Pickover, C. A.: Matematická kniha. Od Pythagora po 57. dimenzi: 25

Autorem knihy je známý americký matematik, autor řady knih o matematice. Seznam jeho knih autor sám uvádí na konci knihy v seznamu literatury a internetových zdrojů. Knihu jsem si pořídil na základě zmínky o knize, kterou na didaktickém semináři pro učitele z Pardubic a okolí učinil můj učitel matematiky a současný předseda JČMF. Jiný můj kolega, bývalý poslanec České národní řady a Poslanecké sněmovny ČR, učinil poznámku, že kniha je americkém duchu, tedy mnoho obrázků.

^{Pickover, C. A.: Matematická kniha. Od Pythagora po 57. dimenzi: 250 milníků v dějinách matematiky, Dokořán a Argo, Praha, 2012, 544 str., váz.}

^{Knihu nejlépe charakterizuje podtitul knihy, tedy 250 milníků v dějinách matematikyx, každému problémiu je věnována jedna stránka a na protější straně je obrázek. Kniha je tak poměrně drahá, musím se zmínit, že americké vydání, jestli jsem správně postřehl, je levnější než české. Nemohu se zmínit o všech matematických problémech uvedených v knize, jen uvedu se obsah knihy a tedy seznam problémů je v knize na 4 stránkách vysázených ve dvou sloupcích. Vedle známých matematických problémech jako je Pythagorova věta, Eratosthenovo síto, Velká Fermatova věta, Pascalův trojúhelník, mosty v Královci, Goedelova věta, atd., si určitě každý čtenář i z řad matematiků najde problémy, o kterých nečetl. Jediný problém, který má na svědomí český matematik, je zřejmě problém galerie, tedy problém Václava Chvátala. Na jeho jméno jsem narazil již při čtení knihy „Po stopách obchodního cestujícího, kterou vydalo rovněž nakladatelství Dokořán ve spolupráci s nakladatelstvím Argo. Na přednášce prof. Kratochvíla, současného děkana MFF UK, jsem se na V. Chvátala zeptal, a dostal jsem odpověď, že to je český matematik, který ovšem v roce 1968 emigroval.}

^{Kurt Goedel, rodák z Brna, který měl až do roku 1929 čsl. občanství, je ovšem považován spíše za rakousko-amerického matematika.}

^{Pro mě byly nejzajímavější zmínky o matematicích, kteří nejsou evropským a českým příznivcům matematiky příliš známí. Mám, na mysli např. arabské středověké matematiky, jako např. Al Káší, který nezávisle na F. Vietovi objevil kosinovou větu. Nebo např. zmínka o indických matematicích a zmínka o indickém Bakšálském rukopisu.či „kapitoly z indické matematiky“ na str.92 v knize. Jak jsem se přesvědčil na Mezinárodních konferencích o historii matematiky, ani ti, kteří se zabývají indickou matematikou v naši zemi, nečerpají přímo z originálních zdrojů.}

^{Pickover činí seznámení s historii matematiky přístupnou formou a i když kniha má možná americký styl, vizuáílní ztvárnění problémů možná může přitáhnout k zájmu o matematiku i ty, kteří ji považují za příliš abstraktní. Nečekejte ale nějaké hluboké poznatky o jednotlivých problémech. Není na to vzhledem k jedné stránce věnované každémú problému místo. Bližší informace si případný zájemce musí vyhledat v literatuře či internetových zdrojích, uvedených v knize na 18 stranách. Tento seznam je doplněn seznamem svolení k reprodukci.}

^{Karel Vašíček}