Zateplíme, ušetříme, nebo ne?

ZATEPLÍME, UŠETŘÍME, nebo ne?

Před nějakou dobou jsem na tomto místě zveřejnil příspěvek, že jaksi energetické úspory jsou nesmysl. Někteří čtenáři, evidentně funkčně a numericky negramotni psali v diskusi pod mým příspěvkem, jak to, že si já, jako pravý doktor přírodních věd, neumím spočítat, že se po zateplení a výměně oken dá ušetřit na nákladech za vytápění. Někteří čtenáři odpověděli za mě, že si jako doktor přírodních věd, učitel matematiky, dokážu spočítat, že se to jaksi nevyplatí kvůli vysokým pořízovacím nákladům, reálně nenávratným. Divné, že?

Miroslav Zámečník na NOVINKACH fabuloval, že se fond Zelená úsporám osvědčil, že pomohl zaměstnanosti. Ano, budeme lepit domy polystyrenem, aby zedníci měli práci a nějací chudáci, majitelé malých stavebních firem se považovali za nějaké podnikatelské Einsteiny.

Jeden významným ekonom, bývalý politik uváděl, že by se měl restartovat Fond Zelená úsporám, že to pomůže malým místním firmám, a majitelům bytů se to vrátí na úsporách.

Tak tedy, majitelům bytů se to na úsporách nevrátí, protože to polepování polystyrenem má při 30 proc. Úspoře návratnost 70 let, najde se dost blbců, kteří neumí ani dělit a kteří jsou ochotni lepit polystyrenem a vyměňovat okna.

Uvedu příklad domu, kde jsem bydlel a byt jsem prodal a přestěhoval se do bytu po rodičích, protože jsem se nemohl dívat na ty ubohé chudáky.

Dům protopil za rok 330 tis. Kč, hodně co? No to jo. Nechali jsme si provést energetickou studii, která stála cca 18 tis.Kč, nebo-li každého majitele bytu 500 Kč. Podle energetické studie jsme měli po celkové rekonstrukci ušetřit 30 Proc. Je příznačné, že geniální autor studie počítal na několika desítkách stran výpočty, zhruba na úrovni 2. ročníku střední školy, aby došel k závěru, že ušetříme 30 proc. Tedy 100 tis. Kč za rok. Jen úplný blbec může věřit, že někdo může po několika desitkách stran přesně k údaji 30 proc. Úspor. Tomu může věřit jen ten, kdo neměl žádnou jinou matematiku, než na základní škole, kde se volí zadání, aby vyšlo řešení rovnic x=2, či x=3/2 atd., aby to žáci zvládli.

K číslu 30 proc. Geniální energetik dospěl k proto, že 30 proc. Úspora byla podmínkou energetických grantů a dotací. Tu studii jsme četli dva v domě, já a moje sousedka, paní docentka ekonomie. Nečetli ji ani členové samosprávy, neboť matematika na úrovni 2. ročníku střední školy je i pro stavebního inženýra, mého souseda a nebo zemědělského inženýra příliš složitá matematika.

Proti výměně oken a zateplení vedle mě a dalšího souseda, docenta kybernetiky, byl i kolega, soused energetik. Vysvětlovali jsme sousedům, že po výměně oken se bude muset častěji větrat, že plastová okna mají pochybnou živonost. Jedna sousedka „obchodačka z pojišťovny“ fabulovala, že jsem vždy proti všemu. Argument na úrovni běžné populace. Okna se vyměnila, tři domácnosti. Včetně mé maličkosti a mého souseda, elektroinženýra, energetika a ještě jednoho souseda si nechala původní dřevěná. Po nějaké době jsme měli schůzi v domě, nejchytřejší obchoďačka ve střední Evropě, zjistila, že po výměně oken má plesnivý byt a prohlásila „topím, větrám, mám v bytě plíseň, kde jsou energetické úspory“. V další větě prohlásila, že věří, že je třeba dům opravit. Dobrý argument, budeme se modlit.

Silou mocí se protlačila rekonstrukce, když zjistila samospráva, že přes stavební úřad to neprojde, tam jsem jim to smetl ze stolu, neboť stavební úřad dal za pravdu mým argumentům, tak se obešel stavební úřad a investice za 6,7 milionu Kč se obešla bez stavebního povolení

Znám inteligenci běžné populace, násobit a dělit je nadlidský úkol, tak to rozvedu.

V domě je 36 bytů, aby to pro prostého člověka nebylo složité, tak investice zaokrouhlíme na 7 milionů a počet bytů na 35, dělením spočítáme, že rekonstrukce stála 200 tis. Kč na jeden byt v průměru. Když jsem učitelce hudby říkal, bude Vás to stát 200 tis. Kč, tak to nedokázala pochopit.

Členové samosprávy se chlubili „úvěrem zdarma“. Když jsem se ptal, co to jaksi je, tak to „ekonomka samosprávy“ nedokázala vysvětlit. Nakonec se zjistilo, že „vybojovali“ dotaci ve výši 10 proc. Z výše úvěru.

Rekonstrukce se provedla a pak se zjistilo, že není na zaplacení, neboť si firma naúčtovala vícenáklady. Hlasovalo se o mimořádném příspěvku do fondu oprav a ukázalo se, že kolegové zateplovači nedají za svoji domácnost dohromady 5 tis. Kč, neboť si s holou prdelí zrekonstruovali byt a platí hypotéku.

Blíží se konec příběhu. V únoru přišlo vyúčtování. Dostal jsem jej, neboť jsem ještě loni jeden měsíc v domě bydlel. Ušetřilo se za rok 70 tis. Kč, tedy návratnost investice je 100 let.

Zateplete si, prosím, dům. Za sto let se Vám investice vrátí.

Kdybyste si ale koupili za 10 tisíc korun akcie ČEZu, když stály 80 kč, tak se po nějaké době daly prodat po 1400 korunách, tedy za šestnácti násobek. To jsem učinil kupodivu já.

Když se řešila rekonstrukce domu, tak jsem si pozval kamarády, stavebního inženýra architekta a ti mi potvrdili, že fasáda je v dobrém stavu. A kolega stavební inženýr mi potvrdil, že za deset let se projeví, jak to ti zhotoitelé šidili, nedodržovali technologické postupy, jestli prší nebo ne, jaká je teplota. Kde bude stavební firma za deset let, ta už dávno nebude existovat.

Prostý člověk si jaksi nespočítá, že někteří úspěšní podnikatelé učiní a nalžou cokoliv, aby získali zakázku.

V předchozím příspěvku na stejné téma, před několika lety, jsem uváděl i odbornou literaturu na toto téma. Nezapomeňte si zteplit i záchodovou mísu.

RNDr. Karel Vašíček, stále pravý doktor přírodních věd.