Líbivá verze radikálních islamistů z Kavkazu, z náboženských důvodů vraždících Němcova, doznala vážných trhlin. Zaur Dadajev nejenže popírá, že by byl vrahem Borise Němcova, ale přišel s šokujícím popisem některých dosud veřejnosti neznámých událostí.
Zaura Dadajeva a Anzora Gubaševa, označované za vykonavatele vraždy Borise Němcova, včera v moskevské vazební věznici Lefortovo navštívili členové komise ONK (komise dohlíží na dodržování lidských práv v detenčních zařízeních) spolu s korespondentem deníku Moskovskij Komsomolec, kontrolovaným Jurijem Lužkovem (ruský politik, který od roku 1992 zastával funkci starosty Moskvy, 28. září 2010 byl z této funkce odvolán prezidentem Dmitrijem Medveděvem a přešel pak do opozice).
Zde nešlo o otázku viny zatčených pro vraždu Němcova, neboť o té rozhodne soud. Komisi zajímaly jen případné stížnosti obviněných ohledně porušování lidských práv. Ti sice hovořili o bití při zatýkání i po něm, když po nich speciální komando požadovalo, aby se přiznali k organizování vraždy, ale nejpřekvapivějším bylo sdělení Dadajeva, který se podle ruských sdělovacích prostředků měl přiznat k vraždě vyšetřovatelům v Moskvě. Jak se ukazuje, není tato informace pravdivá. Zaměstnanci vazební věznice Lefortovo ve chvíli, kdy se „radikální islamisté“ chtěli rozpovídat i o dalších skutečnostech, jejich výpovědi přerušili s tím, že obsah konverzace se může týkat pouze Lefortova.
To by ovšem nesměl přijít se skupinou ochránců lidských práv do vazební věznice i Andrej Babuškin, předseda Výboru pro lidská práva, jinak též známý jako člen „Prezidentské rady pro lidská práva“, kterou Vladimír Putin v říjnu 2013 pověřil vypracováním návrhu chystané amnestie, vyhlášené k 20. výročí přijetí federální ústavy Ruska na 19. prosince 2013. Ta nakonec díky Babuškinovi přinesla svobodu dosud vězněným účastníkům demonstrace z roku 2012 na moskevském Bolotném náměstí, přinesla však svobodu i nejbohatšímu Rusovi a nejznámějšímu představiteli opozice Michailu Chodorkovskému. A tak se díky Babuškinovi po delším jednání komise ochránců lidských práv dočkala povolení vyslechnout si vše, co jim budou chtít Zaur Dadajev a Anzor Gubašev sdělit.
Podle Dadajeva brutální komando, které jej přepadlo, po něm požadovalo přiznání výměnou za svobodu jeho přítele. O tom říká: „V okamžiku zadržení tam se mnou byl přítel, můj bývalý podřízený Ruslan Jusupov. Oni mi řekli, že když se přiznám, nechají ho jít. Souhlasil jsem. Myslel jsem, že bude zachráněn a já se dostanu živý do Moskvy. Jinak by se mi mohlo stát to samé, co Shavanovi.“ O tom, že Beslan Shavanov se měl „sám zabít granátem“ při zatýkání v Grozném, se Dadajev, jak říká, dozvěděl z náhodně vyslechnuté relace v rádiu. Dále pak Zaur Dadajev prohlásil: „Tak jsem si myslel, že se dostanu do Moskvy a řeknu pravdu u soudu, že nejsem vinen. Ale soudce mi nedal ani slovo.“ A nakonec Dadajev prohlašuje: „Nemám teď strach. V Lefortovu se cítím v bezpečí. Jenže kdo může dokázat moji nevinu? Mimochodem, byl se mnou ještě Matiev Ali. Mohl vše potvrdit. Kde je...?“
Zde více podrobností ve včerejším ruském originále:
http://www.mk.ru/politics/2015/03/10/zaur-dadaev-rasskazal-v-sizo-o-svoem-zaderzhanii-i-dele-nemcova.html
