jen další metoda z mnoha, kdy je průmyslově CO2 využíván. V tomto případě pro akumulaci energie.

Bez co2 zahynou rostliny. Ti jej potřebují ke svému růstu. Nejvyšší koncentrace oxidu uhličitého v historii země panovaly v období kambria před cca 500 miliony lety, kdy hladiny dosahovaly 3 000 až 9 000 ppm (parts per million). Další výrazné vrcholy nastaly během devonu před 400 miliony let a v průběhu triasu. To bylo v době, kdy se na zemi rozvíjel život.

Až na to, že se bez CO2 rozhodně rostliny neocitnou.

Nápady jistě dobré, ale neřeší nic. V současnosti by to znamenalo takto odstranit nebo využít skoro 40 miliard tun CO2 ročně...

To ale nejsou nápady, které by měly řešit globální antropogenní oteplování (AGW). Ty nabádají jen k využití CO2, kterého je k dispozici nepředstavitelné množství.

Hm, tak to vypadá, že bude nutné spálit víc uhlí a ropy, aby netrpěly rostliny v okolí takových zařízení nedostatkem CO2.

Tak ono se možná začne místo pálení více zkapalňovat, metodu CTL (Coal-to-Liquids) využívá jako jednu z alternativ pro přeměnu domácích bohatých zásob uhlí na kapalná paliva řada zemí. Plně funkční CTL průmysl dnes existuje v zásadě jen ve dvou zemích: v Jihoafrické republice a v Číně. V ostatních státech se jedná spíše o pilotní projekty nebo strategické úvahy, kdy se technologie rozvíjí hlavně tam, kde je dostatek uhlí a zároveň nedostatek ropy. V Jihoafrické republice pokrývá významnou část spotřeby kapalných paliv společnost Sasol, která provozuje plně komerční, dlouhodobě zavedené velké závody. Jde o klíčový prvek energetiky Jihoafrické republiky, jenž historicky vznikal kvůli sankcím a nedostatku ropy během apartheidu a dodnes pokrývá významnou část domácí poptávky. Největším CTL komplexem je závod Secunda, klíčové centrum petrochemického průmyslu známé díky Sasol Synfuels s denní produkcí cca 160 000 barelů syntetického paliva.

CO2: Jsem rád, že jste se mne zastal.