Pane Vasicku, to je prave ten problem, ze soukromi lekari se nestaraji  o sve pacienty v dobe dovolenych a nezajisti si za sebe zastup a pak se pacienti koncentruji v nemocnici, kde na personal nema dostatek casu. Az lekari splni Vasi vyzvu a i ti zbyli odejdou, receptu se nedockate nikde...Vas blog je o nicem.

Pane Vašíčku, ani na lůžkovém oddělení není lékař přítomný nepřetržitě, je někdy i na jiném oddělení nebo ambulanci, ovšem dostupný v naléhavém případě. Být ležícím pacientem, tak by se mi moc nelíbilo, kdyby na oddělení lezly zástupy lidí, kteří si své léky mohli obstarat s předstihem (v období dovolených si to obzvlášť hlídám) a obírali o čas lékaře, který se má věnovat hospitalizovaným. V nemocnici musíte počítat i s tím, že lékaři jsou přivoláváni k akutním případům. Tak jste si holt počkali. Času věnovaného podávání stížností Vám líto není?

Nemohu Vaší situaci posoudit. S nemocnicí v Pardubicích mám osobně zcela opačnou zkušenost. Ač neobjednán, velice rychle jsem byl vyšetřen a domluven na dalších postupech. A přitom si dovolím tvrdit, že tam byl opravdu ,,cvrkot". Tímto pak vyslovuji i svůj dík celé oční klinice. Skvělé jednání, špičková péče, max. nasazení a úžasné výsledy. Jinak bych ani toto zde dnes nemohl napsat. A pacienti tam byli stejného názoru, jako já.

Až Vám praskne vyhnilej slepák, tak Vám v Pardubicích zachráněj kejhák.

A až tam budete ležet, všimnete si, že někteří doktoři tam jsou prakticky pořád.

Většinou stačí vlídně pohovořit s magistrou v lékárně a většinou Vám vydá jiný lék se stejnou účinnou látkou.

Co to bylo za bobule? Něco na hlavu?

Jak kde, ležela jsem nedávno v nemocnici, čas si na mě našli, chovali se ke mně opravdu vzorně. Starali se o mě, chodili se mě ptát, jestli něco nepotřebuji. Ale ležela jsem tam jako pacientka, nemocnice asi opravdu není to správné místo, kam si chodit pro recept, když tam nemají Vaší kartu a vlastně neznají diagnosu.

Na co se zabývat pacientem, když peníze jsou již k dispozici a  chování se k pacientům příjem lékařů příliš neovlivní.

Já mám trochu podezření, že je to stejné jako se zaměstnanci a živnostníky. Stát se snaží poštvat všechny proti všem, lékaře proti pacientům, pacienty proti lékařům, zaměstnance proti živnostníkům a podnikatelům a naopak, asi podle rčení rozděl a panuj.

A co rikate tomuto:

Mohlo se stat v prvnich normalizacnich letech. Nas obvodak emigroval a dostali jsme nahradu 2xtydne byvaly asi stolety psychiatr. Tenkrat mi predepsal SULFATHIOAZOL. Kdyz jsem s tim predpisem prisel do lekarny  Magistra se na mne tak divne podivala a povida ten se ale zu o konce valky nevyrabi.

Ta lekarna byla v nove postavene poliklnice a poradila mi abych se sel poradit n internu. Tenkrat byli lide na sebe jeste prijemni a tak jsem ani nemusel dlouho cekat.

Pan Doktor mi napsal cosi v lekarne namichaneho. A tam na mne cekalo dalsi prekvapeni.

Tovarna co vyrabela ty oplatkove kapsle vyhorela a jestli mi to pry mohou nasypat do obalek na dopisy.

Takze nic noveho pod sluncem. Ani po snad 45 letech se toho moc nezmenilo.

Je mi Tě líto, chlapče, ale choval by ses stejně, kdybys byl na pozici bezprávného lékaře otroka. Jenže to pochopíš, až se celý systém zdravotnictví sesype...

Bolí mne, že jsem se zbavil medicíny a pomoci pacientovi, ale jsem rád, že jsem se zbavil našeho zdravotnictví!