Améby požírající mozek

Nečekaná smrt dosud zcela zdravého Tomáše ze Záhoří v minulých dnech na Slovensku vyvolala paniku.

Jedenáctiletý chlapec se začátkem června zúčastnil plaveckého výcviku na termálním koupališti Vadaš ve Štúrovu. Když se po několika dnech u dosud zdravého Tomáše objevily příznaky vážného onemocnění, byl hospitalizován v bratislavské nemocnici Národního ústavu dětských nemocí. Jak se záhy mělo ukázat, jeho bolesti hlavy, horečky a zvracení byly příznaky negleriózy, nákazy amébou Naegleria fowleri, jinak též slzovičkou zhoubnou, kdy přes obrovskou snahu lékařů se jeho stav stále zhoršoval. Až nakonec v úterý 17. června mluvčí Národního ústavu dětských nemocí Dana Kamenická oznámila: „Je nám to všem velmi líto, ale navzdory maximálnímu úsilí lékařů a všech zdravotníků Národního ústavu dětských nemocí, kteří se o dítě starali, se život chlapce nepodařilo zachránit.“ Kdy primátor Štúrova Eugen Szabó jménem celého města vyjádřil soustrast rodině a blízkým chlapce, který po nákaze amébou zemřel. Podle slov primátora má situace nejen tragický lidský rozměr, ale také vážné ekonomické důsledky pro podnikatele, kteří jsou existenčně závislí na provozu koupaliště.

Načež s ohledem na blížící se letní sezónu nejenom na Slovensku, ale i u nás, jako ozvěna této smutné události, propukala mezi dovolenkáři panika, poněvadž termální koupaliště ve Štúrově mají v oblibě i naši rekreanti. Ovšem o tom, kde přesně se chlapec ze Záhoří slzovičkou zhoubnou nakazil, se dosud jenom spekuluje. Laboratorní rozbory v osmi z deseti odebraných vzorků bazénové vody potvrdily přítomnost améb, jak o tom informovala hlavní slovenská hygienička Tatiana Červeňová s tím, že na bližší specifikaci předběžných výsledků, tedy na tom, jaké améby vzorky obsahují, se stále pracuje. Ale i když vedení uzavřeného termálního koupaliště Vadaš v pátek 20. června veřejnost informovalo, že „podle předběžných informací ÚVZ SR přítomnost parazita Naegleria fowleri v bazénech Vadaš Thermal Resort nebyla prokázána,“ pokud se ve zdejší termální vodě našly améby, je málo pravděpodobné, že by se tu vůbec žádná Naegleria fowleri nevyskytovala. A tak s koupáním ve zdejší termální vodě to bude jako s létáním. Létání je považováno za statisticky nejbezpečnější způsob hromadné dopravy, ale po každém tragickém incidentu obavy cestujících vzrostou.

Ovšem samotná neglerióza, odborně primární amébová meningoencefalitida (PAM), je vzácné onemocnění a panika tu není na místě. Lékaři sice hovoří o encefalitidě, tedy zánětu mozku, avšak amébou Naegleria fowleri způsobené záněty mozku za posledních několik desetiletí po celém světě představují sotva tak promile zánětů, způsobených virem středoevropské klíšťové encefalitidy, přenášeným klíšťaty (jen u nás je to 500–1000 případů ročně). Jinak řečeno, všichni ti, co nás straší negleriózou, zapomínají na fakt, že klíšťata mohou přenášet řadu patogenů, od virů přes bakterie a prvoky až po parazitické červy, kdy se parazitické organismy do kůže hostitele dostávají z klíštěte spolu s jeho slinami. Při kousnutí klíštětem nám vesměs hrozí nakažení klíšťovou encefalitidou a lymskou boreliózou, kdy obě tyto nemoci můžou u nás zanechávat trvalé následky. Přičemž riziko nákazy v posledních letech stoupá, neboť klíšťata jsou již aktivní během delšího období roku, navíc osidlují nové, i výše položené oblasti. A to může klíště přenášet i babeziózu, kterou způsobuje jednobuněčný prvok Babesia (česky klíštěnka), nebo anaplazmózu, způsobenou bakterií rodu Anaplasma. Proti obávané babezióze, stejně tak jako proti lymeské borelióze, bohužel, neexistuje očkování a jedinou prevencí je eliminace možnosti setkání s klíštětem a v případě přisátí klíštěte včasná diagnóza, ke které přispívá jeho laboratorní vyšetření.

Ale aby toho nebylo málo, kromě klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy, které jsou u nás nejčastější, mohou klíšťata přenášet také infekce způsobené rickettsiím příbuznými organismy jako je Anaplasma phagocytophilum, Ehrlichia chafeensis a Neoehrlichia mikurensis, které zajímají spíše veterináře, ale mohou způsobit onemocnění i u lidí. Dále jsou to bakterie Francisella tularensis a Coxiella burnetii, pro které je přenos klíšťaty jen jednou z více možností cest nákazy. Klíšťaty může být také přenášena bakterie Bartonella henselae, původce onemocnění, které se nejčastěji přenáší kočičími škrábanci. U největších klíšťat Dermacentor reticulatus (piják lužní) pak byla na našem území prokázána přítomnost rickettsií R. helvetica a R. raoultii, které mohou způsobovat onemocnění lidí a je proto nutné i s jejich výskytem počítat.

Jak o tom u nás informoval web CNN PrimaNews, americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v dubnu letošního roku před nastávající sezónou veřejnost upozorňovalo, že vodní parky s nedostatečnou údržbou mohou být příčinou vzácné nákazy amébou Naegleria fowleri, která napadá primárně mozek a onemocnění pak bývá takřka vždy smrtelné. Na riziko upozorňovalo CDC s odkazem na dřívější smrt teprve 16měsíčního chlapce v Arkansasu. Michael Alexander Pollock tam v září roku 2023 zemřel poté, co s rodinou navštívil vodní park, kde se kvůli špatné údržbě koupaliště nakazil slzovičkou zhoubnou, „mozkožravou“ amébou. Za několik dní měl již horečku, zvracel a sotva se hýbal. Lékaři ho rychle umístili na dětskou jednotku intenzivní péče, kde přes jejich veškerou snahu po devíti dnech zemřel.

Podle CDC, které spadá pod americké ministerstvo zdravotnictví „případ souvisí se stříkajícími tryskami s nedostatečně dezinfikovanou vodou, což vzbuzuje nové obavy z přenosu Naegleria fowleri,“ jak uvedla agentura ve své zprávě. A jak k tomu doplnila, smrtící améba sice nemůže přežít v řádně chlorované vodě, daří se jí však ve špatně udržovaných bazénech a brouzdalištích. Kdy podle tehdejších zpráv došlo na koupališti, které malý chlapec navštívil, k porušení několika předpisů, včetně nedodržení správné pH hodnoty vody. Přičemž na primární amébovou meningoencefalitidu v roce 2021 zemřel i tříletý chlapec z Texasu po návštěvě koupaliště v parku Dona Misenhimera v Arlingtonu, jak o tom informoval web Valley News Live.

V americké Louisianě roku 2011 zdravotnické orgány dokonce varovaly před používáním obyčejné vody pro proplachování nosu speciální konvičkou, kterou krátce předtím zpopularizovala televizní show Oprah Winfreyové, neboť po proplachování nosu tam tehdy zemřeli dva lidé. „Pro přípravu proplachovací náplně použijte destilovanou, nebo převařenou vodu,“ radil lidem Raoult Ratard, hlavní epidemiolog státu Louisiana. Ve skutečnosti u amébové meningoencefalitidy nejde jen o vodu neupravenou, ale také o málo upravenou. Jak v roce 2023 uváděl deník USA TODAY, jeden z obyvatel Floridy pak zemřel poté, co se podle státních zdravotníků nakazil amébou požírající mozek vodou z vodovodu, jak agentuře řekl Jae Williams, tiskový mluvčí floridského ministerstva zdravotnictví.

Williams tehdy uvedl, že tato osoba zemřela na mikroskopickou amébu Naegleria fowleri pravděpodobně v důsledku toho, že si vyplachovala nosní dutiny „vodou z kohoutku“. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se tak bakterie Naegleria fowleri mohla dostat nosem do mozku, kde požírá mozkovou tkáň a způsobuje infekci zvanou primární amébová meningoencefalitida (PAM). Mozkožravá améba, žijící ve sladkých vodách, označovaná za nejhoršího parazita, totiž proniká do mozku po tom, co v nose narazí na čichové buňky, kde ji přitahuje acetylcholin, účinkující jako neurotransmiter v periferní i centrální nervové soustavě. Více o možnosti nakažení a hodování améby na buňkách lidského mozku se dozvíte z tohoto videa, u kterého si každý, kdo neovládá angličtinu, může nastavit české titulky:

https://www.youtube.com/watch?v=7OPg-ksxZ4Y

Všechny takovéto případy budí zájem sdělovacích prostředků, které pak jejich zveličováním zhusta vyvolají paniku, i když primární amébová meningoencefalitida (PAM) je vpravdě vzácným onemocněním. Přičemž nejvíce případů zaznamenaly Spojené státy, což souvisí s jejich rozlohou a přísným systémem vedení záznamů a pravidelným poskytováním zpráv o těchto typech infekcí. Americké Centrum pro kontrolu nemocí (CDC) do roku 2023 evidovalo celkem 164 případů, z nichž přežili (ovšem s poškozením mozku) jen čtyři lidé.

Důležitější je však skutečnost, že parazitický prvok Naegleria fowleri z teplých vod se stoupajícími průměrnými teplotami podle odborníků začíná ohrožovat chladnější oblasti tím, jak se jeho výskyt posouvá ze subtropů na sever, přičemž počty případů nákazy podle posledních zpráv celosvětově rostou. Yun Shenová, odborná asistentka chemického a environmentálního inženýrství na Kalifornské univerzitě v Riverside uvedla, že negleriózu (PAM) považuje za „potenciální nově vznikající zdravotní hrozbu na celém světě“. Kdy vysvětluje, že vyšší teploty nejenže podporují přežívání a růst prvoků, ale že se riziko expozice při teplejším počasí zvyšuje také proto, že lidé pak častěji vyrážejí k vodě.

Shenová, která se zabývá výzkumem patogenů v pitné vodě a systémech pro opětovné využití vody, k tomu v rozhovoru pro National Geographic řekla: „Změna klimatu může způsobit rozšíření areálu výskytu této améby. Může pak přežívat i v teplejších sladkovodních nádržích v oblastech, které byly dříve považovány za příliš chladné.“ Stejného názoru je i Karen Towneová, docentka z University of Mount Union v Ohiu, podle které k těmto infekcím dosud docházelo většinou při plavání a ponořování hlavy do sladkovodních jezer, rybníků, termálních pramenů a nádrží. Dosud mezi méně časté způsoby přenosu patřila voda z teplé hadice, skluzavky na trávníku, používaných stříkacích plošin a vystavení nosní sliznice vodě ze soukromých studní, kdy začíná negleriózy znepokojivě přibývat. A jak k tomu podotýká: „Epidemiologicky se většina případů vyskytovala u zdravých dětí a mladých dospělých, kteří přišli do styku s neupravenou sladkou vodou.“

Tedy prognózy zde souvisí s globální oteplováním, které má dopad na funkci nejrůznějších ekosystémů. Řadě skeptiků se ve chvíli, kdy uslyší „globální oteplování“, zatmí před očima, ba najdou se i tací, co tvrdí, že k žádnému oteplovaní na naší planetě nedochází. Jenže globálního oteplování život na naší modré planetě, kde se střídala horká a studená období, byl už několikrát svědkem, tedy není tak nic nepřirozeného či vymyšleného na tom, že se přes všechny snahy nejrůznějších aktivistů zvrátit či zastavit změny klimatu, naše planeta otepluje. A je zřejmé, že změny počasí a klimatu způsobují výskyt infekčních onemocnění v oblastech, kde dříve nebyla, což se týká zejména nemocí přenášených komáry či klíšťaty.

I když u nás mezi laickou veřejností převládá názor, že většina zvířat a rostlin se dokáže snadno adaptovat na teplejší klima a jejich populace, natož člověka, tak změna klimatu neohrožuje, nic to nezmění na tom, že i u nás může změna klimatu způsobit rozšíření areálu výskytu améby Naegleria fowleri. A tak jako v posledních letech u nás stoupá riziko nákazy klíšťovou encefalitidou a lymskou boreliózou, bude tu stoupat i riziko nákazy amfizoickou amébou Naegleria fowleri, která vystrašila návštěvníky koupaliště na jižním Slovensku. Ale v případě „mozkožravých“ améb nebude od věci si zde zopakovat alespoň některá málo známá fakta, poněvadž opakování, jak se u nás říká, bývá matkou moudrosti.

Jak i web amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) o tom širokou veřejnost informuje, Naegleria fowleri může způsobit vzácnou, ale téměř vždy smrtelnou infekci mozku, zvanou primární amébová meningoencefalitida (PAM). Ta patří mezi nejsmrtelnější nemoci na světě a navzdory dosavadnímu úsilí o nalezení účinného léčiva průměrná úmrtnost na tuto chorobu činí 98 %, přičemž zbylá 2 % přeživších osob se potýkají s trvalými následky. Mezi časné příznaky takové infekce patří bolesti hlavy, horečka, nevolnost a zvracení, které se objevují v průměru 5 dní po vystavení nákaze, ale mohou se objevit kdykoli mezi 1 a 12 dny. Obyčejně se uvádí, že rané příznaky se zdají být podobné těm, které jsou způsobeny meningitidou přenášenou klíšťaty, ovšem jak klinické příznaky, tak i laboratorní nálezy při PAM jsou podobnější bakteriálním hnisavým meningitidám, než příznakům klíšťovky.

PAM postupuje rychle a většina lidí dle statistik zemře během 1 až 18 dnů od počátečních příznaků, které obvykle vedou ke kómatu s následnou smrtí. Tedy jak web amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí všechny nabádá, pokud jste byli v teplé sladké vodě, kde se daří amébám Naegleria fowleri a náhle se u vás objeví horečka, silné čelní bolesti hlavy a zvracení, nebo dokonce ztuhlý krk, měli byste okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Ale jak také CDC uvádí, pouhým polykáním vody obsahující Naegleria fowleri se nelze nakazit, jako se nemůžete primární amébovou meningoencefalitidou nakazit od někoho jiného, ani přenést tuto nemoc na jiné osoby.

Řada našich novinářů mate veřejnost, když z primární amébové meningoencefalitidy (PAM) viní bakterie. Ve skutečnosti je Naegleria fowleri améba, která se primárně živí bakteriemi v teplých sladkých vodách a v lidském těle se může chovat jako patogen a živit se mozkovými buňkami. Volně žijící Naegleria fowleri patří mezi amfizoické améby, patogenní pro člověka, což je druh jednobuněčných organismů, které se vyskytují kosmopolitně, zejména ve vlhkém prostředí, v zemi či bahně a ve stojatých i tekoucích sladkých vodách, převážně teplých. Drtivá většina lidí se s těmito amébami během svého života sice setká, ale neonemocní.

Což však nemění nic na tom, že u těch lidí, jejichž nosní sliznice bývají vystaveny těmto amébám, se mohou rozvinout vzácné, zato však závažné infekce. Existuje několik druhů améb (měňavek) vyskytujících se v životním prostředí, z nichž některé napadají u člověka střevní sliznici, tři z nich jsou však známé tím, že u lidí mohou způsobit život ohrožující infekce mozku. Kromě Naegleria fowleri je to ještě Acanthamoeba a Balamuthia mandrillaris. Tedy v případě infekcí, které způsobují Naegleria fowleri, Acanthamoeba spp. a Balamuthia mandrillaris, jak o tom mluví lékaři, nám v případě nákazy hrozí závažná onemocnění, postihující centrální nervovou soustavu (CNS), zpravidla s fatálními následky.

Naegleria fowleri, figurující v kauze slovenského termálního koupaliště, o kterém tu byla řeč, je původcem primární amébové meningoencefalitidy (PAM). Acanthamoeba spp. je původce amébové granulomatózní encefalitidy (GAE), ale i velmi nepříjemných zánětů rohovky pod kontaktními čočkami, kdy k nákaze rovněž často dochází ve vodě. Balamuthia mandrillaris je pak původcem závažných infekcí CNS včetně GAE. Laické veřejnosti dosud málo známá Balamuthia, která může způsobit smrtelnou infekci, žije ve vodě, půdě a prachu, přičemž byla nalezena na mnoha místech v nejrůznějších částech světa. Nakazit se jí můžeme především tehdy, když se voda nebo půda obsahující tuto amébu dostane do rány, nebo když se vyskytne v námi vdechovaném prachu. A jak k tomu podotýkají odborníci z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), v současné době nevíme, jak předcházet infekcím způsobeným touto amébou, jako dosud nevíme, proč se někteří lidé nakazí, zatímco jiní ne.

Co ale říci závěrem. Inu, améba Naegleria fowleri, jinak též slzovička zhoubná, se v Čechách, na Moravě i ve Slezsku, může v létě vyskytovat v neošetřené sladké vodě, přičemž ji už někdo možná má namnoženou na zahrádce v prohřáté hadici. Ale především se dá předpokládat, že téhle améby bude u nás přibývat. A že se hygienici na místech, kam se chodíme v létě koupat, nebudou časem zabývat jenom výskytem sinic, ale i výskytem mozkožravé Naegleria fowleri.

Přičemž přes všechna varování bude záležet na každém z nás, jak se kdo s touto situací popere, stejně jako se musí každý z nás vyrovnat s výskytem klíšťat. Tak jako vždy bude někdo zbytečně panikařit, jiný na takovou situaci nebude brát zřetel, poněvadž je to nemlich to samé, jako když jezdíme autem a nemyslíme na to, že se v něm můžeme vybourat. A jiný zas bude pátrat po možnostech prevence. Ale každý z nás má svoji vlastní, svobodnou vůli, tudíž jak se u nás říká: proti gustu žádný dišputát. Výjimkou pak jistě nebude ani názor jednoho z přispěvatelů do internetové diskuse na téma mozkožravé améby, který nedávno prohlásil: „Radši smrdět chlórem, než s negleriózou ležet v nemocnici na áru.“

Jinak řečeno, nakazit se na koupališti mozkožravou amébou můžete. Ovšem se stejnou pravděpodobností, s jakou se tu utopíte.

K nákaze mozkožravou amébou nejčastěji dochází při potápění a skákání do vody.

Foto: Necyklopedie, Skoky do vody, Ervinpospisil, Creative Commons Attribution Non-Commercial Share Alike, volné užití.

POST SCRIPTUM

Daleko častější než nákaza „mozkožravou“ amébou jsou infekční onemocnění centrální nervové soustavy (CNS) s významnou morbiditou a mortalitou, vyvolané herpetickými viry. V případě herpes simplex encefalitidy, která se objevuje i u nás, se jedná o život ohrožující onemocnění způsobené virem, který si zpravidla jako spící virus v sobě nosíme, aniž bychom o něm měli potuchy.

Herpetická nekrotizující encefalitida, představující skutečného „mozkožrouta“, je totiž způsobena virem herpes simplex HSV-1, kterým je v latentní (skryté či bezpříznakové) formě nakažena většina lidské populace. Virus se obvykle schovává v gangliu trojklanného nervu, který třemi větvemi inervuje obličej. U naprosté většiny latentně infikovaných nedochází během života k žádným závažným projevům onemocnění, ovšem relativně často vlivem nějaké imunitní „indispozice“ jako je např. stres, oslunění, či infekční onemocnění, dojde k dočasnému probuzení viru a ten vycestuje podél nervu do kůže, kde způsobí opar, obvykle na rtu (nesměšovat s pásovým oparem, který je sice způsoben podobným mechanismem reaktivace latentního viru, ale tzv. viru varicella-zoster, který při primoinfekci způsobuje plané neštovice a pak se trvale usadí v gangliích podél páteře).

Bohužel však při reaktivaci HSV-1 může dojít i k mnohem vážnější situaci, kdy virus vycestuje opačným směrem, čili do mozku, kde způsobí rozpad mozkové tkáně, neboli nekrózu. Nekrotické ložisko se obvykle vyskytuje na jedné straně mozku v postranní (temporoparietální) části hemisféry. Onemocnění postihuje obvykle osoby mladšího věku, spouštěcí mechanismus jeho vzniku však není dosud zcela jasný. Průběh bývá velmi rychlý, z plného zdraví začíná obvykle bolestí hlavy a během jednoho dne se u pacienta mohou dostavit křeče, obrny a poruchy vědomí až do hlubokého bezvědomí. Bez adekvátní léčby onemocnění končí obvykle smrtelně a u přeživších se i při správné léčbě acyklovirem často dostaví trvalé psychomotorické následky, neboť znekrotizovaná (sežraná) část mozku, která v něm způsobí skutečné díry, již nemůže být nahrazena funkční tkání, ale hojí se gliovou jizvou, která později může být příčinou epileptických záchvatů.

U nás se případů herpetické nekrotizující encefalitidy vyskytuje 20-30 každým rokem. Tedy rozhodně jsou častější než neglerióza, tedy primární amébová meningoencefalitida (PAM), která v posledních dnech laickou veřejnost tak fascinuje.

ODKAZY NA PŮVODNÍ ZDROJE

https://www.cdc.gov/naegleria/about/?CDC_AAref_Val=https://www.cdc.gov/parasites/naegleria/general.html

https://eu.usatoday.com/story/news/health/2023/03/02/florida-resident-dies-brain-eating-infection-tap-water/11381329002/

https://web.natur.cuni.cz/parasitology/vyuka/U3V/2022-U3V-PARA-02-prvoci1.pdf

https://www.nationalgeographic.cz/priroda/mozkozrava-ameba-se-siri-na-severa-pocty-nakazenych-rostou/

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-mozek-jedenactileteho-chlapce-napadl-parazit-pozirajici-mozek-zucastnil-se-plaveckeho-vycviku-ve-sturovu-40525916

https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/755976-v-bazenovych-vodach-budu-mimoriadne-odbery-na-pritomnost-ameb/

https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/epidemie-hnisavy-zanet-mozku-neglerioza.A220909_082840_zdravi_pet

https://cnn.iprima.cz/obrovska-tragedie-zemrel-teprve-16mesicni-chalpec-na-koupalisti-ho-napadli-paraziti-470786

https://cnn.iprima.cz/ve-vode-kde-se-koupal-tomasek-nasli-hygienici-ameby-zda-slo-o-smrtici-druh-neni-jasne-478194

https://www.nitrak.sk/clanky/6331/na-kupalisku-v-sturove-nasli-ameby-hygienici-zistuju-ci-ide-o-slzovickovku-ktora-usmrtila-11-rocneho-tomaska

https://cnn.iprima.cz/ve-vode-kde-se-koupal-tomasek-nasli-hygienici-ameby-zda-slo-o-smrtici-druh-neni-jasne-478194

https://www.kliste-prevence.cz/clanek/babezioza-u-cloveka-patrite-do-rizikove-skupiny-10

https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/kliste-encefalitida-ockovani-daniel-ruzek-nemoc-infekce-eu.A250609_855412_zdravi_krd

https://www.biocev.eu/cs/o-nas/tiskove-zpravy/nove-zbrane-proti-mozkozroutovi-a-tropickym-chorobam-diky-vedcum-z-biocev.364